Po událostech v Hongkongu už tady politice jedné Číny nevěří, říká Čech na Tchaj-wanu

Ondřej Leinert
Aktualizováno 5. 9. 2020 12:38
Na Tchaj-wan přiletěl Tomáš Pecháček roku 2003 jako student sinologie. V zemi, kterou od Česka dělí 13 hodin letu, poznal svoji budoucí ženu a už zde zůstal. Nyní se setkal s delegací šéfa Senátu Miloše Vystrčila. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, co se Tchajwancům vybaví, když se řekne Česko, o životě v ostrovní zemi, ale také o napjatých politických vztazích s Čínou.
Tomáš Pecháček žije na Tchaj-wanu 16 let. Je sinologem a obchodníkem.
Tomáš Pecháček žije na Tchaj-wanu 16 let. Je sinologem a obchodníkem. | Foto: Ondřej Leinert

Na Tchaj-wan přiletěl Tomáš Pecháček v roce 2003 jako student sinologie. V zemi, kterou od České republiky dělí 13 hodin letu, poznal svoji budoucí ženu a po promoci o dva roky později už zde zůstal. "Tchaj-wan má nádherné hory, pláže a v centru Tchaj-peje najdete bary, kde se výborně najíte třeba za 80 korun," říká muž, který se účastnil setkání s delegací předsedy Senátu Miloše Vystrčila z ODS tento týden na Tchaj-wanu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, co se Tchajwancům vybaví, když se řekne Česko, o životě v ostrovní zemi na východě Asie, ale také o napjatých politických vztazích s Čínou.

Jak těžké pro vás bylo přijít na Tchaj-wan a sžít se s jinou mentalitou a kulturou?

Na začátku jsem s tím i jako sinolog měl problémy. Bylo mi tehdy 23 a vzpomínám si, že lidé v mém věku měli tady úplně jiné zájmy, jinak přemýšleli než my. Ale když jsem začal ovládat jejich jazyk, bylo to o hodně snazší. A myslím, že v roce 2020 je Tchaj-pej natolik mezinárodní město, že tady máte prakticky všechno - třeba i kuchyně ze všech koutů světa. Tchajwanci jsou navíc ohromně přátelští vůči cizincům a cizinec se tady určitě nebude cítit špatně.

Nicméně zrovna členové senátní delegace pana Vystrčila byli občas trochu rozpačití. Třeba to, že ani po čtyřech negativních testech na koronavirus nám Tchajwanci nedovolili opustit hotel, moc přátelsky nevyznělo. Je běžné, že Tchajwanci jsou vůči ostatním takto ostražití?

Přiznám se, že když jsem se v novinách dočetl, čím si procházíte, tak mě to trochu překvapilo. Je pravda, že během nejhoršího stavu epidemie se musely nosit třeba v hromadné dopravě roušky, ale nikdy to nebylo tak striktně kontrolováno jako v České republice.

Jak to?

Lidé si natolik důvěřují, že to zkrátka nebylo potřeba. Je nutné zmínit, že Tchajwanci si v roce 2003 prošli onemocněním SARS, takže už jsou v tom, že nosí roušky a podobně, hodně vychovaní.

Dělají to, aniž by jim to někdo přikázal?

Přesně tak. Nemusí hrozit ani SARS nebo koronavirus. Kdykoli je chřipkové období, tak tady lidé chodí s rouškami. Jsou zde různé virózy, například takzvaná norovirová. Je to v podstatě běžná sezonní viróza. Ale protože na ni před lety v Tchaj-wanu zemřely děti, jsou na to velmi citliví. Každý rok je nějaké virové období, kdy Tchajwanci bez nařízení shora vytahují roušky a pečlivěji dbají na hygienu.

Měl byste vy sám jít do karantény poté, co jste se s námi setkal?

Slíbil jsem, že půjdu do takzvané self karantény, kdy musím každý den hlásit teploty, a měl bych se vyhnout velkým společenským akcím. Ale stálo to za to, jsem moc rád, že jsem mohl vidět krajany.

Kolik Čechů v Tchaj-wanu žije a setkáváte se mezi sebou, i když tu zrovna není senátní delegace?

Naše komunita se tady rozrůstá. Když jsem sem přijel kolem toho roku 2003, říkal jsem tchajwanským kamarádům z legrace: Když potkáte Čecha, běžte si vsadit loterii. Protože šance jsou asi podobné. Ale teď už je šance, že potkáte Čecha, určitě větší než výhra v loterii. Mým odhadem nás tu může dlouhodobě žít tak 100 až 150. Hodně přibylo studentů, Tchaj-wan už zdaleka nevítá jen studenty sinologie, můžete tu dostat stipendium v mnoha oborech. A nedivím se, že spousta cizinců se tu rozhodne žít. Protože žít tady je velmi pohodlné. Stát je vůči vám ve všem přívětivý, lidé jsou k vám milí a i díky tomu je tady pro cizince určitě snazší najít práci než třeba v České republice. Tchajwanci třeba nikdy nebyli moc dobří na obchod, takže stačí, když jste cizinec a umíte aspoň anglicky, a jste v tomto oboru zajímavý.

Průměrná tchajwanská mzda je kolem 50 tisíc tchajwanských dolarů, což je v přepočtu zhruba 38 tisíc korun, tedy velmi podobně jak v České republice. Jak se s tím dá vyžít?

Je pravda, že platy v České republice stouply výrazněji než tady, a zatímco dřív jste zpravidla za stejnou práci tady dostal víc peněz než v Česku, teď už tomu tak není. Poměrně drahé je tu bydlení. V centru Tchaj-peje klidně za takový normální byt pro menší rodinu zaplatíte 45, možná 50 tisíc tchajwanských dolarů. Na periferii jsou samozřejmě ceny jinde. Na druhou stranu, velmi levné jsou naopak potraviny. A tady nejsou příliš velké rozdíly ani oproti centru. Kdybyste mohl, vzal bych vás před hotel na ulici a viděl byste, jak se tady za stovku - což je v přepočtu osmdesát korun - dá v různých malých rodinných restauracích dobře najíst.

Čím se vlastně na Tchaj-wanu živíte?

Prošel jsem si několika IT firmami, teď mám dva byznysy. Jedna firma se zabývá osvětlením a druhá dováží jídlo pro psy a kočky.

Tchaj-wan je označován jako země hi-technologií. Ale jaký je tu každodenní život?

Velmi pohodlný. Jsou tu rozvinuté služby, úžasná je třeba síť obchodů Seven Eleven a FamilyMart, což jsou asi dva hlavní řetězce v zemi. V centru Tchaj-peje je najdete prakticky po sto metrech. Mají tam často stolečky, kde si můžete sednout, najíst se, ale i třeba vyřídíte účtenky, daně, parkovací lístky. Každý ten obchod má stojan, který funguje jako portál, v němž tohle všechno zařídíte. A klidně ve tři ráno, protože mnoho z těch obchodů je otevřeno nonstop. Na tenhle komfort si velmi rychle zvyknete. Třeba pro moji ženu je nepředstavitelné, že u nás v pět hodin odpoledne zavřou úřady.

Je pravda, že většina Tchajwanců považuje za normální pracovat šest dní v týdnu?

Ano. I když na mladší generaci, zhruba do pětadvaceti let, je patrné, že už by chtěla tento zažitý rytmus změnit a mít život víc na pohodu. Ale rozhodně to zatím není něco, co by na Tchaj-wanu převládalo, většina lidí tady opravdu pracuje víc než průměrní Evropané.

Z novinářského pohledu tady na mě působí návštěva Miloše Vystrčila jako velká událost. Nepamatuji, že bych v nějaké zemi viděl takové davy novinářů na českého politika. Ale je to událost i pro obyčejné Tchajwance, nebo tím žijí spíš jen političtí fajnšmekři?

Myslím, že i obyčejný Tchaj-wanec o tom má slušné povědomí. Když si večer pustíte televizi a přepínáte kanály, všude se to objeví. Je pravda, že pan Vystrčil má trochu konkurenci v americkém vepřovém. Paní prezidentka teď umožnila jeho dovoz a řeší se, že v Americe to maso vylepšují nějakými injekcemi, což je třeba v Evropské unii zakázané.

V české delegaci jsem slyšel i tak smělá očekávání, jako že by se Česko pro Tchaj-wan mohlo stát druhým Izraelem. Tedy zemí, která nás považuje za svého nejbližšího spojence v Evropské unii. Je to reálné?

To, že pan Vystrčil přijel, je pro Tchaj-wan opravdu obrovská událost. Od liberalizace v 90. letech tady takto vysoce postavený politik nebyl. Je to velká vzpruha. Z reakcí z Číny ostatně sami vidíte, jak jim to leží v žaludku. Moc bych si ale přál, aby se k této návštěvě přidaly i další země. Protože pokud zůstane jen u pana Vystrčila, povede se ho Číně zdiskreditovat tak, že je to oportunista, a úplně ho odříznou. Udělají z něho blázna a řeknou, že to byl úlet nějakého českého politika, kterého nikdo neposlouchá, protože Evropská unie i zbytek světa respektují politiku jedné Číny. Moc bych si přál i to, aby se Česko pro Tchaj-wan stalo druhým Izraelem, ale problém je, že tento zájem v české kotlině moc nevidím.

Přiznám se, že když vidím, jak byl Miloš Vystrčil přijat, čekal jsem od tchajwanských politiků emotivnější reakce ve chvíli, kdy mu Čína začala vyhrožovat. Čím si vysvětlujete, že tchajwanští politici to komentovali spíš zdrženlivě? Zatímco v Česku to byla důležitá událost, tady se to nikomu ani moc komentovat nechtělo.

Myslím, že jsou opatrní, protože asi sami pořádně nevědí, co bude dál. Většina komunikačních kanálů mezi Komunistickou stranou Číny a Tchaj-wanem se v posledních letech uzavřela. Čína stupňuje tlak. A zdejší politici to nechtějí ještě přiživit. Ale Tchaj-wan je podle mě dnes už přesvědčený, že politiku jedné Číny, dva systémy nechce.

Proč myslíte?

Dřív se tady politické spektrum rozlišovalo na takzvané zelené DPP (Demokratická pokroková strana je současná nejsilnější vládní strana na Tchaj-wanu. Má většinu 62 ze 113 poslanců zdejšího parlamentu - pozn. red.) a modré KMT (Kuomintang neboli Čínskou národní stranu zastupuje v parlamentu 38 poslanců). DPP je strana spojovaná s hnutím pro nezávislost Tchaj-wanu, KMT byla tradičně ke komunistické Číně smířlivější, preferovala dialog. Ještě v roce 2019 přitom preference DPP nebyly tak vysoké jako teď. Vysoký zisk hlasů prezidentky Cchaj Jing-wen v letošních volbách tak svědčí o tom, že DPP dali hlas i její netradiční voliči. A jasně to vypovídá o tom, že do prezidentských voleb v Tchaj-wanu zasáhly letošní události v Hongkongu.

Lze říct, že letošními událostmi v Hongkongu Čína Tchajwance ztratila?

Ano. S červnovým přijetím zákona o státní bezpečnosti (zákon kriminalizuje jakoukoli kritiku čínské vlády a Komunistické strany Číny a ve většině kategorií stanoví jako nejvyšší sazbu doživotní trest odnětí svobod - pozn. red.) už se dnes na Tchaj-wanu podle mě nenajde nikdo, kdo by vám s klidem řekl, že politika "jedna Čína, dva systémy" může fungovat. Hongkongem to padlo.

Co se průměrnému Tchajwanci vybaví, když se řekne Česká republika?

Určitě se mu vybaví Praha. A k tomu dost pravděpodobně i Český Krumlov a Kutná Hora, které v rozhovorech Tchajwanců zní legračně. Protože jsou to pro ně velmi těžká slova, Český Krumlov je pro ně Sí kej a Kutná Hora Kej tý. Česká republika je pro Tchajwance oblíbená destinace. Je sice vzdálená, ale cenově dostupná a moc pěkná, vidí u nás architekturu, jakou z Tchaj-wanu neznají.

A co oblíbené české značky?

Bohužel třeba pivo by si zasloužilo větší popularitu. Moc se tady nepropaguje, a Tchajwanci jsou navíc konzervativní a pijí si to svoje. Populární je české sklo. A na čem by se asi Tchajwanci shodli, je značka Škoda. Má tady nového distributora, je vidět. I když na rovinu přiznám, že hodně funguje díky pověsti, že je to auto s německými technologiemi za menší peníze.

V ulicích jsem často viděl auta v obležení skútrů, čím to je, že jsou tady tak oblíbené?

Skútr je na Tchaj-wanu asi nejpopulárnější dopravní prostředek. V bazaru ho seženete za 16 tisíc dolarů, tedy nějakých 12 tisíc korun. Jezdíte do práce, z práce, nakoupit a za týden utratíte za benzin 150 tchajwanských dolarů. Jsou tady velmi levné pohonné hmoty, před dvěma dny jsem čerpal naftu v přepočtu za 15 korun na litr.

Tak to je skoro poloviční cena proti Česku.

Ano. Navíc na Tchaj-wanu po celý rok neklesne teplota pod 18 stupňů. Takže pokud žijete ve městě - a na Tchaj-wanu žije většina lidí ve městech, je tady mnohem větší hustota zalidnění než v České republice -, je skútr ideální dopravní prostředek.

Během návštěvy Miloše Vystrčila se hodně mluvilo o možném spuštění letecké linky mezi Prahou a Tchaj-pejí. Tchajwanské aerolinky China Airlines tvrdí, že jim ekonomicky dává smysl. Myslíte, že by linka našla využití?

Myslím, že ano, a důvodů vidím několik. Před koronavirem a událostmi v Hongkongu se běžně létalo na trase Tchaj-pej - Hongkong, hodně spojů do Prahy bylo přes Šanghaj. Často měli letenky za dumpingové ceny. Ale China Eastern už tuto linku z Šanghaje do Prahy zrušila a obnovovat ji nehodlá. A Hongkong? Vezměte si, že podle jejich nových zákonů vás mohou na jejich území velmi snadno zadržet. Do budoucna se podle mě přes Čínu moc létat nebude, a proto věřím, že by se linka z Tchaj-peje do Prahy uživila. Je jasné, že letenka nebude levná. Ale Tchaj-wan je skrytý poklad Asie a budu moc rád, když ho pozná víc lidí.

Přiznám se, že jsem z Tchaj-wanu za týden viděl v podstatě jen jednolitá města plná výškových budov. Na co byste sem turisty pozval?

Na památky by to určitě nebylo. Ale Tchaj-wan má třeba nádherné hory. Čína má jistě také hory, ale to pohodlí, že jste v subtropickém podnebí, koupete se v moři, pak sednete do auta a za pár hodin jste v horách, kde můžete vystoupat až do výšky 4000 metrů nad mořem, to jen tak někde nezažijete. Není to Bali, ale zlepšují se i pláže. Třeba kolem Zeleného ostrova na jihu nebo souostroví Pescadory jsou místa, kde se dá krásně šnorchlovat, uvidíte tam želvy a spoustu bohatého podmořského života. Turisty bych pak určitě pozval na tradiční čínskou kulturu. V Číně sice mají impozantní historické chrámy, ale nijak zvlášť to tam nežije. Duchovní život a atmosféru ve zdejších chrámech, byť jsou menší, zažijete mnohem intenzivněji. A pak je tady výborné jídlo.

Co vám naopak proti Česku chybí?

Mám rád pivo a je pravda, že Tchajwanci nemají takovou tu tradiční hospodskou kulturu, jako máme my. Zajít s kamarády na pivo, to tady moc nefrčí. Když jdou Tchajwanci do hospody, je to vždycky spojené s jídlem. Byť je pravda, že v Tchaj-peji máme oblíbenou českou hospodu, která se jmenuje Divadlo. Pivo se na Tchaj-wanu nepije jako u nás z půllitrů, ale z jednodecových skleniček a pořád se ťuká. Někdy mi pak chybí Praha.

Slyšel jsem, že skoro každý Tchajwanec zná Václava Havla. Je to pravda?

V intelektuálních kruzích Václav Havel rozhodně je velká postava. Když sem v roce 2004 přiletěl, vycházely překlady jeho spisů. I když, kdybyste se zeptali na ulici, asi byste víc pochodil se Škodovkou než s Havlem. Velmi populární je pak pražský primátor Zdeněk Hřib (člen České pirátské strany - pozn. red.). Hodně otevřel takovou tu přirozenou náklonnost k České republice. Přijel sem už loni, ví se, že na Tchaj-wanu studoval. Je to docela mladý, statný muž, takže se líbí ženám. A Tchajwancům připadá neuvěřitelné, že se nějaká strana může jmenovat pirátská. Ten název je něco, co prostě těžko mohou pochopit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 8 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy