Feodosij Vladyševskij působil na ruské ambasádě v Praze coby první zástupce a pravá ruka velvyslance Zmejevského. Poslední březnový den však Českou republiku musel nedobrovolně opustit. Po upozornění od tuzemských tajných služeb ho ministerstvo zahraničních věcí označilo jako personu non grata.
Podle zpravodajců nepostupoval Vladyševskij v Česku v souladu se svým diplomatickým posláním. Vzájemné vztahy sabotoval, navíc byl podezřelý z napojení na ruské tajné služby. Takové chování diplomata v hostitelské zemi je nepřijatelné. Vyhoštění příslušníka diplomatického sboru coby nežádoucí osoby se přitom považuje ze nejtvrdší nástroj v běžných vztazích dvou zemí.
Ruské ministerstvo zahraničí si kvůli tomu v pondělí předvolalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku. Upozornilo ho, že vypovězení Vladyševského je neakceptovatelné. "Zdůraznilo, že tento další nepřátelský krok, který posiluje linii záměrně sledovanou českými úřady s cílem zničit bilaterální vztahy, nezůstane bez odvety," uvedli Rusové.
Stále bez odvety
Ani po dalších čtyřech dnech ale Rusko odvetný krok nepodniklo. Druhý muž české ambasády v Moskvě Tomáš Hart, který svůj post zastává poslední rok, zůstává na místě. "K dnešnímu dni k tomuto kroku Ruská federace nepřistoupila," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do.
Zdrženlivost Moskvy je nečekaná s ohledem na její ostré vyjádření i na nekompromisní přístup Černínského paláce k Vladyševskému, na jehož vypovězení upozornil Deník N. "Je to překvapivé. Ruská strana k tomu vždy přistupovala recipročně, na jakékoliv vyhoštění reagovala obratem vyhoštěním našich diplomatů," řekl Aktuálně.cz bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Ruská nečinnost kontrastuje s tím, jak razantně Moskva zasáhla po vyhoštění 18 ruských zpravodajců s diplomatickým krytím. Česko je vypovědělo loni v dubnu, kdy vyšlo najevo, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích roku 2014 stála ruská vojenská rozvědka. Moskva oznámila vyhoštění 20 českých diplomatů hned druhý den po rozhodnutí české strany, na odjezd dostali 24 hodin.
Ruský diplomatický exodus
Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené 24. února se evropské státy odhodlaly k razantním krokům vůči ruskému diplomatickému sboru. Diplomaty vyhostilo 25 zemí včetně Česka, z toho 23 jsou členské státy Evropské unie. Dohromady vypověděly podle posledních dostupných informací 420 diplomatů.
Nejvíce jich poslaly domů Polsko (45), Německo (40) a Slovensko (38). Česko je v horní polovině žebříčku se 13 diplomaty, ale za poslední rok jich celkem vypovědělo zdaleka nejvíce z celé Evropské unie, více než 100. Lotyšsko v reakci na masové vraždy ukrajinských civilistů v Buči ruskou armádou poslal domů přímo ruského velvyslance.
"Může to být dané tím, že mají trochu jiné starosti. Vzájemné diplomatické zastoupení je tak paralyzováno, že už jsou to jen gesta, ačkoliv Rusové je v rámci reciprocity mají rádi. Možná že teprve zareagují. Anebo si uvědomují, že pak by vzájemný komunikační kanál už vůbec nefungoval," sdělil Aktuálně.cz k nynější ruské zdrženlivosti bývalý český velvyslanec v Moskvě Petr Kolář.
Minus třináct ruských diplomatů
Na ruské ambasádě v Praze nyní působí šest diplomatů, české zastoupení v Moskvě jich má sedm. Aktuální počty se odvíjí od loňské intervence tehdejšího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka z ČSSD. Ten po vypovězení dvacítky českých diplomatů z Moskvy rozhodl o zastropování stavu ruské ambasády v Praze na stejnou úroveň, proto muselo Česko opustit dalších 60 diplomatů.
Česká strana zesílila tlak na ruskou diplomacii poté, co režim prezidenta Vladimira Putina zahájil koncem února invazi na Ukrajinu. Pozastavila činnost konzulátů v Petrohradu a Jekatěrinburgu a uzavřela ruské konzuláty v Karlových Varech a v Brně. Jejich zaměstnanci opustili Česko 12. března, šlo celkem o 13 diplomatů.
"Je to krok, který má i symbolický význam. Ukazuje jasně postoj české vlády a českého státu a je to reakce na ruskou agresivní politiku," komentoval tehdy rozhodnutí vlády premiér Petr Fiala (ODS). Ani na tento krok Moskva nereagovala. Podle expertů by patrně zasáhla uzavřením zmíněných dvou českých konzulátů v Rusku, jenže je česká vláda předešla.
Zásah jen po dohodě s EU
"Veřejné výroky velvyslance Zmejevského byly velmi často manipulativní, obsahovaly nediplomatické výrazy a byly za hranou. To jsou věci, u kterých bychom mohli vzhledem k tomu, že naše vztahy s Ruskem jsou na bodu mrazu, přistoupit k dalším krokům," pozastavil se exministr Petříček nad tím, že první muž ruské diplomacie v Praze ještě zůstává.
Podobně uvažuje i bývalý velvyslanec Kolář. Podle něj by bylo pochopitelné, kdyby obě strany své diplomatická zastoupení uzavřely. "Je to nadbytečné, protože spolu zkrátka nemluvíme. Naše zastoupení bych zrušil do doby, než bude o čem jednat. Ponechal bych to na velvyslanci Evropské unie v Moskvě, který by tam mohl zastupovat zájmy všech států unie," podotkl.
Raketový utok na nádraží v Kramatorsku, který mířil na rodiny s dětmi čekajícími na evakuaci, je dalším odporným zločinem. Rusko už nezakrývá, že záměrně vraždí civilní obyvatelstvo. Ruské chování se nijak neliší od teroristických organizací. Za své jednání ponese následky.
— MZV ČR (@mzvcr) April 8, 2022
K samostatnému opatření vůči ruskému velvyslanci Zmejevskému se však podle informací Aktuálně.cz z diplomatických kruhů česká strana nechystá. V historii samostatné České republiky zatím Černínský palác vypověděl pouze jediného velvyslance, ještě v 90. letech. Ministerstvo zahraničí je ale připravené konat po dohodě na společném postupu s ostatními státy Evropské unie.
Takovým impulzem mohou být ruské válečné zločiny v podobě masových vražd ukrajinských civilistů v Buči, Irpini a v pátek v Kramatorsku. Ruská raketa vyslaná na nádraží zabila přes padesát lidí, kteří čekali na evakuaci. Černínský palác uvedl, že "Rusko ponese následky". Svůj postoj může ministr zahraničí Jan Lipavský demonstrovat nadcházející pondělí v Bruselu, kde se sejde se všemi unijními protějšky.
