Praha - O elitních "hrotových" silách schopných do několika málo hodin výsadku kdekoliv na světě se v ústředí NATO diskutuje už dlouho. Válka na Ukrajině ale tyto plány na právě skončeném aliančním summitu ve Walesu ještě více urychlila. Vyplývá to z exkluzivního rozhovoru Aktuálně.cz s náčelníkem generálního štábu Petrem Pavlem.
Stejně jako okolnosti, za nichž vznikla nabídka Prahy, která dává Alianci k dispozici 150 mužů speciálních sil i s vrtulníky.
"Přemýšlel jsem, čím konkrétně můžeme ke vzniku sil velmi rychlé reakce přispět, a navrhl prezidentu Miloši Zemanovi, že prostějovské speciály, případně chrudimské výsadkáře, by mohlo velení NATO jako naše nejlépe vycvičené a připravené jednotky v oněch "spearhead forces" akceptovat. A pan prezident to našim spojencům předložil," poodhaluje generál Pavel zákulisí aliančního vyjednávání.
Zamýšlí se ovšem i nad příčinami potíží spojenců v Afghánistánu či v Iráku.
Aktuálně.cz: Co si mám vlastně představit pod názvem "hrotové alianční síly"?
Petr Pavel: Nepřekládejme z angličtiny vše otrocky. Já bych je česky nazval prvosledovými, nejvíce připravenými a nejrychleji nasaditelnými silami. Tohle je lidem určitě srozumitelnější.
A mám-li to říci ještě jinak, tak jde o jednotky s velmi krátkou dobou pohotovosti s relativně lehkou výzbrojí, přepravitelné a schopné účinně zasáhnout kdekoliv v místě krize, kde jich bude zapotřebí.
A.cz: Veřejnosti dosud známé síly rychlé reakce "NATO Response Force" (NRF) tak zaniknou?
Ne. Pokusím se to objasnit. V rámci těchto sil rychlé reakce budou vyčleněny jednotky, které budou ještě ve vyšším stupni připravenosti a pohotovosti. Pokud tedy mají dnes síly rychlé reakce NATO (Česko do nich pravidelně vyčleňuje například liberecké chemiky - pozn. red.) 15 000 vojáků pro pozemní, námořní i vzdušné operace, bude čtyři až pět tisíc mužů tvořit ony - nesprávně nazývané - "hrotové" síly s dobou nasazení do pěti dnů.
Avšak i toto pětitisícové uskupení bude mít - pro potřebu skutečně okamžité odezvy - jeden prapor o čtyřech rotách s pohotovostí nasazení do dvou dnů. A když se na celou tu strukturu podíváte, tak ona opravdu připomíná pomyslný hrot kopí. Odtud plyne ono zvláštní označení 'spearhead'.
A.cz: No a nebudou náhodou tito vojáci žít ve stejném režimu jako v dobách Varšavské smlouvy, kdy profesionálové některých jednotek pendlovali jen mezi kasárnami a domovem, aby byli neustále v případě poplachu po ruce?
V době studené války, za vyostřené konfrontace mezi Východem a Západem, byla skutečně velká část armád ve vysokém stupni pohotovosti, připravena k okamžitému zahájení rozsáhlé bojové činnosti. Ne, do těchto dob se nevracíme.
Bianko šek na mise?
A.cz: A kam si mám vlastně v této pyramidě zařadit prezidentem Zemanem nabídnuté speciální síly?
Ten nápad vznikl spontánně bezprostředně po deklaraci záměru vytvořit efektivní reakční schopnost NATO. Teď musí proběhnout standardní plánovací proces.
Summit vytvořil politický rámec pro vznik těchto velmi rychle použitelných jednotek. Alianční velitelství pro operace pak tento pokyn zpracuje do životaschopného konceptu. Musí tedy vzniknout organizační struktura, musí být stanoven i způsob, jak dosáhnout zmiňované doby pohotovosti, které státy a jakými jednotkami se budou na projektu podílet, jak bude zajištěna přeprava vojáků do míst nasazení, komu a od kterého okamžiku budou tyto jednotky podřízeny, způsob jejich logistické podpory a mnoho dalších parametrů...
A.cz: V několika hodinách se přece nesejdou národní parlamenty, aby schválily bleskové vyslání svých vojáků... Dostanou tedy od svých zákonodárců jakýsi bianko šek či předběžný souhlas?
Vojáci těchto rychle vysílaných jednotek musí být kryti standardním mandátem vlády a parlamentu. Novým a zatím široce diskutovaným prvkem je, v případě té části reakční síly s nejvyšší dobou pohotovosti (48 hodin), potřeba převést na aliančního velitele zasahujících jednotek pravomoc k vydání rozhodnutí o nasazení, takzvaný "Transfer of Authority" (odpovědnost předem - pozn. red.)
.
A.cz: Pořád ale nevím, co uděláte s prostějovskými speciály, které si mimochodem od příštího roku přebírá generální štáb od Vojenského zpravodajství?
601. skupina speciálních sil
Je jedinou jednotkou speciálních sil české armády. Svou prestiž získala působením v zahraničních misích, mimo jiné v Afghánistánu, Iráku nebo bývalé Jugoslávii. V útvaru působí i specialisté jako například potápěči, pyrotechnici nebo odstřelovači.
Uchazeči o přijetí do jednotky musí projít extrémními fyzickými i psychickými testy.
601. skupina speciálních sil je už dnes vybavena a vycvičena tak, že je schopna nasazení ve velmi krátké době. A dá se to říct rovněž o chrudimském výsadkovém praporu. Také o jeho schopnostech jsem se panu prezidentovi ve Walesu zmínil. Prezident to vzal jako hotovou informaci a naložil s ní jako s českou nabídkou, kterou krátce nato spojencům přednesl.
Obdobně se při nabídce svých vojáků zachovali i někteří další představitelé aliančních zemí, celkem asi šesti. Bez iniciativy podobné projekty realizovat nelze a já vnímám pozitivně, že se Česká republika k iniciativě přihlásila.
A.cz: To není zase až tak velký počet zemí. A odezva spojenců na vaši nabídku?
Velmi příznivá. Například české speciální síly mají v jejich očích hodně vysoký kredit. Ve velení NATO jsou velmi dobře zapsány.
Bude-li ale NATO směřovat svůj "hrot" spíše k úderným výsadkovým jednotkám, pak sáhneme po chrudimských výsadkářích. Pokud se naopak přece jen rozhodne, že alianční hrot bude plnit speciální úkoly, pak nabídneme speciály i s vrtulníky - tyto stroje jsou i se svými osádkami k podobným akcím vybaveny a vycvičeny.
Vše je zatím stále v rovině plánů a úvah. Čtyři roty určitě nezastaví rozsáhlou invazi protivníka. Mohou ale bleskově reagovat na nenadálou krizovou situaci, pokud jde o asymetrické hrozby. A po nich by přišly na řadu větší a silnější jednotky.
Je na vině vždy NATO?
A.cz: Pokud zůstaneme u termínu "hrotových sil", který se vám moc nelíbí, nápad o jejich vzniku leží na stole už delší dobu, anebo se zrodil až pod vlivem války na Ukrajině?
O jednotkách s vysokým stupněm pohotovosti a pružnosti k nasazení se ve velení NATO již nějakou dobu diskutuje. Události na Ukrajině to jen urychlily. "Popostrčily" zdlouhavý proces politického schvalování.
A.cz: Vše jsou to zajímavé projekty na obranu Česka i jeho spojenců. Budou na to ale v chudém českém obranném rozpočtu peníze?
Nezbývá mi nic jiného než se spoléhat na příslib českého premiéra a na výsledky koaličních jednání o tom, že rozpočet na obranu poroste k 1,4 procenta HDP v roce 2020. Pokud to tak opravdu bude, můžeme splnit i své sliby ze summitu ve Walesu. V opačném případě... jsem jako voják připraven i na ty nejhorší varianty.
A.cz: Se spojenci jsme zasahovali v Iráku, Afghánistánu... Britové pomáhali v Libyi. Situace v těchto zemích je ale - hodně mírně řečeno - po této pomoci značně neutěšená. V čem je problém? Kde a proč se chybuje?
Jsem voják, a ne politik, takže se nebudu pouštět do dalekosáhlých spekulací. Hlavní příčina toho, že se nedaří naplňovat očekávání, spočívá podle mě v základní věci: NATO je politicko-vojenskou organizací, která vládne politickými a vojenskými nástroji.
Aliance je dobrá k tomu (a to opravdu umí), aby vyhrála válku, případně se ubránila agresi. Není ale stavěna k tomu, aby znovu stavěla či obnovovala rozpadlé země. Ale přesto to dělá, protože jí často nic jiného nezbývá.
Pokud by dobře fungovala součinnost a synergie úsilí s institucí nebo institucemi, které si od Aliance (po splnění vojenských úkolů) převezmou pomyslný štafetový kolík a začnou budovat stát, jeho instituce, infrastrukturu, oživovat jeho ekonomiku... tak by to dnes třeba v Afghánistánu vypadalo o dost jinak.
A.cz: Mluvíme tu o roli OSN... či koho vlastně?
Není to jen OSN, ale i Evropská unie s mnohem větším spektrem potřebných nástrojů... Je tu i OBSE a další regionální organizace. V konfliktech by podle mě měly sehrávat mnohem větší roli.
Od Aliance - přestože k tomu není uzpůsobena - se dnes očekává i obnova států do fungujícího stavu. A pokud tomu tak není, je jí to kladeno za vinu.
NATO může s lecčíms pomoci a na obnově válkou poničené země spolupracovat... ale jeho role je v principu jiná. Lepší koordinace s OSN, Unií či OBSE by podle mě mohla přispět k tomu, že po stabilizaci bezpečnostních poměrů, kterou zajistí Aliance, přijde - naváže na ni - rozvojová pomoc. Zejména ale vznik nebo obnova fungujících státních institucí. Právě jejich absence nebo nedostatečná funkčnost vede k dnešní situaci v Somálsku, Libyi, Iráku nebo v Afghánistánu.
A.cz: Tohle je vaše idea jako prezidentem Zemanem protežovaného kandidáta na funkci šéfa vojenského výboru NATO?
Volba předsedy vojenského výboru Aliance nezávisí - při vší úctě k panu prezidentovi - na vůli kteréhokoli představitele jedné členské země. O analýzách úspěchů i neúspěchů v operacích se diskutuje v Alianci i mimo ni už delší dobu. Zejména v souvislosti s Afghánistánem bylo toto téma často na stole.
