Rusku by k obsazení Pobaltí stačily dva dny, říká Petr Pavel

ČTK ČTK
27. 5. 2015 15:15
Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost varoval před tím, že politická reprezentace NATO není schopna dostatečně rychle reagovat na změnu situace.
Nastupující předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel
Nastupující předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel | Foto: ČTK

Praha - Rusku by k obsazení Pobaltí stačily dva dny. NATO by během té doby nebylo schopno patřičně reagovat, řekl na středeční bezpečnostní konferenci v Praze nastupující předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.

Varoval před tím, že politická reprezentace NATO není schopna dostatečně rychle reagovat na změnu situace.

Pavel na konferenci s názvem Naše bezpečnost není samozřejmost varoval, že opatření, která Evropa přijímá v souvislosti s hrozbami Ruska a takzvaného Islámského státu, "jsou až zarážejícím způsobem neúčinná".

"Na straně Aliance je jednou z nevýhod komplikovanost rozhodovacího procesu. Ta je daná prostě jen tím, že Aliance má 28 členů a musí se na všech závěrech shodnout," řekl Pavel.

Pohotové Rusko

Oproti tomu Rusko je podle něj schopno rozhodnout velmi krátce během několika hodin. Poznamenal, že schvalování na národní i alianční úrovni zabere mnohem déle, než jaké jsou lhůty pohotovosti sil nejrychlejší reakce NATO.

Ty jsou schopny zasáhnout do dvou dnů. Politický proces s dobou pohotovosti vojenských jednotek tak podle něj bude nutné do budoucna sladit.

Poznamenal, že Rusko je schopno obsadit Pobaltí během dvou dnů, během té doby by NATO na situaci nestihlo zareagovat. Poté by bylo NATO před rozhodnutím, jestli půjde kvůli již obsazenému Pobaltí s Ruskem do války, která by mohla být i jaderná, řekl Pavel na konferenci.

"Čistě z technického hodnocení situace, když vezmu, kolik je schopno Rusko generovat sil v Pobaltí, jaká je hloubka území pobaltských států, jaká je hustota sil na území pobaltských států, pak obsazení Pobaltí by skutečně mohlo být v řádu dnů," řekl poté Pavel.

"Druhou otázkou ovšem je, jak bude na Rusko fungovat element odstrašení, který Aliance představuje svým článkem pět nebo svým jaderným komponentem," dodal.

Rusko NATO neporazí

Pavlovi se také nelíbí nedostatky NATO ve sdílení zpravodajských informací, protože Aliance nemá svou zpravodajskou síť a systém. Nesouhlasil s ním stálý představitel České republiky při NATO Jiří Šedivý.

Zpravodajský proces v Alianci je podle něj velice kvalitní. Podotkl, že Rusko by bylo pravděpodobně schopné během dvou dnů například obsadit Kyjev, ale je otázka, zda by poté mělo dostatek logistické podpory.

Řečníci na konferenci dále zdůrazňovali nutnost zvyšování prostředků na obranu. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý poznamenal, že Rusko by válku s NATO vyhrát nemohlo a je si toho vědomo.

Mohlo by se ale snažit destabilizovat společnost. Poukázal na podle něj prokazatelnou ruskou propagandu při debatě o radaru v Brdech nebo při průjezdu amerického konvoje Českem.

Přivítal by proto, aby stát měl nástroj na kontrolu informačního prostředí. Ministerstvo obrany by se podle něj mělo vrátit ke konceptu vševojskové armády a rozvíjet pozemní síly včetně úvahy o výstavbě další mechanizované brigády.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy