Rusnok a spol. otevírají zapovězená místa republiky

Jan Gazdík Jan Gazdík
20. 11. 2013 10:30
Vláda v demisi rozhoduje o území větším, než je rozloha ostravské aglomerace.
Foto: Jan Langer

Jince - Vláda v demisi má na stole rozhodnutí o osudu území, jehož rozloha je větší než ostravská aglomerace. Kabinet projedná zákon o vojenských výcvikových prostorech, přičemž armáda hodlá k 1. 1. 2016 opustit ten nejméně poškozený - Brdy.

Tamní ekosystémy a hydrologické podmínky považují ochránci přírody za evropsky unikátní. Ostatní „újezdy" - jak se vojenská cvičiště oficiálně nazývají - se pak k 1. 1. 2015 trvale zmenší o turistům už zpřístupněné (zatím pouze o víkendech) okrajové části.

Jde o Libavou na Olomoucku, Hradiště na Karlovarsku a Boletice na Budějovicku, v nichž má zároveň vzniknout šest nových obcí se dvěma tisíci obyvateli, kteří si tak napřesrok na podzim v komunálních volbách budou moci vůbec poprvé zvolit samosprávu. Až dosud ji nahrazovala armáda v čele s vojákem - velitelem újezdu.

„Velikost výcvikových prostorů už není úměrná velikosti armády. Proto je správné, aby se i ony zmenšily a přiblížily se více reálným potřebám armády," vysvětluje podstatu vládě předkládaného zákona o vojenských újezdech šéf generálního štábu Petr Pavel.

Náčelník: Obce už se těší

Ze „studie využitelnosti vojenských výcvikových prostorů českou armádou, ale i aliančními jednotkami" podle generála vyplývá, že nejvýhodnější a nejekonomičtější je opuštění tradiční (od roku 1926), ale v posledních letech nejméně využívané  dělostřelecké, letecké a kdysi i pěchotní či tankové střelnice v Brdech.

Zrezivělá historie.
Zrezivělá historie. | Foto: Jan Langer

Generál Pavel se odvolává i na zájem Plzeňského a Středočeského kraje a nových obcí, které by chtěly převzít nové území už za dva roky. „Stejnou dobu o tomto kroku jednáme s hejtmany a starosty. Vyřešeny jsou i majetkové kompenzace kvůli zanedbaným komunikacím, vodohospodářským stavbám a další infrastruktuře. Dokonce jsme kvůli tomu uspořádali neoficiální místní referenda… a všechny obce s vytvořením samosprávy a s převzetím dosud armádního území do své péče souhlasily," popisuje několikaletou práci v přípravě zákona o vojenských újezdech náčelník generálního štábu.

S přechodem pod civilní správu vznikne podle Pavla už zmíněná Chráněná krajinná oblast Brdy. „Vytvoření CHKO podporuje i ministerstvo životního prostředí," dodává generál.

Přiznává ale, že pokud by nad tímto záměrem časem přece jen zvítězily developerské lobby, CHKO by mohla být vyhlášena jen částečně, či dokonce vůbec. „Potom by však jedinečná lokalita vzala kvůli komerčně zaměřenému turistickému ruchu za své. Osobně ale doufám, že se něco takového nestane. Města a obce regionu mohou mít naopak za přesně stanovených podmínek z unikátní brdské přírody prospěch," domnívá se Pavel.

Stínový ministr: Počkejte s tím

S tím, aby armáda opustila Újezd Brdy, však nesouhlasí stínový ministr obrany Jan Hamáček z ČSSD. I kdyby takový zákon  vláda v demisi schválila, sociální demokrat připomíná, že ho musí projednat nový Parlament.

„Takto zásadní věc s dopadem na armádu i na veřejnost by měla projednat až vláda s řádným mandátem. A řeknu to rovnou: nesouhlasím, aby byl vojenský výcvikový prostor Brdy v této fázi zrušen. O jeho budoucnosti hodlám znovu otevřít diskusi i za účasti místních samospráv," říká politik, který se možná členem nové vlády ani nestane, protože se zatím v zákulisí mluví také o tom, že by byl předsedou Poslanecké sněmovny.

Přesto by se rád seznámil s kritérii, podle nichž se ministerstvo obrany rozhodovalo, když dospělo k závěru, že odejde z Brdského masivu. "Velmi apeluji na ministerstvo obrany - nechte to na příští vládě!" vzkazuje nynějšímu vedení resortu.

Příroda v Brdech je dotčena jenom armádou.
Příroda v Brdech je dotčena jenom armádou. | Foto: Jan Langer

Generál: Přestěhujte dělostřelce

K záměrům armády odejít z Brd má výhrady i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

V tamním městečku Jince totiž zůstává dělostřelecká brigáda, která bude muset podle Šedivého jezdit kvůli střelbám až na moravské cvičiště Libavá. A stejně tak se to týká i čáslavských letců. „Zamyslel se někdo nad tím, kolik armádu stojí tohle dojíždění za výcvikem? Připomíná mi to nesmyslný odchod ženistů z Litoměřic do Bechyně. A kam dnes jezdí bechyňští ženisté trénovat? Na své cvičiště na Labi do Litoměřic. V čase úspor se tak proplýtvají obrovské částky," upozorňuje generál Šedivý.

Kritiku by prý zmírnil, pokud by se dělostřelci přestěhovali z brdských Jinců do Žatce, kde už sídlí brigáda rychlého nasazení. Pak by měli karlovarský výcvikový prostor Hradiště doslova za humny. „Takový krok bych považoval za systémový, efektivní a promyšlený," říká Šedivý.

Že si naopak armáda ponechává jihočeské Boletice, generál nechápe. Vojenské útvary z jejich blízkosti dávno odešly a musí do nich i v tomto případě velmi nákladně zdaleka dojíždět. Takže se Šedivý ptá: „Spočítal už někdo, kolik tohle zbytečné ježdění a létání po republice sem a tam armádu stojí?"

Polemizuje také o zamýšleném zmenšení vojenských prostorů. Armáda má totiž podle něj zbraně ze sedmdesátých let minulého století s malým dostřelem, zatímco u moderních palebných systémů se dolet granátů či raket neustále zvětšuje.

„Pokud to tak půjde dál, velení armády může už za pár let zjistit, že jsou jí ořezané výcvikové prostory k ničemu, anebo budou vojáci při střelbách ohrožovat blízké obce. Což se už na karlovarském cvičišti Hradiště stalo, když na rodinný domek dopadl dělostřelecký granát," připomíná Šedivý.

Návrat k bodu nula

Nynější velitel armády Petr Pavel před zítřejším verdiktem vlády o armádních výcvikových prostorech přiznává, že jej diskuse, která zpochybňuje kroky ministerstva obrany, velmi mrzí: „Připravujeme to bez sebemenšího utajování několik let. Jednáme o svých záměrech s představiteli hlavních politických stran, kteří k našim plánům neměli až dosud zásadní výhrady. A najednou se otevírá polemika, že bychom si měli ponechat Brdy a odejít třeba z Boletic. Při absenci věcných a konkrétních protiargumentů se lze jen domnívat, že důvody jsou politické, případně ekonomické."

Pavel nicméně připouští, že v Česku se může klidně stát, že se s plánem na opuštění jednoho a zmenšení dalších výcvikových prostorů může začít znovu od nuly.

Armáda by se pak ale podle něj vrátila o několik let zpět a vniveč by podle něj přišly i nemalé prostředky a úsilí při pyrotechnické sanaci brdského prostoru, několikaletá práce expertních týmů a nakonec i snaha a vůle občanů nově vytvářených obcí po naplnění jejich ústavního - a dosud jim upíraného - práva na samosprávu.

„A co když se připravovaná CHKO Brdy do několika let plánovitě zruší? O záměrech vlivných skupin developerů postavit u Padrťských rybníků hotely si třeba na Příbramsku štěbetají už i vrabci," varuje Jiří Šedivý.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Ruská policie provedla razii v bytě Navalného

Pracovníci ruských úřadů prohledali byt opozičního předáka Alexeje Navalného, informoval na Twitteru ředitel Navalného Fondu boje s korupcí Ivan Ždanov. Příslušníci speciálních jednotek v rouškách podle Ždanova vylomili dveře moskevského bytu, v němž se v tu chvíli nacházel Oleg Navalnyj, bratr známého politického aktivisty, který byl před více než týdnem krátce po svém návratu do Ruska zatčen a je ve vazbě. Ždanov později upřesnil, že razie souvisí s podezřením úřadů na porušení epidemických opatření.

Policie kromě toho dorazila také do bytu, kde v tuto chvíli žije Navalného manželka Julija. I do něj se podle televize Dožď jednotky dostaly vylomením dveří. Ždanov krátce předtím zveřejnil video, v němž je slyšet, jak se příslušníci bezpečnostních orgánů do bytu dobývají a žena je žádá, aby vyčkali čtvrt hodiny do příjezdu jejího advokáta. Úřady zahájily razii také v kancelářích Fondu boje s korupcí, upozornil Ždanov. Prohlídce se nevyhnula ani právnička Fondu Ljubov Sobolová, informoval server Baza.

Zdroj: ČTK
Další zprávy