Se "zeleným policistou" v Krkonoších. Selfíčkáři často lezou, kam nesmí, zlobí se

Mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný upozorňuje turisty, že sedí mimo značenou trasu.
Krkonošský národní park se během léta potýká s přívalem turistů na hlavních turistických trasách, zatímco ty vedlejší zůstávají skoro prázdné.
Například Zlaté návrší je druhou nejnavštěvovanější lokalitou. Z Horních Míseček turisty nahoru vozí linkové autobusy. V hlavní sezoně přijíždějí každou půlhodinu hned dva za sebou.
Jednou z nejčastějších chyb, které se turisté v klidových zónách národního parku dopouštějí, je chození mimo vyznačené trasy. To má přitom devastující dopady na místní unikátní přírodu.
"Prosím, opusťte tento prostor a vraťte se na cestu," vyslechnou si často turisté, kteří jsou v klidové zóně národního parku v místech, kde být nemají. Často přitom nedbají ani varovných cedulí či řetězů nebo jiných zábran.
Foto: Jakub Plíhal
Michaela Endrštová Michaela Endrštová
12. 8. 2021 6:11
Do Krkonošského národního parku se během léta každý den vydají tisíce lidí. Overturismus, tedy přemíra turistů, má však na národní park negativní dopad, protože ne všichni se v něm chovají, jak mají. Vydali jsme se proto na Zlaté návrší, kde jsme nejčastější prohřešky turistů mohli pozorovat na vlastní oči. Žádná regulace návštěvníků se však v dohledné době nechystá.

Na krkonošském Zlatém návrší za tlustým řetězem, který značí konec turistické stezky, v trávníku vedle balvanu polehává pár středního věku. Z klimbání ho vyruší až důrazný hlas: "Dobrý den, tím, že tu jste, porušujete zákon. Prosím, vraťte se na stezku." Pár upírá zrak na toho, kdo je vytrhl z rozjímání. Nad nimi stojí muž v zelené uniformě strážce parku a trpělivě čeká, až dvojice vstane a vrátí se na stezku.

Zatímco žena jen poděkuje za upozornění, její partner si neodpustí poznámku. "To jsme jako porušili zákon tím, že jsme přelezli k tomu balvanu?" nechápe. A nevědomky tím podtrhuje to, proč overturismus, tedy příliš mnoho turistů, Krkonošskému národnímu parku tolik škodí.

To, že do Krkonoš přijíždí každoročně několik milionů turistů, by samo o sobě na škodu nebylo. To by se však museli všichni chovat podle pravidel, vysvětluje Radek Drahný, onen muž v zelené uniformě, který je zároveň mluvčím národního parku. Leckteří návštěvníci podle něj vůbec nechápou, proč je tolik důležité stanovené zákazy respektovat. Ačkoliv někomu mohou připadat zbytečně přísné, jejich porušování může mít na přírodu devastující dopady. 

Například balvan, ke kterému se nemá chodit, je porostlý řadou lišejníků, kterých si však běžný turista nevšimne. "Lidé se v klidovém území národního parku mají pohybovat jen po značených trasách. Jenže mnozí, zejména 'selfíčkáři', však mají pocit, že když půjdou o metr dál, budou mít lepší fotku. Není to pravda, budou mít úplně stejný výhled, ale poničí u toho přírodu," upozorňuje Drahný. 

Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková potvrzuje, že nadměrný turismus je problém, který v posledních letech narůstá, a vlivem covidové pandemie se ještě výrazně prohloubil. "A s ním bohužel i neukázněnost návštěvníků," podotýká Roubíčková. Právě chození mimo značené trasy je podle ní jedním z nejčastějších prohřešků. 

My se o tom přesvědčíme už na samotném začátku plánované trasy, u Vrbatovy boudy. Zlaté návrší je po Sněžce druhou nejnavštěvovanější lokalitou. Na nejvyšší horu Česka zamíří denně v letní sezoně i deset tisíc lidí, Zlaté návrší navštíví další tisíce.

Takzvaný overturismus má kvůli neukázněnosti některých návštěvníků negativní dopady na místní přírodu.
Takzvaný overturismus má kvůli neukázněnosti některých návštěvníků negativní dopady na místní přírodu. | Foto: Jakub Plíhal

V pondělí dopoledne sem přijedou hned dva linkové autobusy za sebou a oba zde vysadí několik desítek turistů. Ti se okamžitě rozprchnou. Někteří míří k nedaleké mohyle Hanče a Vrbaty, jiní jdou do Vrbatovy boudy na občerstvení. Dvě ženy se psem na vodítku ale zamíří na nedaleký trávník mimo cestu, aby se zvíře mohlo vyvenčit. Vzápětí si proto od strážce vyslechnou napomenutí a s omluvou se vrací zpátky na cestu.  

"Pro turisty je to prostě kus trávy. Neuvědomují si, že se jedná o alpínský trávník, na kterém zrovna v místě, kde ženy stály, roste třeba silně ohrožená kapradinka vratička měsíční, rostlina chráněná zákonem, nebo hořeček brvitý, který je na Červeném seznamu chráněných druhů. Tady nikde není tuctový trávník. Je to unikátní oblast arkto-alpínské tundry, na které se vyskytují druhy živočichů či rostlin, které existují jen v Krkonoších, jako je například zvonek český. Ten nenajdete nikde jinde na světě," vysvětluje Drahný.

Když proto návštěvníci takový zvonek utrhnou nebo ho pošlapou, způsobí tím nevratnou škodu. Podobná situace se přitom během naší cesty opakuje ještě několikrát. Například je potřeba napomenout dvojici, která sedí u pramene Labe v kleči. 

Ačkoliv by Drahný mohl rozdávat pokuty na potkání, nedělá to. "Drobné přestupky často řešíme domluvou. Uložením pokuty nezměníme chování návštěvníka. A nám jde hlavně o to, aby lidé pochopili filozofii národního parku, proč jej zde máme a co v něm chráníme. Pro nás je důležité za lidmi přijít, upozornit je, že jsou, kde být nemají, a vysvětlit jim, proč je důležité, aby to nedělali. Něco takového dělá strážce parku mnohokrát za den," říká Drahný.

Selfie jako důkazní materiál

Strážci nejčastěji postihují jen vážné přestupky, například nedávný výlet motorkářů do Obřího dolu. Takovým buď na místě dají pokutu, nebo v případě vážnějšího prohřešku případ pošlou do správního řízení, kde hrozí až stotisícová pokuta. Hříšníky hledají i na sociálních sítích. Fotografie pořízené v místě, kde turista nemá co dělat, mohou rovnou sloužit jako důkazní materiál. 

"Na Sněžku jsme loni instalovali ochranné sítě, které nejde jednoduše přelézt. Šlo by to i na dalších místech, my ale nechceme 'oplotit' celé hory. Lidé musí sami vědět, jak se mají chovat. Jenže teď jsem si třeba psal s dívkou, která dala na Instagram fotku, na které sedí u Pančavského vodopádu v místě, kam již turisté nemají přístup. Napsal jsem jí, že tím porušila zákon, a doporučil jsem jí, aby fotku smazala a nenaváděla tím ostatní k porušování pravidel," vypráví Drahný.

Dívka však namítla, že tam nebyl žádný zátaras. "Zeptal jsem se, zda čeká, že na sedmi stech kilometrech turistických tras, které v Krkonoších jsou, budou všude řetězy. Vždyť to nedává smysl," kroutí hlavou Drahný. Navíc i tam, kde zátarasy jsou, často tyto zábrany nefungují: lidé je překročí a strážcům parku posléze tvrdí, že nepochopili, že se za ně nemá chodit. 

Zlaté návrší je druhou nejnavštěvovanější lokalitou Krkonošského národního parku.
Zlaté návrší je druhou nejnavštěvovanější lokalitou Krkonošského národního parku. | Foto: Jakub Plíhal

Podobná nedbalost či nepozornost má však vážné dopady nejen na rostliny, ale i zvěř. Tím, že se lidé pohybují mimo značené trasy, například ruší a stresují při rozmnožování či hnízdění ohroženého tetřívka, jehož počet i kvůli predátorům neustále klesá a kterému proto hrozí vyhynutí.

"Když skialpinisté přejedou nevědomky kolem záhrabu, ve kterém pták zimuje, vyplaší ho a vystresují. Tetřívek odletí a spotřebuje energii v době, kdy nemá co jíst. A když to několikrát zopakuje, nemusí mu zbýt dostatek energie, aby přežil do jara," upozorňuje Drahný.

Tipy na výlety do méně známých míst Krkonoš

Mluvčí parku Radek Drahný nabádá, aby lidé předtím, než se vydají do Krkonoš, pořádně prostudovali mapu. "Když se lidé nebudou řídit jen navigací, ale podívají se do klasické mapy, najdou méně exponované a často i hezčí trasy," radí Drahný. Zde je pár jeho tipů na výlet v Krkonoších:

  • Žlutá turistická trasa vás z Horních Míseček dovede na Zlaté návrší. Vede jen kousek pod červenou turistickou trasou, která je velmi turisticky zatížená a navíc po ní jezdí linkové autobusy.
  • Balvanitý Jizerský důl mezi Harrachovem a Rokytnicí nad Jizerou skýtá pohled na řeku Jizeru.
  • Vesnickou krajinu plnou roubenek si můžete prohlédnout v Pasekách nad Jizerou a návštěvu zakončit v místním Památníku zapadlých vlastenců.
  • Krkonoše jsou krajinou vodopádů. Turisté nejčastěji míří k tomu Mumlavskému v Harrachově nebo Pančavskému na Zlatém návrší. Ale například ve Špindlerově Mlýně skýtá méně známá procházka kolem Bílého Labe hned několik vodopádů za sebou.
  • Jestřabí, Poniklá, Jablonec nad Jizerou - to jsou typické krkonošské obce s nádhernými loukami, starými alejemi i výhledy do kraje.
  • Jilemnice je podkrkonošské město plné památek. Za návštěvu stojí místní muzeum nebo Zvědavá ulička.
  • Na kamennou rozhlednu Žalý se lze vydat kratší procházkou z Benecka nebo delší z Vrchlabí. Z rozhledny je za dobrého počasí výhled na Sněžku, Černou horu nebo třeba do Kotle.
  • Horská obec Strážné může být výchozím bodem třeba pro túru vedoucí na Klínové boudy.
  • Východ slunce není nutné pozorovat s dalšími padesáti turisty ze Sněžky. Zkuste vylézt na Modré kameny nad Janskými Lázněmi nebo na Pevnost u Špindlerova Mlýna.

Kromě chození mimo značené trasy patří mezi nejčastější prohřešky porušení zákazu vjezdu nebo pohození odpadků. Jak ale Drahný upozorňuje, většinou lidé vytrousí odpadky do přírody omylem, například když jim vítr odnese obal od svačiny.

"Za svoji téměř dvacetiletou praxi jsem nepotkal člověka, který by přímo přede mnou úmyslně hodil odpadek na zem. Přesto jsou v některých místech hory doslova zavaleny odpadky," říká mluvčí.

Strážci například řeší, jak se vypořádat s všudypřítomnými kapesníčky, které lidé všemožně odhazují. Největší škodu v takovém případě páchají vlhčené ubrousky, které se nerozloží. Někdy však lidé v přírodě nechávají dokonce i dětské pleny. 

Časové vstupenky ani turnikety nebudou

Kvůli vyjmenovaným problémům spjatým s overturismem přemýšlelo ministerstvo životního prostředí nad zavedením časových vstupenek na extrémně exponovaná místa. Lidé by si tedy výlet na konkrétní místo museli bezplatně dopředu zarezervovat. Z nápadu však sešlo. "Vzhledem k tomu, že tento krok by vyžadoval zásadní změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, nebylo možné záměr navrhnout ještě v tomto volebním období," vysvětluje mluvčí Roubíčková. 

V klidovém území národního parku se lidé musí držet jen na vyznačených trasách. Jinak by porušovali zákon.
V klidovém území národního parku se lidé musí držet jen na vyznačených trasách. Jinak by porušovali zákon. | Foto: Jakub Plíhal

Drahný také upozorňuje, že nebylo vyřešeno, jak nebo kdo by takové vstupenky měl kontrolovat a vymáhat. Ve hře podle něj zatím není ani zavedení vstupného. "Aby vstupné fungovalo jako nástroj regulace, muselo by být vysoké, a to by zase diskriminovalo třeba rodiny s dětmi. Navíc kdyby se na Sněžce zavedli turnikety, neumíme si představit, jak by to muselo být zařízeno, aby je lidé neobcházeli. Proto se zatím žádná regulace nechystá," říká Drahný. 

Namísto toho se podle Roubíčkové ministerstvo snaží ve spolupráci se správami parků usměrňovat turisty osvětou. "Aktuálně probíhá kampaň zaměřená proti odhazování odpadků i obecně na chování turistů ve všech našich národních parcích," říká Roubíčková. Zároveň podle ní strážci sledují i sociální sítě, zvyšují se pokuty nebo došlo k posílení strážců přírody na exponovaných místech, například formou dobrovolné stráže. 

To v praxi znamená, že všemožní pracovníci krkonošského parku, například i ti z ekonomického odboru, vyráží v průběhu letních prázdnin na Sněžku, kde zastávají práci strážců. Hlídají tedy, zda lidé nedělají, co nemají. Kvůli tomu jim však podle Drahného stojí jejich vlastní práce. Strážců by podle něj bylo potřeba dvakrát tolik. Celý národní park momentálně hlídá devatenáct strážců, ti však musí kvůli riziku fyzického napadení chodit ve dvojicích.

Strážce parku upozorňuje cyklistu, že k mohyle Hanče a Vrbaty nesmí přijet na kole. Trasa pro kola vede nedaleko.
Strážce parku upozorňuje cyklistu, že k mohyle Hanče a Vrbaty nesmí přijet na kole. Trasa pro kola vede nedaleko. | Foto: Jakub Plíhal

Jeden strážce má tedy na starosti plochu o rozloze téměř tří tisíc hektarů. Kromě navýšení prostředků do osvěty či na posílení počtu strážců by podle Drahného pomohlo, kdyby se už na základních školách kladl větší důraz na výuku ekologické výchovy.

"Je potřeba, aby lidé věděli, jak se mají chovat k přírodě, a odmala si k ní pěstovali vztah. Tím, že si uvědomí, že není dobré, když půjdou na Sněžku v sandálech či na podpatcích, jako se tomu děje dnes, budou chránit i sami sebe. O Krkonoších se říká, že to jsou nejmenší velehory světa a klima tu může být drsné," varuje Drahný.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Teploty poprvé pokořily tropickou třicítku, na jihu Moravy bylo přes 31 stupňů

Česko dnes zažilo první tropický den letošního roku, kdy teploty vystoupají alespoň na 30 stupňů Celsia. Nejvíc naměřili v Kuchařovicích na jihu Moravy, kde bylo 31,1 stupně. Tropické počasí panovalo také v Plzni, Českých Budějovicích, Praze a v dalších městech a obcích. Teplotní rekordy padly zhruba na třetině stanic, které měří alespoň 30 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav na facebooku. Blížící se studená fronta ale vedra posledních dní ukončí a v nejbližší době se tropické teploty nečekají.

Loni meteorologové zaznamenali první tropický den o deset dní dní dříve, 10. května, předloni zase až 13. června a třeba v roce 2018 už 3. května.

Nejčastěji dnes padaly teplotní rekordy z 20. května roku 1979. Je to příklad Kuchařovic nebo Českých Budějovicích, kde bylo 30,8 stupně Celsia, zatímco maximum před 43 lety mělo hodnotu 29,2 stupně Celsia. V Havlíčkově Brodě sice teplota zůstala pod tropickou třicítkou, přesto tam překonali teplotní rekord z roku 1924. Meteorologové tam naměřili 29,4 stupně Celsia, o stupeň víc než před 98 lety.

V Plzeňském kraji bylo odpoledne nejtepleji v Plzni - Bolevci. Přístroje tam ukázaly 30,9 stupně Celsia, což je o jednu desetinu stupně víc, než byl dosavadní rekord stanice z roku 1979, řekl ČTK Pavel Kopeček z plzeňské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Na dalších stanicích západních Čech se teploty přes hranici 30 stupňů nedostaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy