Je to výzva, řekl Pavel Šámal a přijal nabídku kandidovat na ústavního soudce

ČTK ČTK
11. 12. 2019 17:03
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana, aby se ucházel o post soudce Ústavního soudu. Oznámil to po schůzce s hlavou státu na Pražském hradě. Uvedl, že přestože Nejvyšší soud považuje za svou srdeční záležitost, stát se členem Ústavního soudu je pro něj výzva. Aby se jím skutečně stal, musí ho schválit Senát.
Pavel Šámal s prezidentem Milošem Zemanem
Pavel Šámal s prezidentem Milošem Zemanem | Foto: ČTK

Šestašedesátiletý Šámal dostal od Zemana nabídku 27. listopadu a vzal si dva týdny na rozmyšlenou. Ve středu řekl, že rozhodování o kandidatuře na ústavního soudce pro něj bylo těžké, protože Nejvyšší soud považuje za svou srdeční záležitost.

"Zároveň tady byla velká výzva stát se členem Ústavního soudu, nejvyšší soudní instituce v České republice. Myslím, že každý právník, který takovou výzvu dostane, tak o ní velmi vážně uvažuje. Po poradě s odborníky i s přáteli a rodinou jsem se rozhodl, že nabídku prezidenta přijmu," řekl.

Soudce zdůraznil, že souhlas s kandidaturou neznamená automaticky, že by se členem Ústavního soudu stal. "Musím samozřejmě absolvovat řízení o získání souhlasu Senátu. Já to nijak nepodceňuji, vím, že to není nic lehkého, a proto se na to budu připravovat," řekl. 

O novém předsedovi Nejvyššího soudu zatím jasno není

Šámal se Zemanem diskutoval i o tom, kdo by ho měl nahradit v čele Nejvyššího soudu. Podle něj by to měl být někdo ze současných členů soudu, o jménech ale nechtěl spekulovat, protože to považuje za předčasné.

"My jsme i o těchto otázkách hovořili a nakonec jsme se shodli a pan prezident jednoznačně řekl, že chce tuto otázku se mnou řešit až poté, co získám případně souhlas Senátu," řekl.

Šámal předsedá Nejvyššímu soudu od roku 2015. Je specialistou na trestní právo, stejně jako Jan Musil, který počátkem letošního roku rezignoval na funkci ústavního soudce. Jeho místo je od té doby volné, Zemanův kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu v Senátu a poté už prezident dalšího adepta nenavrhl. Zbývajících 14 ústavních soudců tak má více práce.

Jako soudce by Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu totiž bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádný věkový limit není.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž ústava nezakazuje opakování mandátu. Ústavním soudcem se může stát bezúhonný český občan, který je volitelný do Senátu - tedy je mu nejméně 40 let. Musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a musí být nejméně deset let činný v některé právnické profesi.

 

Právě se děje

Další zprávy