Šándor: Čeští politici podceňují bezpečí svých telefonátů

Karel Hrubeš Karel Hrubeš
11. 6. 2014 20:10
Podle experta na bezpečnost si neuvědomují, že případným útočníkům nejde jen o státní tajemství, ale také o strategické informace využitelné v byznysu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – České politické špičky zbytečně riskují, když při komunikaci nepoužívají speciální kódované telefony. Podle bývalého náčelníka vojenské rozvědky Andora Šándora totiž mohou být pro třetí osoby zajímavé jakékoliv hovory a SMS politiků. Tedy i takové, které se primárně netýkají utajovaných informací.

"Pro efektivní chod vlády a úřadů by bylo dobré šifrované přístroje využívat. Nejde totiž jen o utajované informace, ale například i o informace, jejichž znalost by někomu mohla přinést například obchodní výhodu," říká Šándor.

Zjednodušeně řečeno: politik si může myslet, že do telefonu neříká nic tajného, co by mohlo zajímat zahraniční špiony. Jenže pokud by například vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO probíral s guvernérem národní banky strategii devizových intervencí na nezabezpečené lince, mohl by třetí straně poskytnout cenné informace.

Kdo by totiž uměl ministrův telefon napíchnout a slyšel by o budoucích rozhodnutích, která ovlivňují finanční trhy, mohl by rázem zbohatnout na spekulacích s cennými papíry.

Právě Andrej Babiš přitom patří k členům současné Sobotkovy vlády, kteří přiznali, že šifrované telefony sice při nástupu do funkce dostali, ale prakticky je nevyužívají.

"Používám normální nešifrovaný aparát," potvrdil Babiš pro deník Aktuálně.cz.

Přitom odborníci z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) nedávno v tichosti dokončili novou verzi speciálního šifrovacího programu, který by měl vrcholným politikům umožnit telefonovat s minimálním rizikem, že je někdo odposlouchává.

Jenže jak zjistilo Aktuálně.cz, mnozí politici nemají o šifrované mobily, za jejichž vývoj stát zaplatil podle odhadů expertů až desítky milionů korun, valný zájem. Navíc není síly, která by jim šifrovanou komunikaci nařizovala.

"Pokud potřebujeme v 21. století a po aférách s americkou agenturou NSA zákon, který by užívání těchto telefonů nařídil, přijde mi to smutné," říká Andor Šándor. Poukazuje na nedávný skandál agentů NSA, kteří odposlouchávali například německou kancléřku Angelu Merkelovou.

"Jsou země, kde to evidentně podceňují, jako u nás nebo v Německu. A pak jsou země jako USA, kde prezident Obama musel odevzdat svůj telefon a dostal šifrovaný přístroj," podotýká bývalý šéf armádní rozvědky.

NBÚ rozdává šifrovaný telefon automaticky premiérovi, ministrům a dalším vysoce postaveným úředníkům. Přesný seznam však tají.

Objednat si ho u NBÚ mohou i poslanci nebo senátoři, ti však podle zjištění Aktuálně.cz o něj také příliš nestojí. A dávají přednost přístrojům s šiframi od soukromých firem.

Prozraďte algoritmus

Bezpečnostní úřad udělil certifikaci pouze dvěma přístrojům: v roce 2001 norskému NSK200, které si pořídilo ministerstvo obrany, a o sedm let později švédskému aparátu Tiger XS. Ten mají k dispozici tajné služby nebo třeba ministerstvo zahraničí.

Nízký počet licencí má své opodstatnění: aby NBÚ certifikoval přístroj soukromé společnosti, požaduje od ní vydat šifrovací algoritmus. Firmy si ho však chrání jako své obchodní tajemství.

V roce 2011 se tak mohlo stát, že ministerstvo vnitra pod vedením Radka Johna z Věcí veřejných pořídilo za statisíce šest kryptovaných mobilů, které však nedostaly certifikaci. A nemohly tak nakonec sloužit svému účelu – předávání utajovaných informací.

Naproti tomu v zahraničí může šifrování probíhat i přes telefony soukromé firmy. Polská vláda certifikovala přístroje společnosti TechLab 2000 na stupeň tajné a v Německu dodává kryptované mobily kabinetu firma Secusmart a operátor Deutsche Telekom.

 

Právě se děje

Další zprávy