reklama
 
 

Růst peněz na obranu nezrychlí. Vysvětlil jsem Trumpovi důležitost absolutních výdajů, říká Babiš

Aktualizováno 12. 7. 2018 18:08
Trump žádal, aby přinejmenším vyspělé evropské země, jako je Německo, Francie, Španělsko či Itálie, zvýšily své výdaje na dvě procenta HDP.

Brusel - Česká republika nebude po nynějším summitu NATO upravovat a zrychlovat svůj plán týkající se výdajů na obranu, řekl na závěr vrcholné schůzky v Bruselu novinářům premiér Andrej Babiš.

Praha tak dál počítá s tím, že obranné výdaje vzrostou ke dvěma procentům hrubého domácího produktu v roce 2024. Rychlejší cestu k této dvouprocentní hranici, domluvené v roce 2014 na aliančním summitu ve Walesu, ve středu i ve čtvrtek tvrdě prosazoval americký prezident Donald Trump.

Ve čtvrtek, kdy se mělo jednat hlavně o spolupráci s partnery NATO, jako je Gruzie či Ukrajina, Trump dokonce svým požadavkem vyvolal mimořádné jednání aliančních špiček v užším formátu.

Šéf Bílého domu žádal, aby přinejmenším vyspělé evropské země, jako je Německo, Francie, Španělsko či Itálie, zvýšily své výdaje na dvě procenta HDP prakticky okamžitě. Podle Babiše byla následná debata s Trumpem "otevřená, transparentní, přímá a velice zajímavá".

"Já jsem vystoupil jako jeden z prvních a vysvětlil jsem Trumpovi, že je důležité mluvit o absolutních výdajích na zbrojení," poznamenal Babiš na tiskové konferenci po summitu.

Ty totiž například ukazují, že ČR dávala v roce 2013 na obranu 42 miliard korun, tehdy to byla 1,03 procenta HDP. V roce 2019 to má být 65,6 miliardy a 1,17 procenta HDP. Nárůst o více než 20 miliard korun při současné expanzi ekonomiky znamená při vyjádření v procentech hodnotu rozdílnou jen o 0,14 procentního bodu. Od roku 2013 do roku 2024 by mělo Česko své obranné výdaje zvýšit o 150 procent.

Trump výsledek summitu, který je prakticky potvrzením právě rozhodnutí z Walesu, interpretuje jako jednoznačný úspěch svého tlaku na Evropu.

Jan Hamáček, pověřený řízením ministerstva zahraničí, po summitu novinářům řekl, že americké a Trumpovy argumenty o příliš vysokém podílu USA na ochraně Evropy je třeba vnímat. "Pokud chceme udržet transatlantickou vazbu, všichni aktéři musí mít pocit, že se s nimi zachází fér," řekl.

Možnou rychlejší cestu k dvouprocentní hranici obranných výdajů Babiš vyloučil s tím, že by to znamenalo výrazný růst rozpočtového deficitu.

Podobně jako český premiér podle Babiše v diskusi s Trumpem reagovali také představitelé dalších evropských zemí aliance. Připomínali, že americké obranné výdaje se netýkají jen Evropy, ale i Pacifiku a dalších oblastí, a upozorňovali například na angažmá svých zemí v Afghánistánu, kde evropští vojáci působí po boku těch amerických.

Premiér malého Lucemburska Xavier Bettel podle Babiše zase poznamenal, že jeho vláda zvýšila obranné výdaje dokonce o sto procent. Při 850 vojácích v lucemburské uniformě skočily výdaje na obranu malého velkovévodství z 0,3 na 0,6 procenta HDP.

Babiš odmítl, že by Trump vyhrožoval odchodem USA z aliance. Americký prezident, který prý mluví velmi přímo, podle českého premiéra opakovaně spojuje otázku evropských obranných výdajů s deficitem ve vzájemném obchodu. "Je tam úplně jasná ta paralela, že on říká kupujte naše zbraně, budete tak plnit procenta a snížíme (obchodní) deficit. Ta logika z toho vyplývá, i když takto explicitně to neřekl," dodal Babiš.

Politici se s Babišem vzácně shodli

I ostatní čeští politici míní, že dvě procenta HDP na obranu nejsou reálná. Upozornili například na to, že armáda není smysluplně schopná absorbovat ani peníze, které má v rozpočtu nyní, a že akvizice je třeba připravovat v horizontu několika let. Hnutí SPD s navyšováním výdajů na obranu na dvě procenta HDP nesouhlasí vůbec.

Původním cílem pro dosažení dvou procent HDP byl rok 2024, s kterým podle premiéra Praha i nadále počítá. Poslanec Jan Lipavský (piráti) napsal, že Trumpovy požadavky žijí stejně jako sám americký prezident zcela mimo realitu. "Ekonomicky ani technicky navyšování rozpočtu na obranu v tomto masivním a radikálním měřítku reálné není. A pak už je jedno, jestli se bavíme o čtyřech procentech do tří let, nebo dvou procentech do pěti měsíců," uvedl.

Resort by nedokázal takto masivní nárůst financí pojmout, upozornil Lipavský. Obdobný názor má další člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL). "Není to pouze o tom, vyčlenit ta procenta, ale také o tom, je smysluplně utratit. Není to o tom, že si vzpomenete a utratíte více peněz. Když připravujete větší akvizice, je to v řádu let," konstatoval. Zdůraznil, že je pro větší rozpočet armády a její rychlejší přezbrojování, musí ale jít o připravené projekty.

Výdaje na obranu by měly růst postupně i podle ministra obrany Lubomíra Metnara. Summit podle něj ukázal jednotu aliance. Podle Metnara bylo v oblasti obrany nejdůležitějším tématem na summitu posílení aliančních vojenských a obranných schopností. Připomněl, že byl schválen takzvaný plán 4×30. NATO chce mít do roku 2020 v pohotovosti 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní. "V rámci nové velitelské struktury posílené o více než 1000 lidí budou zřízena nová velitelství odpovědná za přesuny aliančních sil přes Atlantik a po Evropě," uvedl Metnar.

Prezident Miloš Zeman se podle ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfa Jindráka přihlásil k závazku dosažení dvou procent HDP. Považuje ho za důležitý, je podle něj třeba, aby byla armáda vybavena moderními zbraněmi. Poznamenal, že se ČR zavázala k postupnému zvyšování výdajů na dvě procenta do roku 2024 a aliance je s tímto postupem srozuměna. Jindrák připomněl, že ČR nebyla adresátem dopisu, ve kterém Trump některé spojence vyzýval k navýšení peněz na obranu. Aby ČR dávala dvě procenta už od ledna, je podle Jindráka nerealistické nejen z pohledu uvolnění částky, ale i kvůli legislativnímu procesu zadávání veřejných zakázek.

Ani poslanec Jan Řehounek (ANO) nepovažuje dvě procenta od příštího roku za reálná. "Armáda ČR není, bohužel, schopna absorbovat ani to, co je nyní v rozpočtu, natož dvě procenta. Postupně věřím, že se zlepší," konstatoval. Ve středečním komentáři k summitu NATO uvedl, že prioritu v Česku vidí v přípravě zakázek tak, aby byla armáda schopna absorbovat postupný nárůst.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie podle svého předsedy Tomia Okamury považuje navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP za špatné řešení a nesouhlasí s ním. "Česká armáda potřebuje především změnit svoji koncepci, musí se změnit z malého a drahého expedičního sboru na armádu, která je určena primárně k obraně ČR a jejích hranic," řekl Okamura.

Summit NATO v Bruselu:

Na summit Severoatlantické aliance v Bruselu se sjely hlavy světových velmocí | Video: Reuters, Asociated Press |  02:23

autor: ČTK | 12. 7. 2018 16:23

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama