Praha - Železniční rychlodráha z pražského Masarykova nádraží na Letiště Václava Havla a dále do Kladna by se podle premiéra Bohuslava Sobotky mohla začít stavět do tří let. Nejprve v úseku od Veleslavína směrem k Ruzyni. Hotovo však nebude dřív než za sedm, spíše za osm let.
"Harmonogram počítá s dokončením v letech 2023 či 2024," řekl Sobotka po pondělním jednání s vedením státní organizace Správa železniční dopravní cesty, kterou navštívil spolu s ministrem dopravy Danem Ťokem (za ANO). Kromě rychlodráhy řešili i vysokorychlostní tratě. Zejména napojení na Německo a do Brna.
Rychlé spojení z centra Prahy na letiště a do Kladna po dvoukolejné plně elektrifikované trati má stát dvacet až třiadvacet miliard korun a Česko chce využít evropské dotace. Nyní probíhá příprava podkladů pro územní rozhodnutí.
Zatím není zcela jasné, kudy trať povede v Praze. Momentálně SŽDC prověřuje variantu, kdy by letiště s centrem Prahy propojily dva jednokolejné tunely pod Střešovicemi. Jasno by mělo být do podzimu, ministr Ťok bude s největší pravděpodobnost propagovat právě střešovický tunel.
Problém jsou ovšem peníze - tunel stavbu za dvacet miliard o další tři miliardy prodraží. Kvůli tomu má s plánem ministerstva problém Evropská unie, jejíž peníze chce Sobotkův kabinet na stavbu čerpat. "Problém je s jedním malým úsekem této stavby, což je propojení mezi Dejvickou a Veleslavínem. Evropské orgány nás vyzvaly, ať stavbu toho úseku zlevníme,“ uvedl Ťok. Hrozí prý, že tento jediný úsek ohrozí čerpání dotací a Česko by muselo hledat peníze z vlastních zdrojů.
Premiér Sobotka zdůraznil, že rychlodráha je prioritou především kvůli rozvoji turismu. Dá se prý předpokládat, že počet zahraničních turistů v Česku poroste. "Zaměřujeme se na turisty z Koreje a Číny. Potřebujeme mít kvalitní železniční spojení," řekl Sobotka.
Rychlovlaky do Německa a do Brna
Co se týká vysokorychlostních tratí, do konce roku předloží ministr Ťok do vlády koncepční materiál na jejich výstavbu a rozvoj. Počítá přitom v dlouhodobém horizontu s částkou okolo 500 miliard korun.
Prioritou je napojení na západoevropskou síť přes trasu z Prahy do Berlína a pak také spojení mezi Prahou a Brnem jako alternativa k přetížené dálnici D1. "Z Brna by pak vysokorychlostní trať směřovala na Bratislavu a Budapešť," dodal Sobotka.
Na společném vybudování zcela nové vysokorychlostní železnice z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan se v dubnu dohodl ministr dopravy Dan Ťok se saským ministrem hospodářství Martinem Duligem.
Hotova by mohla být v roce 2030. Trať, která spojí Českou republiku a Německo tunelem pod Krušnými horami, by měla být dokončena v roce 2030. Lidem by se díky ní cestování zkrátilo z dnešních dvou hodin na polovinu.
Vedle toho ministr Ťok usiluje i o lepší spojení s Bavorskem směrem na Norimberk a Mnichov. Musí však ještě přemlouvat spolkové ministerstvo dopravy, aby naplánovaným stavbám v Sasku i Bavorsku, které směřují k českým hranicím, zvýšilo prioritu. Ta je dnes kvůli liknavosti českých úředníků v posledních dvaceti letech nízká.
