Mimořádná zpráva

Ruská diplomacie přišla v Česku o další dva lidi, domů je odvolala sama Moskva

Jan Horák Jan Horák
14. 10. 2021 5:30
Počet ruských diplomatů v Česku znovu klesl. Podle zjištění Aktuálně.cz stáhla sama Moskva dva své lidi z brněnského konzulátu. Proč tak učinila, není jasné. Jednou z variant v obdobných případech je upozornění domácích tajných služeb na nežádoucí činnost na našem území. Česko-ruské vztahy jsou krajně napjaté od dubna, kdy vyšlo najevo ruské angažmá ve vrbětické kauze.
Foto: Jakub Plíhal

Generální konzulát Ruské federace v Brně je součástí ruské diplomatické mise v České republice. Pro Rusy žijící v Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a na Vysočině vyřizuje vízovou, pasovou a další přistěhovaleckou agendu. Po ambasádě v Praze a konzulátu v Karlových Varech jde o nejvýznamnější úřad ruského zastoupení v Česku.

Právě na brněnském konzulátu coby vysoký konzulární úředník působil Sergej Vladimirovič Jastržembskij. Po boku mu byla jeho manželka Anastazie. Oficiální funkci nevykonávala, byla ovšem držitelkou diplomatického pasu. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz, ani jeden z nich už na brněnském konzulátu nepobývá. Vrátili se zpátky do Ruska.

Do jejich odchodu česká strana nemluvila. Jak Aktuálně.cz potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová, domů je stáhla Moskva. "Důvody pro vysílání, a tedy i odvolání diplomatických zástupců a konzulárních úředníků jsou dány interními normami a postupy vysílajícího státu. O datu odvolání rozhoduje zpravidla vysílající stát," řekla mluvčí.

Moskva mohla konat z více důvodů

Proč Rusko Jastržembského a jeho manželku odvolalo, není jasné. Možných je víc scénářů. Jednak jim mohlo uplynout standardní služební období. Případně kvůli utlumení diplomatických aktivit na obou stranách kvůli vrbětické kauze mohli přijít o uplatnění. Variantou je i rozhodnutí Moskvy, protože jejich skutečná aktivita nebyla v souladu s jejich určenou agendou. Proto je mohla odvolat, aby se vzájemné vztahy dál nejitřily.

Poslední možností je, že do záležitosti vstoupily tuzemské tajné služby. Jakýkoliv diplomat se musí chovat v souladu se svým zařazením. Cokoliv jiného je nepřijatelné. Pokud tajné služby odhalí nepřátelskou aktivitu kohokoliv z diplomatického sboru vysílající země, upozorní na to Černínský palác. Ministerstvo zahraničí pak osloví jejich mateřskou zemi, aby konala. Ta poté v tichosti stáhne dotyčné na domácí půdu.

"V dnešní době ve špionáži nebo kontrašpionáži je vyhošťování krajní možností, ke které se příliš nepřistupuje. V kontrašpionáži jsou jiné cesty, ke kterým se přistupuje. Například konkrétní člověk opustí zemi v tichosti bez oficiálního vyhoštění," popsal před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel BIS Michal Koudelka. Zda tento scénář odpovídá i odchodu Jastržembského a jeho ženy, se Aktuálně.cz nepodařilo ověřit.

Jastržembskij s manželkou podle informací Aktuálně.cz opustil Česko v průběhu léta. Neznamená to však, že se snížil počet samotných pozic ruského zastoupení v tuzemsku. Pro konzulát v Brně jsou stále vyčleněné čtyři diplomatické pozice, po odchodu Jastržembského jsou v tuto chvíli obsazené tři. Rusové však uvolněné místo mohou zaplnit podle své vůle.

Kulhánkův zásah

Dramatickou eskalaci česko-ruských vztahů přineslo odhalení angažmá ruské vojenské rozvědky GRU v útoku na muniční sklady ve Vrběticích v roce 2014. Oba sklady explodovaly, výbuchy zabily dva české občany a způsobily škodu za miliardu korun. Zapojení ruských zpravodajců do této násilné operace vyplývá z informací BIS, kauzu pro podezření ze zločinu obecného ohrožení prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu.

V reakci na to tehdejší pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) rozhodl o vyhoštění 18 diplomatů z ruské ambasády v Praze, kteří byli ve skutečnosti příslušníky vojenské rozvědky GRU a civilní rozvědky SVR. Česko museli opustit do 19. dubna. Ruská odveta přišla obratem. Moskva vyhostila z české ambasády 20 diplomatů, na opuštění země dostali 24 hodin. V Moskvě zůstalo sedm diplomatů.

Jak to bylo s počtem zaměstnanců na ruské ambasádě

Před zveřejněním informací o ruském útoku ve Vrběticích působilo na ruské ambasádě v Praze 112 pracovníků, z nich bylo 41 diplomatů a zbytek byl administrativně-technický personál. 

Po rozhodnutí o vyhoštění zůstalo po 19. dubnu na velvyslanectví 27 diplomatů a 67 pracovníků administrativně- technického personálu. Od 1. června po nařízení ministra zahraničí Jakuba Kulhánka na velvyslanectví pracuje 32 lidí, sedm z nich jsou diplomaté

Aktuální diplomatická mise na ruské ambasádě v Praze vypadá následovně:

Alexandr Zmejevskij, velvyslanec
Feodosij Vladiševski, právní poradce
Nikolaj Brijakin, první tajemník
Veronika Basová (bez funkce, držitelka diplomatického pasu)
Stanislav Agejev, druhý tajemník 
Marija Semjonovová, druhá tajemnice
Dmitrij Kočetkov, atašé pro administrativní záležitosti 
Alexandra Kočetkovová (bez funkce, držitelka diplomatického pasu)
Sergej Kočin, atašé pro politické záležitosti
Julia Kočinová (bez funkce, držitelka diplomatického pasu)

Diplomatický spor uzavřel už řádný ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Vyzval Rusy, aby české diplomaty přijali zpět. Moskva nereagovala. Kulhánek proto nařídil odchod dalších 60 pracovníků ruské ambasády. "Byl zastropován počet pracovníků na ruském velvyslanectví v Praze tak, že zde od 1. června bude působit sedm diplomatů a 25 členů administrativního a technického personálu," ohlásil 31. května ministr.

Počet diplomatů na obou ambasádách se tím srovnal. Jak už ale dříve upozornilo Aktuálně.cz, jednoho diplomata z ambasády Moskva "jen" přesunula na konzulát do Karlových Varů. Doprovodila ho tam jeho manželka. Bývalý atašé velvyslanectví v Praze Alexej Ksenofontov se ve Varech stal novým vicekonzulem. Je třeba dodat, že na tamějším konzulátu obsadil uvolněné místo.

Řešení si neumím představit

Česko-ruské vztahy jsou kvůli Vrběticím na nejhorší úrovni od roku 1989. Rusko po razantním postoji tuzemské diplomacie ke zjištění o Vrběticích označilo Česko za nepřátelskou zemi. Česko na konci června vyzvalo ruskou stranu, aby uhradila škodu způsobenou ve Vrběticích. Vláda si prostřednictvím ministerstva zahraničí řekla o 650 milionů korun. Moskva to označila za vyděračství.

Kabinet Andreje Babiše přitom už na konci loňského srpna jmenoval vedoucího zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka vládním zmocněncem pro česko-ruské konzultace. Ty měly zahladit už tehdy existující napětí mezi oběma zeměmi. Přípravy na konzultace se však zásadně zpomalily poté, co ruské tajné služby v Moskvě otrávily tamějšího opozičního předáka Alexeje Navalného. 

Vrbětice pak jakékoliv kroky v rámci konzultací úplně zmrazily. Jindrák Aktuálně.cz potvrdil, že ruského velvyslance v Praze viděl naposledy počátkem dubna. "Komunikují se nějaké technické věci na úrovni ambasád, ale to není součástí konzultací," řekl.

Upozornil, že dokud obě strany nenajdou smírné řešení kolem Vrbětic, vzájemné vztahy zůstanou paralyzované. Klidně i na několik let. "Upřímně řečeno nevím. Je to velmi těžká situace, já jsem ve své diplomatické praxi nic takového nezažil," odpověděl Jindrák na otázku, jak aktuální situaci odblokovat.

Rusko je hrozbou a rozeštvává Evropu. Volby byly imitací demokracie, říká Pazderka (21. 9. 2021)

Kandidáti nemají rovný přístup do médií a režim má politický proces pevně v rukou, říká šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. | Video: Martin Veselovský, Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Zemřela slovenská sopranistka Edita Gruberová, bylo jí 74 let

Ve věku 74 let v pondělí v Curychu zemřela známá slovenská sopranistka Edita Gruberová. O úmrtí informovala její rodina. Gruberová se pohybovala na evropských jevištích přes 50 let, svou kariéru ukončila v roce 2019, uvedla agentura DPA.

Gruberová se proslavila v německojazyčných zemích. Působila například v Bavorské státní opeře v Mnichově. V roce 2019 dostala německou cenu Oper! Award za celoživotní dílo.

před 53 minutami

Bidenova vláda požádala nejvyšší soud o zablokování texaského zákazu potratů, zatímco ústavnost opatření se bude projednávat u federálních soudů

Zdroj: ČTK
Další zprávy