Sedm klíčníků otevřelo komoru s korunovačními klenoty

ČTK ČTK
9. 5. 2013 19:53
Symboly české státnosti budou k vidění po dobu deseti dní
Svatováclavská koruna
Svatováclavská koruna | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Prezident Miloš Zeman a dalších šest zástupců státu, církve a města Prahy ve čtvrtek odemkli komoru s českými korunovačními klenoty.

Symboly české státnosti pak po pěti letech opustily místo své úschovy v katedrále svatého Víta. Od pátku budou po deset dní k vidění ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Klenoty jsou částí Svatovítského pokladu. Vystavují se jen za zvláštních okolností. K odemčení pokladnice v katedrále, do níž vedou dveře z kaple svatého Václava, se musí sejít vždy sedm držitelů klíčů.

Vedle prezidenta je to premiér, pražský arcibiskup, předsedové obou komor Parlamentu, děkan svatovítské kapituly a pražský primátor. V tomto pořadí také po odeznění chorálu zámky odemkli. Poté vstoupili do místnosti, kde zůstali několik minut za zavřenými dveřmi.

Pracovníci Hradu pak vynesli schránky s korunou, jablkem a žezlem do kaple. Zde si klenoty také sedm klíčníků prohlédlo. Odborníci pak uložili vzácné předměty do truhly, kterou za zvuků fanfár přenesla hradní stráž do Vladislavského sálu.

Výstava bude otevřena od pátku do 19. května denně od 09:00 do 18:00. Přístup bude možný jen od Starých zámeckých schodů. Klenoty si bude moci prohlédnout maximálně 5 tisíc lidí denně. Pořadatelé upozorňují na to, že kvůli velkému zájmu se pravděpodobně bude čekat ve frontě čtyři až pět hodin. Více informací je na stránce Pražského hradu.

Korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, žezlo, jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu, korunovační plášť s doplňky, korunovační kříž a Svatováclavský meč.

96 drahokamů a 20 perel

Ústředním předmětem souboru je Svatováclavská koruna, která je všeobecně vnímána jako jeho nejvzácnější část. Dal ji vytvořit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem (2. září 1347) a pro korunovace svých nástupců.

Koruna je zdobena 96 drahokamy a 20 perlami, vzácné kameny pro ni shromáždil samotný panovník. Součástí zlatnického díla je mnoho prvků s podstatně delší historií, než má tento klenot. Na vrcholu koruny je ve zlatém křížku zasazena vzácná safírová kamej byzantského původu s rytinou ukřižovaného Krista ze 7. století. Ještě starší jsou archaicky broušené a vrtané safíry z Cejlonu. Některé z nich patří k největším na světě.

Panovník svěřil péči o korunu svatovítské kapitule, klenot spojil s památkou svatého Václava. Toho chápal nejen jako hlavního českého světce, ale přímo s ním spojoval ideu českého království. Od Karlovy doby je svatý Václav považován za patrona české země.

Jiné evropské klenoty zmizely

Díky uchovávání v chrámu se koruna zachovala dodnes - na rozdíl od mnoha jiných evropských královských insignií, které zmizely ve víru historických událostí.

Zatímco odemykání komory a vyzdvižení klenotů mohli být přítomni novináři, do Vladislavského sálu putovaly vzácné historické předměty přes třetí hradní nádvoří jen s ochrankou.

Zástupci médií šli na místo výstavy jinou cestou, kde mohli přihlížet instalaci klenotů do speciální vitríny zhotovené podle návrhu architekta Josefa Gočára v roce 1929. Před minulou výstavou klenotů byla repasována a vybavena bezpečnostní fólií i lepším osvětlením.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Světové atletice vládnou trojskokanka Rojasová a tyčkař Duplantis

Nejlepšími světovými atlety roku 2020 se stali halová světová rekordmanka v trojskoku Yulimar Rojasová a světový rekordman ve skoku o tyči Armand Duplantis. Oba v tradiční anketě Světové atletiky triumfovali poprvé.

Pětadvacetiletá Venezuelanka Rojasová v únoru v Madridu posunula halový rekord na 15,43 metru, skočila tehdy o sedm centimetrů víc než Ruska Taťjana Lebeděvová v roce 2004. Na trůnu vystřídala americkou překážkářku Dalilah Muhammadovou a navázala na úspěch jiné trojskokanky Caterine Ibargüenové, která byla nejlepší světovou atletkou roku 2018.

Jednadvacetiletý Duplantis se stal nejmladším mužským vítězem této ankety, která se vyhlašuje od roku 1988. Švédský skokan v hale dvakrát posunul světový rekord až na 618 centimetrů. Venku pak překonal 615 cm a sebral Sergeji Bubkovi nejlepší výkon pod širým nebem. Vyhrál všech šestnáct závodů, do kterých letos nastoupil. V hlavní kategorii triumfoval dva roky po ocenění pro vycházející hvězdu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy