Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle ministerstva výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v Česku získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu.
"Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky," uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Muže podezřelého ze žhářství v garážích městského dopravního podniku v Praze 9 zadržela policie na začátku června, je obviněný z teroristického útoku.
Podle zprávy přestala na české extremistické scéně platit dřívější ideologická dogmata a dělení, dříve preferovaná témata týkající se Česka ztrácejí na významu a nahrazují je témata s mezinárodním přesahem. Na určování narativů má podle ministerstva vliv právě kremelská propaganda, která stanovuje, na kterou skupinu bude v daném období nejvíce útočeno. Nenávistná rétorika byla ale podle ministerstva pouze jednou ze složek proruské propagandy. Prioritním cílem totiž už podle zprávy není vyvolávat negativní emoce vůči různým menšinám, ale předávat narativy souznící s "kremelským viděním světa".
I nadále se letos podle ministerstva na scéně drželo tzv. antisystémové hnutí, narazilo ale na roztříštěnost, absenci vize i krátkou "životnost" jejích hlavních představitelů. Jeho příznivci podle ministerstva vnitra dále kopírují ruský pohled na válku na Ukrajině. Zastánci kremelského režimu se pak podle zprávy stali i někteří pravicoví extremisté. Svým dřívějším ideologickým východiskům zůstávají podle ministerstva věrní pouze anarchisté a část neonacistických aktivistů.
Nacionalismu, především jako nástroje k získávání voličů, podle ministerstva vnitra začalo využívat čím dál více politiků a aktivistů, kteří se neřadí do tradičního extremistického a xenofobně populistického spektra.
