Exministr: Útok na ambasádu se nevyšetří, v Rusku vědí, že si ho k nám mohou dovolit

Jan Horák Jan Horák
8. 4. 2020 18:40
České velvyslanectví v Moskvě po nedělním incidentu, kdy ruští extremisté vhodili na jeho pozemek dýmovnici, požádalo ruskou stranou o odpovídající zabezpečení objektu a vyšetření události. Podle informací Aktuálně.cz je však nepravděpodobné, že Rusko vyjde ambasádě vstříc. Incident je podle oslovených expertů výrazem toho, že česko-ruské vztahy jsou nejhorší po roce 1990.
Incident před českou ambasádou v Moskvě.
Incident před českou ambasádou v Moskvě. | Foto: drugoros.ru

"Vzájemné vztahy jsou tak špatné, že si v Rusku může dovolit provokaci vůči našemu zastupitelskému úřadu kdokoliv. A může si být téměř jistý, že nebude terčem kritiky nebo sankce Ruské federace," uvedl pro Aktuálně.cz bývalý ministr zahraničí a šéf Diplomatické akademie Cyril Svoboda. Shodou okolností právě on byl posledním šéfem české diplomacie, který se setkal se svým ruským protějškem. Bylo to roku 2006.

Minimálně čtveřice ruských nacionalistů vhodila dýmovnici na pozemek české ambasády v Moskvě v neděli, akci doprovodili zavěšením transparentu s nápisem Stop fašismu na plot velvyslanectví. K incidentu se přihlásila extremistická strana Jiné Rusko. Jako motiv uvedla odstranění sochy maršála Ivana Koněva, který se v Rusku považuje za hrdinu 2. světové války, radnicí Prahy 6. Městská část pomník odvezla minulý pátek.

"Strana Jiné Rusko požaduje, aby ruská ministerstva zahraničí a obrany učinila odpovídající diplomatické - a jestli bude třeba, tak nejen diplomatické kroky, které ujistí evropské kolegy o tom, že rusofobie v jakékoli formě nezůstane bez trestu," uvedli nacionalisté v prohlášení. Explicitně zmínili, že jde o "odpověď českým úřadům, které v pátek odstranily Koněvův památník v Praze."

Reakce české ambasády v Moskvě přišla hned druhý den, v pondělí odeslala ruskému ministerstvu zahraničí oficiální nótu. V komuniké vznesla dva základní požadavky. "Požádali jsme ruskou stranu o zajištění ochrany velvyslanectví a vyslovili přesvědčení, že incident bude řádně vyšetřen," sdělila Aktuálně.cz ředitelka tiskového odboru ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Zabezpečení je povinnosti hostitelské země

Jak upozornil Deník N, na českou ambasádu nyní dohlíží jediný ruský policista. Podle informací Aktuálně.cz česká strana v nótě neuvedla, kolik dalších mužů mají Rusové na místo poslat. Předpokládá se, že hostitelská země sama patřičně vyhodnotí potřebnou úroveň ochrany zastupitelského úřadu daného státu. Zabezpečení diplomatické mise je její povinností, jež explicitně vyplývá z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích.

Podle expertů oslovených Aktuálně.cz bude odpověď ruské strany vycházet z pozice, že za nedělní incident si odpovídá Česko samo. Naráží tím na kroky tuzemských samospráv. Zastupitelé pražské části Řeporyje schválili, že ve svém obvodu vztyčí pomník ruským vojenským oddílům vlasovci za jejich podíl na osvobození Prahy roku 1945. V Rusku se na ně však kvůli zběhnutí od Rudé armády hledí jako na zrádce.

Navzdory deklarovaným přátelským vazbám českého a ruského prezidenta, oficiální vztahy obou zemí jsou chladné.
Navzdory deklarovaným přátelským vazbám českého a ruského prezidenta, oficiální vztahy obou zemí jsou chladné. | Foto: Facebook Jiřího Ovčáčka

Pražská politická reprezentace zase pojmenovala náměstí před ruskou ambasádou v tuzemském hlavním městě po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. Naposledy radnice Praha 6 stáhla z náměstí Interbrigády zmíněnou sochu maršála Koněva, její zastupitelstvo se na tom dohodlo už loni v létě.

V Rusku není síla, která by se za nás postavila

"Vy do náš šťoucháte. Nedivte se, že když provokujete, že se to z naší strany vrací. Můžete si za to sami," popsal Aktuálně.cz někdejší diplomat a bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář, z jakého postoje se bude odvíjet ruská reakce na českou nótu. Exministr zahraničí Svoboda přitakává. Podle něj sice Rusové mohou v odpovědi uvést, že incident není v souladu s její oficiální politikou, ale zastání česká strana čekat nemůže.

"Zaútočit na ikonu Velké vlastenecké války (Koněvův pomník) a zároveň postavit pomník někomu, kdo zradil Rudou armádu (vlasovci), nemůže v Rusku najít příznivou odezvu u nikoho," vysvětluje Svoboda. Ze stejného důvodu předpokládá minimální zájem Rusů incident objasnit a jeho aktéry potrestat. "Nemáme v Rusku relevantní sílu, která by se za nás postavila," dodává.

Pondělní nóta české strany byla v zásadě povinnou reakcí na nedělní incident. Podle informací Aktuálně.cz z diplomatických kruhů však velvyslanectví předpokládá ryze formální odpověď provázenou znatelnou prodlevou. Stejně tak neočekává, že by Rusové vyšli vstříc požadavku na odpovídající zajištění bezpečnosti a v tomto směru cokoliv podnikli. Česká strana si je vědoma hledisek, jak o nich mluvil Svoboda.

Odpovídá tomu i snaha tuzemského ministerstva zahraničí posílit ochranu zastupitelského úřadu v Moskvě vlastními silami. Na přelomu loňského roku začalo realizovat sadu opatření, jako je určení bezpečného pásma kolem objektu či kontroly u vstupu do něj. Černínský palác počítá i s tím, že na místo pošle několik svých zaměstnanců jako ostrahu.

Zaměstnanci ministerstva jako ostraha

V těchto dnech už měly na pozice ostrahy probíhat konkurzy, ale odložily se kvůli epidemii koronaviru. Kdy se obnoví, v tuto chvíli není jasné. "Na tyto pozice proběhnou standardní veřejná výběrová řízení, předchozí profesní zkušenost s ostrahou objektů apod. bude samozřejmě výhodou," podotkla jen mluvčí resortu zahraničí Štíchová.

"V Moskvě jsme zatím nebyli vnímání jako problematická země, která by potřebovala zvýšenou ochranu," zmínil bývalý velvyslanec Kolář k problematice ostrahy české ambasády. Byť vyjádření protestu před zastupitelskými úřady cizích zemí jsou podle něj běžným projevem, v tomto provedení, vhozením dýmovnice, ho však považuje za výjimečný. "Má tam zasahovat policie a nepřipustit, aby k takovému incidentu došlo," dodal.

Mluvčí Štíchová bez podrobností zmínila, že v posledních letech už došlo v souvislosti s českou ambasádou v Moskvě k bezpečnostním incidentům. V této podobě jde však o první. Deník Aktuálně.cz požádal o stanovisko k výpadu nacionalistů i ruskou ambasádu v Praze, dotazy však zůstaly bez odpovědi. Ambasáda se ale už v pátek vyjádřila k odstranění sochy maršála Koněva. "Nezůstane bez příslušné reakce ruské strany," uvedla na webu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy