Rusko se vůči Česku dopustilo státního terorismu, je přesvědčen bývalý zpravodajec

Jan Horák Jan Horák
17. 4. 2021 22:43
Exploze muničních skladů ve Vrběticích, při níž v roce 2014 zahynuli dva čeští občasné, je aktem státního terorismu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom mluví bývalý náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace Jan Paďourek. Někdejší vysoký zpravodajec reaguje na zjištění našich tajných služeb a policie, že z účasti na explozi jsou podezřelí dva příslušníci ruské tajné služby GRÚ.
Trosky budovy ve Vrběticích.
Trosky budovy ve Vrběticích. | Foto: Aktuálně.cz

Když premiér Andrej Babiš a ministr vnitra a zahraničních věcí Jan Hamáček potvrdili zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, o čem jste přemýšlel? 

Naprosto to potvrzuje, co říkáme už dlouho: Ruská federace na území České republiky působí velmi nepřátelsky a velmi aktivně proti českým zájmům. Na druhou stranu tato konkrétní akce mě velmi překvapila. Zapojili se do něčeho, co lze nazvat státním terorismem. To není terorismus normálního ražení, to je terorismus jednoho státu vůči druhému. Z mého hlediska je to daleko vyšší kategorie nebezpečnosti.

Bývalý náměstek civilní rozvědky Jan Paďourek.
Bývalý náměstek civilní rozvědky Jan Paďourek. | Foto: Archiv Jana Paďourka

Poslední věc, která mně velmi rychle proběhla hlavou, je, že ze strany Ruské federace dojde k reciprocitě. Jak známe Rusy, ke zjištění našich bezpečnostních složek přistoupí tak, že budou lhát, zapírat a po našem rozhodnutí vyhostit 18 jejich zpravodajců s diplomatickým krytím vyhostí stejný počet lidí z naší ambasády.

V důsledku to bude znamenat, že naše ambasáda v Moskvě se uzavře. Pokud se to stane, myslím si, že Česká republika by měla ruskou ambasádu v Praze uzavřít taky. Bylo by to zcela namístě. 

Není rozsah tohoto útoku i na Rusko příliš? Přece jen se v posledních letech jeho tajné služby soustřeďovaly na subtilnější akce namířené vůči jednotlivcům, jako byly útoky na Alexandra Litviněnka či Sergeje Skripala. 

Tohle je vskutku jiný případ. Zajímavé na tom je, že podle všeho se toho měli dopustit lidé, kteří se dopustili i zločinu v Salisbury ve Velké Británii (otrava Sergeje a Julije Skripalových v roce 2018 - pozn. red.). To znamená, že cestují Evropou a podnikají tyto zločinné kroky. Je to nebývalé. Na sto procent věřím tomu, že to tak je. Kdyby tomu tak nebylo, naše bezpečnostní služby by s tím nikdy nešly ven.

Výjimečný výkon českých bezpečnostních složek

Když se pokusíte, byť z vnějšího pohledu, o hodnocení práce našich bezpečnostních složek na odhalení dvou podezřelých, Anatolije Čepigy a Alexandra Miškina z ruské rozvědky GRÚ, v souvislosti s výbuchem ve Vrběticích, jak by znělo? 

Myslím si, že se to mohlo podařit jenom díky úzké koordinaci napříč naším bezpečnostním sektorem. Nejsou tam jenom zpravodajské služby, ale i policie.

Lze v tomto případě označit výkon našich bezpečnostních složek za výjimečný? 

Určitě ano. Dospěly k závěru, který je tak šokující, že nemá v novodobé historii našeho státu obdoby. Z tohoto hlediska si myslím, že úspěch takto jednoznačného závěru spočívá v tom, že tyto složky tímto způsobem spolupracují. To je dobrá zpráva.

České tajné služby identifikovaly dvojici podezřelých po sedmi letech od výbuchu. O čem to vypovídá?

Operace tohoto druhu je skládání mozaiky z mnoha kamínků. Skutečně to může trvat takto dlouho, než se naše služby dostanou k takto jednoznačným závěrům. A v tomto případě se tak nakonec stalo. Nechci posuzovat, zda to je dlouho, nebo krátce, prostě to je fakt.

Svědčí to třeba o dobrém krytí těchto dvou agentů a jejich důslednému zametání stop? 

Nemyslím si, že měli vynikající krytí. Když jsme komentovali jejich aktivity v Salisbury při pokusu otrávit Sergeje Skripala, tak mezinárodní skupina investigativních novinářů Bellingcat jejich identitu odhalila. Takže jejich krytí nemohlo být tak dobré, když v podstatě soukromá agentura dospěje k jejich jednoznačné identifikaci.

Sedm let se podařilo operaci našich bezpečnostních složek vedoucí k odhalení pachatelů udržet v naprosté tajnosti. Jste jako bývalý zpravodajec spokojený?

To je vynikající zpráva. Znamená to, že nejsme zemí, kde se všechno vykecá.

Pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček rozhodl o vyhoštění osmnácti ruských diplomatů, které naše tajné služby identifikovaly coby agenty ruských zpravodajských složek. Je to dostatečná reakce? 

Určitě. Na naše poměry je naprosto nebývalá. Musím se přiznat, že mě mile překvapilo, že česká vláda našla schopnost se takto zachovat.

Lze v tuto chvíli odhadnout, zda šlo o všechny agenty působící na ruském velvyslanectví? 

Jsem přesvědčen, že se nejedná o všechny zpravodajské důstojníky, kteří na ruské ambasádě v Praze působí s diplomatickým krytím. 

"Jen blázen by nyní pozval Rusy do tendru na Dukovany"

Jak tento bezprecedentní incident může ovlivnit česko-ruské vztahy? 

Zásadním způsobem se ochladí, jinak to ani nejde. Tahle akce vyřeší spoustu dalších otázek, které byly na stole. Mluvím například o případné ruské účasti v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Za těchto okolností by jen blázen mohl navrhovat jejich angažmá v tomto projektu, pokud Ruská federace vraždí naše občany. 

Je namístě, aby vláda Andreje Babiše co nejdříve Rusy z tendru odstavila? 

Očekával bych to jako další krok. 

Jaký předpokládáte vývoj na domácí politické scéně z pohledu vztahů s Ruskem? 

Bude velmi zajímavé to sledovat. Pan premiér na tiskové konferenci oznámil, že rozhodnutí vlády o odvetných opatřeních vůči Ruské federaci má podporu pana prezidenta. Na druhou stranu prezident nemohl dělat nic jiného než to podpořit, pokud se bezpečnostní služby dostaly k takto jednoznačným závěrům. Zásadním způsobem to narušuje zahraničněpolitickou linii, které se Pražský hrad dosud držel. Uvidíme, co bude následovat. 

Jak dlouho může ruský útok v naší společnosti rezonovat? 

Díky zveřejnění výsledků práce našich bezpečnostních složek se možná časem dozvíme další detaily, které mohou mít vliv na události příští. To je tak bezprecedentní událost, že nemůže nechat nikoho chladným. Doznívat to v řadě souvislostí bude ještě dlouhou dobu.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 4,1 procenta

Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o 9000 na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než 10 000. Nezaměstnaných meziročně skoro 44 000 přibylo.

"S příchodem jarního období došlo k rozjezdu sezonních prací," sdělil k meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. "Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech," doplnil. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pomohly i státní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. "Vývoj na trhu práce ukazuje, jak důležitá je v době krize efektivní ochrana pracovních míst," sdělila v pátek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy