S partnerkou vychovává dvě děti, podle práva ale jejich matkou není. Na nový zákon čeká už rok

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
18. 9. 2015 14:29
Novela, která by homosexuálům umožnila adoptovat partnerovo dítě, už rok leží ve Sněmovně. Poslanci se k ní zatím nedostali. K její podpoře se přitom hlásí politici napříč stranami. Homosexuální rodiny, ve kterých žije až tisícovka dětí, drží absence právní úpravy ve velké nejistotě. "Žijete v neustálém strachu, že kdyby se cokoli stalo s partnerkou, tak to není nijak zabezpečené. Budu se muset dohadovat o vlastní dcery, byť je vychovávám od začátku," popisuje Petra Hanzelínová, která s partnerkou vychovává tříletou a pětiletou dceru.
V homosexuálních rodinách žije až tisícovka českých dětí (ilustrační foto).
V homosexuálních rodinách žije až tisícovka českých dětí (ilustrační foto). | Foto: Thinkstock

Praha - Aby homosexuálové mohli adoptovat dítě svého partnera, podporují politici napříč stranami. I tak ale novela zákona o registrovaném partnerství, která by to umožnila, už rok leží v Poslanecké sněmovně.

Podle poslankyně Radky Maxové (ANO), která novelu předložila, v homosexuálních rodinách žije až tisíc českých dětí.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) v pátek na tiskové konference uvedl, že pokud poslanci zákon brzy neschválí, je připraven ho spolu s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) předložit jako vládní návrh.

Podle něj mají být práva dětí v homosexuálních svazcích stejná jako práva potomků heterosexuálních párů. Dienstbier také upozornil na problémy, které absence právní úpravy homosexuálním rodinám způsobuje. "V krajním případě může dojít k tomu, že stane-li se něco s biologickým rodičem, může být dítě odebráno do dětského domova," uvedl.

V takové nejistotě žije i Petra Hanzelínová, která se svou partnerkou vychovává tříletou a pětiletou dceru. V jejich rodném listě ale zatím zapsaná být nemůže, protože není biologickou matkou. "Bylo to naše společné rozhodnutí mít spolu děti, já je vychovávám od chvíle, co se narodily, tak nevím, proč by to mělo být jinak," říká v rozhovoru.

Jak vám konkrétně ztěžuje život, že novela ještě nebyla schválená a vy nemáte na své dcery žádný právní nárok?

Když šly dcery nyní do školky, tak jsem nemohla podepisovat nezbytně nutné věci. Vyzvedávat je můžu, protože to máme domluvené. Ale až pak budou chodit do školy, tak nebudu moct podepsat třeba ani potvrzení o bezinfekčnosti a podobné věci. Zároveň žijete v neustálém strachu, že kdyby se cokoli stalo s partnerkou, tak to není nijak zabezpečené. Pokud se bude rozhodovat, co bude s dcerami dál, tak se vždy bude přihlížet k partnerčině biologické rodině, se kterou momentálně nemáme ideální vztahy. Takže vím, že se budu muset dohadovat o vlastní dcery, byť je vychovávám od začátku.

Vzhledem k tomu, že tedy zatím žádný právní vztah k dcerám nemáte, tak je pro vás asi důležitá možnost domluvy. Například ve školce nebo u lékaře. Stává se vám, že vás někdo jako matku odmítne s tím, že na to prostě „nemáte papír“?

Zatím se nám to nestalo, měly jsme štěstí. Ale my jsme na začátku toho celého cyklu, kdy děti pouštíme do systému. Obě teprve teď začaly chodit do školky. Do budoucna těch míst, kde vládne systém a platí zákony, bude přibývat, takže ty problémy začnou nastávat.

Angažujete se nějak v iniciativě PROUD, která za schválení novely bojuje?

Ano. Řekla jsem si, že se budu angažovat do té doby, dokud se nepovede, že mě dcery budou mít napsané v rodném listě, tím pádem na mě budou mít stejné právo jako na moji partnerku. Bylo to naše společné rozhodnutí mít spolu děti, já je vychovávám od chvíle, co se narodily, tak nevím, proč by to mělo být jinak.

Nevím, jaká je vaše rodinná situace, ale nekomplikuje ji třeba postava biologického otce?

Dcery vznikly z umělého oplodnění, takže mají otce neznámého. Tuto záležitost tedy nemusíme řešit.

Jak dcerám vysvětlujete, že vaše situace je trochu jiná než situace většiny rodin?

Říkáme jim, že jsou různé rodiny – těch s maminkou a tatínkem je samozřejmě nejvíc, ale pak jsou rodiny, kde jsou dvě maminky, dva tatínkové nebo třeba jenom maminka či jenom tatínek. Že se to stává, ale že ony mají dvě maminky. Dcery v tom vyrůstají a takhle k tomu přistupují. Už jsme řešily dotaz, kde mají tatínka. Řekly jsme, že jsme se měly s maminkou moc rády a chtěly jsme děti a pánům doktorům se to povedlo. Říkáme jim to tak, jak to je. Samozřejmě přiměřeně jejich věku.

Berete tuto novelu jako krok k tomu, aby časem bylo homosexuálním párům umožněno adoptovat i děti z ústavní péče?

Myslím si, že by to mělo být součástí a že by v tom neměl být žádný rozdíl. Být rodičem není otázka toho, s kým dokážu smysluplně žít a tvořit vztah, ale jestli jsem schopen vytvořit zázemí pro to, aby tam dítě mohlo vyrůstat v lásce a v respektu. Myslím, že to dnes ani řada tradičních rodin, kde je muž a žena, prostě nezaručují. Nemyslím, že by měl být někdo znevýhodněn z toho důvodu, že dokáže jako muž mít rád muže nebo žena ženy.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy