


Elektřina i plyn prudce zdražují. Někteří ekonomové mluví o první fázi energetické krize. Že je situace vážná, připustil i premiér Andrej Babiš (ANO), který řekl, že očekává celoevropské řešení. Vicepremiér Karel Havlíček pak promluvil o dopadech případných opatření na český státní rozpočet.

Aktuálně se na světových trzích prodává plyn za trojnásobek oproti letošnímu lednu. V únoru přitom odstartoval válečný konflikt mezi USA a Íránem. Cena plynu se dostala nejvýše od konce roku 2022. Elektřina je oproti lednu dražší zhruba o šedesát procent.
Ekonom společnosti Investika Vít Hradil deníku Aktuálně.cz řekl, že pokud by zdražování pokračovalo, určitě lze mluvit o krizi. Podle někdejšího poradce premiéra, dnes hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka, už dokonce první fáze energetické krize probíhá.
Jen několik málo týdnů před startem topné sezony promluvil k cenám plynu i premiér Andrej Babiš ve svém pravidelném nedělním videu.
„Obrovský problém bude s plynem. Blíží se zima, nevypadá to vůbec dobře. My bojujeme za to, aby Evropa konečně něco udělala,“ prohlásil premiér.
Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády Babiš prohlásil, že na evropské úrovni chce vidět radikální řešení, jak v oblasti plynu, tak ve věci pohonných hmot. Situace je podle něj dramatická.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) upřesnil, že problém se týká ceny - nedostatek plynu nehrozí. Vláda prý situaci monitoruje a v případě potřeby zasáhne.
Připomněl, že už na jaře byl sepsán krizový plán. „Má jasné milníky, spouštěcí mechanismy, opatření stran podpory konkrétních sektorů i formy udržovaní cen energii na úrovni, která nebude vyšší než v okolních zemích,“ tvrdí vicepremiér s tím, že plán „bude včas představen“.
„Do scénáře zapadá i zastropování cen. A to na bázi mechanismu, který byl aplikován v některých zemích v době energetické krize a který nebude mít zásadní dopad do státního rozpočtu,“ slibuje Havlíček.
Při jaké úrovni cen elektřiny nebo plynu vláda zasáhne, neupřesnil. Plán se týká zastropování jak u obchodníků, tak u výrobců.
Omezování cen nese podle ekonomů obrovská rizika v podobě toho, že jde o neadresné opatření, pomáhá se tedy všem a vyjde draho. A uměle se zvyšuje spotřeba, protože cena neodpovídá situaci na trhu.
V Česku se plošně stropovaly ceny elektřiny a plynu v době vrcholící energetické krize. Opatření platilo po celý rok 2023 a vyšlo státní rozpočet skoro na 80 miliard korun.
Systém fungoval tak, že stát určil maximální možnou cenu, kterou mohli dodavatelé koncovým zákazníkům účtovat. Pokud byly tržní ceny na burze vyšší, rozdíl dodavatelům kompenzoval stát ze státního rozpočtu.
Že nehrozí nedostatek plynu, potvrzují i experti. „Potenciální krize v podobě toho, že nemáme plyn, není na pořadu dne. Jde o cenu, kdy se přetahujete na trhu s Asiaty o to, kam ten tanker nakonec zamíří. A my ho musíme přeplatit, jinak pojede jinam,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Podle vicepremiéra se drahé energie naplno projeví v příštím roce, teď mají obchodníci nakoupeno.
„V příštím roce se to projeví v celé Evropě, a to i na cenách elektřiny, která je na plyn vázaná. Proto je důležité mít připravena opatření s předstihem, abychom nedopadli jak minulá vláda,“ rýpnul si Havlíček.
Někteří dodavatelé elektřiny a plynu v Česku začali zvedat ceny už nyní. Domácnosti si tak budou muset připlatit až o několik tisíc korun ročně více.
Opatření proti vysokým cenám má vláda připravené i pro pohonné hmoty. O jejich případném použití chce ale kabinet rozhodnout i s ohledem na vývoj v okolních zemích.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) stojí za vysokými cenami pohonných hmot kromě drahé ropy také vysoké marže rafinerií. Rafinerských kapacit není dostatek, řekl.
Ve zmíněném nedělním videu znovu vyzval k omezení platnosti systému emisních povolenek ETS1 i ETS2 pro rafinerie. Zmínil i vliv války na Ukrajině a bojů na Blízkém východě. „V této chvíli nemáme možnost to nějak zásadně ovlivnit,“ uvedl.



Stovky dětských sňatků, některé s jedenáctiletými dívkami. To není Afghánistán, ale sousední Německo. Jen v Bádensku-Württembersku zaznamenaly úřady od roku 2012 dohromady 358 případů dětských sňatků. Znepokojivá čísla se dostala na veřejnost poté, co místní politici ze strany Alternativa pro Německo (AfD) iniciovali parlamentní šetření.



Nová tisková mluvčí Bílého domu měla v úterý první vystoupení před novináři. Podle médií ale Katie Zachariová v nové roli příliš neobstála. Někteří novináři její premiéru označují za katastrofální a upozorňují i na to, že šlo o jeden z nejkratších a nejrozpačitějších tiskových brífinků, co zažili. Média zároveň připomínají i minulost nové mluvčí, která dříve často sdílela konspirační teorie.



V německém Hamburku za velkého zájmu médií začal ve středu soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Podle agentury DPA se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám. Očekává se nejdříve v roce 2027, přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.



Tenisová asociace WTA se topí v alarmujících finančních potížích, bez mohutných dotací od arabských šejků hrozí ženskému tenisu bankrot. Pokud bude současný trend pokračovat, může se do červených čísel dostat už příští rok. Podle bývalé špičkové hráčky a tenisové funkcionářky Slovenky Daniely Hantuchové jsou na vině i současné zhýčkané hvězdy.



Kriminalisté ukončili vyšetřování případu čtyř lidí, kteří podle nich podvodně získali téměř 2,8 milionu korun určených na podporu domácností ubytovávajících ukrajinské uprchlíky. Dva muži a dvě ženy podle vyšetřovatelů peníze získali prostřednictvím téměř 750 žádostí, které podávali bez vědomí více než 70 ukrajinských žen.