


Elektřina i plyn prudce zdražují. Někteří ekonomové mluví o první fázi energetické krize. Že je situace vážná, připustil i premiér Andrej Babiš (ANO), který řekl, že očekává celoevropské řešení. Vicepremiér Karel Havlíček pak promluvil o dopadech případných opatření na český státní rozpočet.

Aktuálně se na světových trzích prodává plyn za trojnásobek oproti letošnímu lednu. V únoru přitom odstartoval válečný konflikt mezi USA a Íránem. Cena plynu se dostala nejvýše od konce roku 2022. Elektřina je oproti lednu dražší zhruba o šedesát procent.
Ekonom společnosti Investika Vít Hradil deníku Aktuálně.cz řekl, že pokud by zdražování pokračovalo, určitě lze mluvit o krizi. Podle někdejšího poradce premiéra, dnes hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka, už dokonce první fáze energetické krize probíhá.
Jen několik málo týdnů před startem topné sezony promluvil k cenám plynu i premiér Andrej Babiš ve svém pravidelném nedělním videu.
„Obrovský problém bude s plynem. Blíží se zima, nevypadá to vůbec dobře. My bojujeme za to, aby Evropa konečně něco udělala,“ prohlásil premiér.
Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády Babiš prohlásil, že na evropské úrovni chce vidět radikální řešení, jak v oblasti plynu, tak ve věci pohonných hmot. Situace je podle něj dramatická.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) upřesnil, že problém se týká ceny - nedostatek plynu nehrozí. Vláda prý situaci monitoruje a v případě potřeby zasáhne.
Připomněl, že už na jaře byl sepsán krizový plán. „Má jasné milníky, spouštěcí mechanismy, opatření stran podpory konkrétních sektorů i formy udržovaní cen energii na úrovni, která nebude vyšší než v okolních zemích,“ tvrdí vicepremiér s tím, že plán „bude včas představen“.
„Do scénáře zapadá i zastropování cen. A to na bázi mechanismu, který byl aplikován v některých zemích v době energetické krize a který nebude mít zásadní dopad do státního rozpočtu,“ slibuje Havlíček.
Při jaké úrovni cen elektřiny nebo plynu vláda zasáhne, neupřesnil. Plán se týká zastropování jak u obchodníků, tak u výrobců.
Omezování cen nese podle ekonomů obrovská rizika v podobě toho, že jde o neadresné opatření, pomáhá se tedy všem a vyjde draho. A uměle se zvyšuje spotřeba, protože cena neodpovídá situaci na trhu.
V Česku se plošně stropovaly ceny elektřiny a plynu v době vrcholící energetické krize. Opatření platilo po celý rok 2023 a vyšlo státní rozpočet skoro na 80 miliard korun.
Systém fungoval tak, že stát určil maximální možnou cenu, kterou mohli dodavatelé koncovým zákazníkům účtovat. Pokud byly tržní ceny na burze vyšší, rozdíl dodavatelům kompenzoval stát ze státního rozpočtu.
Že nehrozí nedostatek plynu, potvrzují i experti. „Potenciální krize v podobě toho, že nemáme plyn, není na pořadu dne. Jde o cenu, kdy se přetahujete na trhu s Asiaty o to, kam ten tanker nakonec zamíří. A my ho musíme přeplatit, jinak pojede jinam,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Podle vicepremiéra se drahé energie naplno projeví v příštím roce, teď mají obchodníci nakoupeno.
„V příštím roce se to projeví v celé Evropě, a to i na cenách elektřiny, která je na plyn vázaná. Proto je důležité mít připravena opatření s předstihem, abychom nedopadli jak minulá vláda,“ rýpnul si Havlíček.
Někteří dodavatelé elektřiny a plynu v Česku začali zvedat ceny už nyní. Domácnosti si tak budou muset připlatit až o několik tisíc korun ročně více.
Opatření proti vysokým cenám má vláda připravené i pro pohonné hmoty. O jejich případném použití chce ale kabinet rozhodnout i s ohledem na vývoj v okolních zemích.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) stojí za vysokými cenami pohonných hmot kromě drahé ropy také vysoké marže rafinerií. Rafinerských kapacit není dostatek, řekl.
Ve zmíněném nedělním videu znovu vyzval k omezení platnosti systému emisních povolenek ETS1 i ETS2 pro rafinerie. Zmínil i vliv války na Ukrajině a bojů na Blízkém východě. „V této chvíli nemáme možnost to nějak zásadně ovlivnit,“ uvedl.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Von der Leyenová to uvedla na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu.



Úvodní den hlasování v letošním finále senátních voleb v pátek ve 22:00 skončil. Volební účast byla v porovnání s prvním volebním kolem, které se konalo před týdnem souběžně s vybíráním místních zastupitelů, zhruba poloviční. Vzešlo z něj pět nových či staronových senátorů. Volební místnosti ve zbývajících 22 senátních obvodech se letos naposled otevřou ještě v sobotu od 08:00 do 14:00.



Český premiér Andrej Babiš se domnívá, že americký prezident Donald Trump podniká některé kroky kvůli volbám, které se budou v listopadu konat v USA. Dohoda o dodávkách ruské nafty, kterou Trump uzavřel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle Babiše poškozuje pozici Evropy i v souvislosti s válkou na Ukrajině.



Na tento duel se těšily desítky tisíc lidí. Místo dramatických chvil na hřišti se ale hlediště stadionu v Guatemala City proměnilo v jatka.