Peněz na řešení sucha máme dost, ale musíme je městům nutit, tvrdí Brabec

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
10. 6. 2020 19:40
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) je minimálně v jedné věci výjimkou mezi členy vlády. Zatímco mnozí mluví o tom, jak by potřebovali pro svůj resort více peněz, Brabec ve středu prohlásil, že peněz má dost. Problém je podle něj spíše v tom, že zájemců o tyto peníze není tolik, jak by si přál. Odmítá přitom výtky kritiků, že dává až příliš peněz do betonových staveb.
Ministr životního prostředí Richard Brabec se musí připravit na kritiku opozice. Na jednání výboru se ale s opozicí do žádného většího sporu nedostal.
Ministr životního prostředí Richard Brabec se musí připravit na kritiku opozice. Na jednání výboru se ale s opozicí do žádného většího sporu nedostal. | Foto: Jakub Plíhal

Boj se suchem se rychle stává jedním z nejčastějších hesel na české politické scéně, zejména když je někde ministr životního prostředí Richard Brabec. Nejinak tomu bylo při jeho středečním vystoupení před poslaneckým výborem pro životní prostředí, kde si mohl vyzkoušet situaci, která 18. června nastane na jednání celé Poslanecké sněmovny. 

Právě na tento den svolalo hnutí Starostové a nezávislí (STAN) s podporou dalších poslanců mimořádnou schůzi. Mluvit by se během ní mělo zejména o "boji proti suchu".

Opozice Brabce obviňuje z toho, že dělá pro tento "boj" málo. Na středečním výboru tomu ale téměř nic nenasvědčovalo. Opoziční poslanci nevystupovali proti ministrovi životního prostředí nijak ostře a spíše naslouchali jeho vysvětlování, co a jak ohledně sucha dělá.

"Já vám řeknu něco, co vás možná překvapí," oslovil členy výboru pro životní prostředí, který vede pirátská poslankyně Dana Balcarová. "Paní předsedkyni i vás ostatní můžu skutečně ujistit, že dneska nejsou problémem peníze," pokračoval a pochvaloval si, jak mu ke čtyřem miliardám korun přidala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) další dvě miliardy.

Problém je ale podle něj to, že ne všechny peníze putují na potřebné akce. "Peníze na opatření v krajině nejsou vyčerpané. Přestože dáváme stoprocentní dotaci a neustále nutíme různé subjekty, aby šly do projektů, na které máme  peníze, tak je to problém," svěřil se Brabec.

Když se ho později on-line deník Aktuálně.cz ptal, proč není větší zájem o peníze na různé projekty, tvrdil nepřímo, že je potřeba větší odvaha a snaha.

"Setkáváme se pravidelně s tím, že máte vizionáře a máte ty, kteří čekají, jak tito vizionáři dopadnou. Nádherně je to vidět na projektech na zadržení dešťové vody ve městech. Města to sice zajímá, ale zároveň říkají, že jako prioritu mají chodníky, školu a řadu dalších věcí, takže i když dáváme velké dotace, tak u nich ne vždy vzbudíme zájem," vysvětloval ministr.

Odmítl přitom, že by byl problém na straně státu, ať už třeba ve složitosti podání žádostí, nebo v něčem jiném. 

Příliš mnoho peněz "do betonu"

Na setkání výboru se také debatovalo o tom, jestli ministr se svými lidmi peníze skutečně dává tam, kde jsou nejvíce potřeba. Někteří opoziční politici jej kritizují, že až moc peněz dává - jednoduše řečeno - do betonu. Hlasitě to řekla zmiňovaná předsedkyně Balcarová.

"Přestože je krajina schopná nejlépe zadržovat vodu, tak mně se zdá, že na takové projekty jde málo peněz," vyčetla mírným hlasem Brabcovi. Myslela tím projekty typu rybníků, remízků, lužních lesů, nových tůní či revitalizací vodních toků. "Většina peněz jde do opatření, jako jsou kanalizace, propojování vodohospodářské infrastruktury, či do přehrad. Peníze jsou rozdělené ve prospěch technických staveb a ne pro řešení přímo v krajině," uvedla pirátská předsedkyně.

Mimochodem, tato výtka se objevila také v usnesení č. 126, které výbor na závěr projednávání tohoto tématu schválil. 

"Výbor vyzývá vládu, aby od roku 2021 významně navýšila prostředky směřované na boj se suchem, a to nejen na budování a propojování vodohospodářské infrastruktury, ale zároveň na realizaci opatření sloužících k plošné zádrži vody v krajině," zní první bod usnesení. A třetí bod na toto navazuje. "Výbor vyzývá ministra životního prostředí a ministra zemědělství k urychlenému vypsání dotačních programů cílených přímo na řešení problematiky sucha a plošné zádrže vody v krajině," zní přesné znění.

Ministr Brabec předsedkyni výboru oponoval a namítal, že ministerstvo naopak podporuje rybníky, remízky nebo tůně maximálním možným způsobem.

Na svahu Velkého Javorníku byla upravena nepoužívaná přibližovací linka na stahování dřeva. Důmyslný systém tůní zpomaluje povrchovou vodu a vrací ji zpět pod povrch.
Na svahu Velkého Javorníku byla upravena nepoužívaná přibližovací linka na stahování dřeva. Důmyslný systém tůní zpomaluje povrchovou vodu a vrací ji zpět pod povrch. | Foto: Lesy ČR

"Není to souboj mezi zastánci tzv. betonové lobby a mezi zastánci mokřadů. Jsem přesvědčený, a pokud se mýlím, tak jsem žil celý život v bludu, že řešením jsou tisíce a desetitisíce konkrétních opatření, včetně přehrad na některých místech," prohlásil Brabec a načal tak další citlivé téma. Budování přehrad je totiž něco, co dělí nejen řadu politiků, ale také odborníků a širokou veřejnost.

Někteří poslanci se ve středu ministra ptali, jaký zaujímá postoj k přehradám, které má v plánu ministerstvo zemědělství. Zemědělci totiž navrhli postavit 31 přehrad a ministerstvo životního prostředí k tomuto návrhu nyní zpracovává svůj náhled.

"Dohoda s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem je taková, že do konce června letošního roku dá naše ministerstvo stanovisko ke všem 31 lokalitám. Zatím jsme se vyjádřili k deseti a u nich jsme souhlasili. Nevím, na kolika z nich se nakonec dohodneme, bude to něco mezi 10 a 31," avizoval Brabec, který zdůrazňoval, že tento seznam ještě v žádném případě automaticky neznamená, že by se v těchto lokalitách stavělo.  

Zmínil se také o jednom konkrétním místě, a to možné stavbě vodní nádrže Holštejn na Blanensku. Ekologové už proti takové stavbě velmi jednoznačně protestovali a varovali, že by zničila kus cenné přírody Moravského krasu, včetně vzácných jeskyní. Ministr podle všeho tato varování vyslyší.

"V případě Holštejna je celkem jasné, že si tam těžko dovedeme představit přehradu. Následkem by bylo, že bychom pravděpodobně ztratili Moravský kras," sdělil poslancům Brabec. 

Sice prší, ale na řadě míst je sucho

Jestli se na něčem poslanci s ministrem zcela shodli, byl to stesk nad tím, jak obrovské množství zemědělské půdy za poslední léta zmizelo kvůli všelijakým stavbám. Zmizela tak půda, která mimo jiné mohla zadržovat obrovské množství vody. "Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy jsme za sto let přišli zabetonováním přibližně o milion hektarů zemědělského původního fondu."

Podle výroků politiků na téma sucho za poslední týdny lze očekávat, že skutečně ostrá debata mezi některými z nich a ministrem Brabcem se odehraje až na zmiňované červnové schůzi. Diskutovat by se mohlo i o spojení "boj se suchem". Sám ministr mluvil o tom, že takové slovní spojení není správné, protože s přírodou se přece nebojuje, jak prý bývá upozorňován odborníky. 

Navíc poslanec výboru pro životní prostředí Karel Tureček z hnutí ANO ministrovi vysvětloval, že po deštích v posledních týdnech nelze až tak mluvit o suchu. "Já bych nemluvil o boji se suchem. Já bych mluvil o boji proti škodlivým účinkům vod, protože to jsou dva extrémy. Na jedné straně povodně, na druhé sucho. Myslím si, že děláme zásadní chybu, když jednou upřednostňujeme sucho a jednou povodně. Přitom víme, že je to spojená nádoba," uvedl Tureček.

Deště posledních dní si pochvalovali všichni, byť ministr upozorňoval, že i přes silné deště je více než šedesát procent území stále suchých, pokud bychom sucho hodnotili podle stavu mělkých podzemních vod.

"V některých regionech chybí za posledních šest až sedm let 1300 litrů vody na metr čtvereční," řekl a jedním dechem dodal, že i přesto je určitě optimističtější než v nedávné době. "Naše modlení ke všem veličinám, pozemským či nadpozemským, se osvědčilo, takže z hlediska zemědělského sucha můžeme situaci považovat za daleko a daleko lepší než před několika týdny," konstatoval na jednání, jehož zvukový záznam je už na stránkách výboru.

Na cestu si ale bral usnesení, které vyznívá kritičtěji než samotný průběh jednání. Kromě už citovaných bodů výbor ještě vyzval vládu, aby do 4.  listopadu 2020 předložila výboru pro životní prostředí jasný plán pro boj se suchem, a to včetně přehledu předpokládaných finančních zdrojů, objemu uvolněných finančních prostředků do konkrétních typů opatření v jednotlivých letech, časového harmonogramu a přehledu kompetencí jednotlivých resortů.

Na jihu Moravy mnohde zmizela ornice a hospodaří se na podloží. Za to, jak krajina vypadá, si můžeme sami, říká pedolog Jan Vopravil. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Padesátku migrantů vysadili převaděči v Bavorsku poblíž české hranice

Převaděči vysadili na dálnici v Bavorsku poblíž německo-české hranice 56 migrantů. Ponechali je svému osudu při nízkých teplotách a sněžení. Spolková policie podle agentury DPA sdělila, že uprchlíci pocházející ze Sýrie, Somálska a Palestiny, mezi nimi i šest dětí ve věku od dvou do 14 let, si museli vystoupit z nákladního vozu v noci pravděpodobně na parkovišti využívaném pendlery poblíž obce Wernberg-Köblitz.

Skupina musela čekat několik hodin na další převaděče. Někteří uprchlíci bloudili po okolí - po dálnici A6, místní spolkové silnici a obci Wernberg. Část skupiny hledala útočiště v selském dvoře u vesnice Kötschdorf.

Policie, kterou o případu informoval místní občan, migranty zatím umístila do hasičské zbrojnice ve Wernbergu, kde jim bylo poskytnuto jídlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy