


Polovina občanů se domnívá, že kabinet Andreje Babiše se stará o sociální situaci rodin s dětmi přiměřeně. Za tímto relativně příznivým hodnocením, které vyplývá z průzkumu CVVM, se ovšem skrývá jeden smutný paradox: u vícečetných rodin nadšení z rodinné politiky současné vlády mizí a převládá zklamání.

Premiér Andrej Babiš (ANO) deklaruje podporu rodin jako osobní prioritu.
„Děti jsou smyslem našich životů. Musíme vytvořit takové podmínky, aby se mladí lidé rodinu nebáli založit,“ prohlásil na květnové konferenci Proč se v Česku rodí málo dětí a co s tím?.
Současní rodiče se ovšem dívají na rodinnou politiku v zemi skepticky, ukazují to podrobné výsledky průzkumu, které datové redakci Aktuálně.cz poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
S podporou rodin ze strany Babišovy vlády tak jsou paradoxně nejvíce spokojeni ti, kteří ji nepotřebují. Názor, že se vláda stará o rodiny s dětmi dostatečně, silně převládá u lidí starších 65 let, ve dvoučlenných domácnostech a u ekonomicky neaktivních jedinců. Čtyři procenta voličů ANO si dokonce myslí, že rodiny dostávají od státu příliš mnoho.
Když ovšem výzkumníci CVVM položili stejnou otázku lidem ekonomicky aktivním, v „rodičovském“ věku 30 až 45 let a respondentům žijícím v početnějších domácnostech, dostalo se jim převážně nesouhlasných odpovědí.
Typickým představitelem člověka, podle kterého vláda podporuje rodiny nedostatečně, je Pražan ve věku 40 až 45 let žijící v pětičlenné domácnosti, který dal v posledních volbách hlas opozici. Pokud by se tedy průzkum omezil pouze na rodiny s dětmi, výsledek by pro vládu nevyzněl lichotivě.



Šetření zjišťovalo také to, jaké konkrétní opatření by lidé v rodinné politice přivítali především. Nejvíc souhlasných hlasů nasbírala podpora pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče malých dětí. Ze statistik Eurostatu vyplývá, že na částečný úvazek pracuje v Česku jen 8,8 procenta rodičů s dětmi, což je méně než polovina průměru EU.
Valná většina respondentů podporuje také zavedení otcovské dovolené a automatickou valorizaci rodičovského příspěvku v závislosti na inflaci. Rodičovský příspěvek se dosud vždy zvyšoval jen novelou zákona. Jeho výše se v porovnání s průměrnou mzdou a cenovou hladinou proto postupem času snižuje. V roce 2012 činila 220 tisíc korun, tehdy byla průměrná mzda v Česku 25 tisíc korun.
Letos již průměrná mzda překonala hranici 50 tisíc korun. Rodičovský příspěvek ovšem za posledních 14 let vzrostl pouze o 59 procent na 350 tisíc korun. To nepokrylo ani inflaci. Vláda chce od příštího roku zvýšit rodičovskou na 400 tisíc korun, novela nicméně dosud neprošla legislativním procesem.
Většinový souhlas mezi účastníky průzkumu získala téměř všechna ostatní opatření, ke kterým se mohli vyjadřovat: od snížení daní pro rodiče s dětmi přes zvýšení přídavků na děti až po návrat společného zdanění manželů. Lidé jsou také pro budování nových mateřských školek a jeslí, ačkoli porodnost v zemi se propadla na historické minimum.
Účastníci průzkumu souhlasí i bezplatnými obědy pro chudé děti a principem, aby alimenty za nespolupracujícího rodiče platil stát a pak je po něm vymáhal. Ten byl po několika předchozích neúspěšných pokusech před šesti lety schválen. Náhradní výživné stát platí od července 2021, v průměru jde zhruba o 1900 korun měsíčně, nově po dobu až šesti let. Letos by na náhradní výživné mělo jít 370 milionů korun.
Češi by většinově nezvedli ruku jen pro dvě z 18 předložených opatření: plošné přídavky na děti a bezplatné školní obědy pro všechny děti. „Bezplatné obědy pro všechny děti by znamenaly, že by stát nebo obec hradily školní stravování plošně všem dětem bez ohledu na příjem rodiny nebo její sociální situaci. Proti bezplatným obědům pro všechny děti jsou častěji respondenti ve věku 65+ let, voliči koalice Spolu, voliči Petra Pavla a obyvatelé Moravskoslezského kraje a kraje Vysočina,“ upřesnili autoři průzkumu.



Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters také kritizoval korupci během nynější války.



Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.



Německý fotbalový reprezentant Jamal Musiala dnes zkolaboval v Heindenheimu v generálce Bayernu Mnichov na sobotní utkání o Superpohár proti Dortmundu.



Archeologové v peruánském hlavním městě Limě objevili pozůstatky muže, které jsou staré přibližně 1400 let. Nález z archeologického naleziště Huaca Pucllana podle peruánského ministerstva kultury pravděpodobně souvisí s rituální obětí a mohl být součástí obřadu spojeného s uzavřením podzemního vodního kanálu. O nálezu informovala agentura DPA.



Evropská komise zřejmě neidentifikované anomální jevy sleduje aktivněji, než se dosud veřejně vědělo. Brusel se takzvanými UAP údajně zabývá již několik let. Nejde však o hledání mimozemského života, ale o snahu zjistit, co se skutečně pohybuje ve vzdušném prostoru a zda to nepředstavuje bezpečnostní riziko.