Schwarzenberg: Zeman a Klaus tvoří mocenskou skupinu

Domácí ČTK Domácí, ČTK
20. 1. 2013 21:20
Ministr zahraničí to označil za podvod na českých voličích
Foto: Ludvík Hradilek

Olomouc/Praha - Kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg dnes v Olomouci uvedl, že jeho protikandidát Miloš Zeman s dosavadním prezidentem Václavem Klausem tvoří jednu mocenskou skupinu.

"V těchto dnech se projevil velký podvod na českých voličích. Dlouhá léta nám Václav Klaus a Miloš Zeman tvrdili, jak spolu svádí nepřekonatelný boj pravice s levicí. Teď se jasně projevuje, že o to vůbec nejde. Neboť Václav Klaus a Miloš Zeman tvoří jednu mocenskou skupinu, která spolu drží léta pohromadě," řekl novinářům ve svém prohlášení Schwarzenberg. Tvrdí, že v prezidentské volbě jde tak o víc, jde o budoucí podobu české politiky.

Podle něj se nyní jasně ukazuje, že Klaus se Zemanem mají společný zájem, který je spojuje v okamžiku nouze. "Stejně jako je spojoval v dobách opoziční smlouvy. Součástí tohoto paktu je i nedávná masivní amnestie," doplnil prezidentský kandidát.

Majetek v Česku není ohrožen

Schwarzenberg tak reagoval na dění kolem jeho výroků týkajících se poválečné historie. Jeho citáty prý byly zmanipulovány.

Schwarzenberg nedávno uvedl, že poválečný odsun Němců z Československa by byl z dnešního pohledu posuzován jako porušení lidských práv a že někdejší vláda včetně prezidenta Edvarda Beneše by se za to ocitla před mezinárodní trestní spravedlností v Haagu.

Zároveň však upozornil, že nezpochybňuje poválečné uspořádání, které je podle něj neměnné a ničí majetek v České republice není ohrožen.

"Že si něco takového pan Schwarzenberg dlouhodobě myslí, vím už dávno. Že si s tímto svým názorem dovolí vystoupit ve volební kampani na českého prezidenta, jsem nečekal. Asi byl zvyklý, že mu vždy všechno prošlo, ale já mu tento výrok prominout nikdy nemohu," komentoval to Václav Klaus v rozhovoru pro server Novinky.cz.

Schwarzenberg Klausovu kritiku již dříve odmítl. "Doporučuji prezidentu Václavu Klausovi, aby si pozorně přečetl, co jsem opravdu řekl a nemluvil o něčem, co jsem neřekl. Po zločinech nacistů lidi uvažovali jiným způsobem než my dnes. Soud v Haagu byl zřízen k potrestání podobných činů v bývalé Jugoslávii, jaké se tehdy děly u nás," uvedl Schwarzenberg.

Zeman: Už ho nerespektuji

Zeman zase v debatě pro televizi Prima uvedl, že kvůli těmto výrokům nadále nerespektuje Schwarzenberga jako svého soka v boji o prezidentský post. Schwarzenberg následně své výroky mírnil s tím, že se pouze nepřesně vyjádřil.

"Chtěl jsem vyjádřit, že Benešovy dekrety jsou dnes už překonány, že jsou právně vyhaslé. Jinými slovy, co se stalo, stalo se a nelze z toho vyvozovat nějaké majetkové nároky, jak to ostatně potvrdila i česko-německá deklarace. Žádné nároky na majetky v České republice tedy nelze vznášet. To však neznamená, že nepodléhají nějakému historickému či morálnímu zhodnocení," uvedl ministr zahraničí na svých stránkách.

Schwarzenberg je zároveň kritizován za svá slova o poválečném odsunu Němců. "Já jsem vždy říkal, a na tom trvám, že to, co jsme v roce 45 spáchali, by dneska bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv a asi by tehdejší vláda, včetně prezidenta Beneše, by se octli v Den Haagu," řekl Schwarzenberg v České televizi.

Podle Zemana takto mluví "sudeťák a ne prezident". Schwarzenberg oponoval tím, že nic takového o Benešovi neřekl.

"Já jsem jenom řekl, a to je pravda, že ze obdobné činy se dneska bývalí politici či generálové bývalé Jugoslávie nebo z Afriky dostávají právě před mezinárodní trestní soud," reagoval Schwarzenberg.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy