Schillerová hájí zákazy podle zdravotního zákona. Ušlý zisk ale nikdo nedostane, říká

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 3. 2020 16:52
Vláda změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření, protože podle zdravotního zákona je možné v nich pokračovat i po skončení nouzového stavu. Což je podle ministryně financí Aleny Schillerové rozdíl od krizového zákona. Ministerstvo financí také odmítlo právní výklad, podle něhož by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk.
Alena Schillerová
Alena Schillerová | Foto: Jakub Plíhal

Podle ministryně financí Aleny Schillerové je opření vládních opatření o zákon o ochraně veřejného zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. "Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil," uvedla Schillerová.

Opatření podle krizového zákona vydává vláda v době nouzového stavu, který potrvá do 11. dubna a jeho případné prodloužení by musela schválit sněmovna.

Podle části právníků mají firmy na základě krizového zákona nárok na náhradu škody, jež jim vznikla v důsledku opatření, která stát přijal. Schillerová zopakovala své středeční tvrzení, že podle jejího právního názoru se náhrady týkají pouze zabaveného majetku nebo nařízení práce.

Ministryně dále trvá na tom, že není důležité, že nová mimořádná opatření stát nevydal podle krizové legislativy, ale podle zákona o ochraně veřejného zdraví. "Ten dopad je úplně stejný. Opírám se o stanovisko ministerstva vnitra, jejich legislativci tvrdí, že jestli krizový zákon, nebo zdravotní, tak na uplatňování čehokoli je to stejné," tvrdí Schillerová.

Náhrada škod by stála biliony

Ministryně zároveň řekla, že stát nebude hradit ušlý zisk. "Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu," řekla ministryně.

Podle ní jsou dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala. "Začali jsme daňovými oblastmi, přijali jsme program zaměstnanosti, velice velkorysý kurzarbeit, snažíme se udržet zaměstnanost. Dohodli jsme se na pomoci živnostníkům. Prodloužili jsme ošetřovné. Schválili jsme novelu zákona o státním rozpočtu. Bude to stát desítky miliard," popsala opatření vlády Schillerová.

Podle advokáta Tomáše Sokola má stát nahradit škodu všem provozovnám, které byly na základě krizového zákona uzavřeny, do úterý 24. března. "Podmínkou není žádný zabavený majetek, žádné nucené práce, to je v nejlepším případě hrubý omyl. Stát musí hradit veškeré škody způsobené krizovými opatřeními," uvedl Sokol. Od středy podle advokáta ale podnikatelé nárok na náhradu škody ze zákona nemají. "Budou odkázáni jen na to, co jim stát poskytne dobrovolně," dodal Sokol.

Vysvětlení ze strany ministryně kritizuje opozice. "Odmítám skandální výroky a výmluvy ministryně Schillerové, měla by okamžitě odejít. Vláda nesmí hledat cesty, jak se vyhýbat odškodnění podnikatelů postižených koronavirovou krizí," uvedl první místopředseda občanských demokratů Stanjura. Stát podle něj musí jednoznačně převzít odpovědnost za ztráty, které jeho opatření způsobí, dodal.

Změnu právního základu kritizuje opozice a ve čtvrtek ji chce řešit na jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle opozičních stran vláda živnostníky podrazila a snaží se vyhnout tomu, aby jim musela vyplatit kompenzace.

 

Právě se děje

Další zprávy