


Benzinky neuniknou hledáčku ministerstva financí ani po skončení regulace cen pohonných hmot. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že to je pro případ, kdyby se někteří pumpaři chtěli „zhojit“. A deníku Aktuálně.cz popsala, jaký má plán. Někteří pumpaři reagovali na slova ministryně podrážděně.

„Ano, to samozřejmě hrozí,“ připustila minulý týden ministryně financí Alena Schillerová na dotaz Aktuálně.cz, zda se neobává toho, že po skončení regulace cen někteří pumpaři zvednou ceny víc, než kdyby ke státnímu zásahu nedošlo.
„Může se stát, že část trhu se bude chtít rychleji zhojit a prostě ty ceny vystřelí,“ prohlásila Schillerová. „A to byl jeden z důvodů, proč jsme potřebovali nový zákon o regulaci cen pohonných hmot, protože umožňuje vládě zasahovat do cen,“ vysvětluje ministryně.
Nová legislativa byla schválena v dubnu a nahradila stávající nástroje, které se podle Schillerové daly použít jen v krizi. Nový zákon už lze využít i v době mimo krizi, tvrdí vicepremiérka.
Ministerstvo financí už teď tvrdí, že ceny na pumpách bude hlídat i po ukončení regulace. „Budeme to monitorovat dál a budeme mít i číselné řady, které budeme potřebovat pro případ, že by to, nedej bože, bylo potřeba v budoucnu řešit,“ dodala Schillerová.
Ministryně nicméně doufá, že vláda nakonec zasahovat nebude muset. „Samozřejmě budu apelovat na trh, budeme dělat monitoring. Ale když to vystřelí, ty nástroje, které jsme neměli, tak teď je máme,“ řekla.
Vláda zasahuje do cen benzinu a nafty od 8. dubna. Zastropovala marže, snížila spotřební daň z nafty a pravidelně vyhlašuje maximální cenu pohonných hmot pro následující den.
Chce zabránit prudkému zdražování paliv v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vyhnal ceny ropy vzhůru. Zatím není jasné, kdy cenová regulace skončí. Průchodnost Hormuzského průlivu, kudy má proudit pětina světové spotřeby ropy, stále není plně obnovena.
Několik málo benzinek v Česku od dubna zastavilo prodej, protože se jim nevyplatilo prodávat za státem stanovenou cenu. Někteří čerpadláři zase zvažovali, zda se kvůli ztrátám nepustí se státem do sporu, jak už dřív upozornila Unie nezávislých petrolejářů.
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) odmítá, že by ceny po skončení regulace „vystřelily“. „Nevím, proč se paní ministryně obává, určitě nebudeme chtít vyvolat další vlnu regulace,“ řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí ČAPPO Václav Loula. „Nevěřím tomu, že by velcí hráči výrazně zvyšovali ceny pohonných hmot,“ dodal.
Podle něj se teď průměrné ceny pohybují pod vládním stropem, což dokazuje, že konkurence funguje i v současné době. Dokonce některé pumpařské sítě jsou podle Louly výrazně levnější. „Dneska jsem viděl cenu motorové nafty 37,90 a cenový strop je 39,44,“ řekl Loula deníku Aktuálně v úterý.
„Paní ministryně už třetí měsíc s plným nasazením, důrazem a rozhodností řeší problém, který neexistuje a nikdy neexistoval,“ reagoval pro Aktuálně.cz Ivan Indráček, šéf Unie nezávislých petrolejářů, která sdružuje menší pumpaře.
Ekonom poradenské společnosti BeePartner a někdejší člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník nicméně tvrdí, že vláda bude muset trh pohonných hmot nějakým způsobem hlídat. A jako odstrašující případ uvádí Maďarsko, kde si vyzkoušeli omezování cen na pumpách už v minulosti.
„V jistém krátkém období měli nejnižší míru inflace v Evropské unii a řekli si: Máme to za sebou. Ale za půl, za tři čtvrtě roku je to dohnalo, ceny vzlínaly až na takovou úroveň, že Maďarsko se dostalo naopak na úplně opačný pól. Takže touto cestou je velmi nežádoucí jít,“ varuje ekonom.






Mezinárodní agentura pro atomovou energii v pátek ráno oznámila, že kvůli nutným opravám vyjednala dočasné příměří mezi Moskvou a Kyjevem u Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny. Nicméně šéf ruské státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev odpoledne podle agentur obvinil Ukrajinu z porušení příměří a zranění tří techniků při útoku dronem. Ukrajina se k obvinění dosud nevyjádřila.



Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS.



Americký viceprezident J. D. Vance na sociální síti X označil za tragickou a pobuřující vraždu 18letého studenta Henryho Nowaka v Británii. Mladík by podle něj byl nyní naživu, kdyby se několik posledních generací evropských elit postavilo migraci. Incident z loňského prosince v posledních dnech otřásá Británií poté, co byl zveřejněn videozáznam policejního zásahu.



Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v pátek kvůli úniku vzduchu z ruského modulu dostala pokyn ukrýt se v kosmických lodích a připravit se na možnou evakuaci, Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) později poplach ukončil a povolil astronautům návrat do orbitálního komplexu. Ruští kosmonauté se únik pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila.



Britský soud v pátek uložil 52letému Paulu Quinnovi 21 let vězení za znásilnění, kterého se dopustil v roce 2003 a za které byl neprávem odsouzen jiný muž na doživotí. Případ se považuje za jeden z nejzávažnějších justičních omylů v Británii, napsala agentura AP a web stanice BBC.