reklama
 
 

Ruská agentura Sputnik mění strategii. Láká i na spoře oděné ženy a vydává třikrát víc článků

9. 8. 2018
Ruská agentura Sputnik je na našem území aktivnější než před lety a mění taktiku, jak zvyšovat svůj dosah. Vydává třikrát víc textů a začala ukazovat i své novináře.

Praha - Ruskou vládou financovaný server Sputnik mění podle analytiků taktiku v šíření propagandy a dezinformací. Nově se snaží rozšířit počty čtenářů větším množstvím publikovaných textů i zábavnými zprávami, které jsou typické spíše pro lifestylové magazíny. A nově začíná ukazovat i své redaktory vedle českých politiků.

Na začátku srpna se Vojtěch Filip pochlubil na oficiální facebookové stránce KSČM, že za ním přišli z médií pro rozhovor. "Předseda ÚV KSČM a 1. místopředseda sněmovny Vojtěch Filip ve středu poskytl rozhovor redaktorovi Sputnik News Vladimíru Frantovi. Hovořili o směřování KSČM, jejím programu a politicko-společenské vizi do budoucna," píše se u příspěvku, který doprovodila i fotografie šéfa komunistů a redaktora Sputniku.

V rozhovoru, který vyšel o pár dní později, se reportér Franta zajímá o protiruské sankce za anexi Krymu i o to, zda je pro Česko výhodné být součástí EU a NATO.

Zatímco v roce 2016 Sputnik podle dat organizace Evropské hodnoty vydal kolem 500 článků měsíčně, jen letos v dubnu to bylo třikrát víc. "Po znovuzvolení prezidenta Miloše Zemana a nástupu komunistů k nepřímému podílu na vládní moci začal Sputnik fungovat agresivněji. Jejich redaktoři se objevují pod jmény. Server se také snaží zasáhnout větší publikum bulvárnějšími tématy," míní ředitel Evropských hodnot Jakub Janda.

Objevováním se poblíž politiků chce podle něj Sputnik vypadat seriózněji. Například v Srbsku se oslavy výročí spuštění ruského serveru zúčastnil přímo tamní prezident. V Česku pro Sputnik několikrát mluvil ředitel tiskového oddělení Hradu Jiří Ovčáček.

Předseda ÚV KSČM a 1. místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip ve středu poskytl rozhovor redaktorovi Sputnik News Vladimíru Frantovi. Hovořili o směřování KSČM, jejím programu a politicko-společenské vizi do budoucna.

Zveřejnil(a) KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy dne NaN. undefined NaN

Zjištění Evropských hodnot podporují data, která nasbíral Prague Security Studies Institute. Ta ukazují, že Sputniku roste počet fanoušků (nyní přes 25 tisíc účtů). Mezi nejsdílenější příspěvky pak patří ty odlehčené až humorné, které nemají kolikrát nic společného s politikou. Například před čtyřmi měsíci přes 18 tisíc lidí sdílelo ze stránek Sputniku příběh čápa Maleny, který nemohl létat kvůli prostřelenému křídlu.

Důvodem, proč jsou témata takto namíchaná, může být podle Jonáše Syrovátky z Prague Security Studies Institute i snaha tvářit se jako seriózní zpravodajská agentura. "I přesto je však nutné mít na paměti, že změna formy či obsahu nemění cíl této platformy, kterým je propagování Ruska a ruské politiky v zahraničí, a proto tuto platformu nelze chápat jako nestranný zdroj informací," míní Syrovátka.

Analytici v Evropských hodnotách zaznamenali, že přibylo článků, které radí například s milostným životem, či texty přímo doprovází fotografie spoře oděných žen. "Za zmínku rovněž stojí, že ač Sputnik nadále píše pouze v českém jazyce, najdeme na něm nyní také záložku Slovensko, opět kombinující jak politiku, tak životní styl. Dočteme se zde jak o kráse mladé slovenské návrhářky, tak o údajné solidaritě obyvatel Bratislavy s Nočními vlky," dodává Janda.

Sputnik například jednou ze svých odlehčených zpráv způsobil i performanci před ruskou ambasádou v Praze. V článku údajně zpovídal Francouzku, která tvrdila, že jsou Rusové čistotnější, protože se myjí pod tekoucí vodou, zatímco Evropané ve "dřezu" (Sputnik po kritice toto slovo změnil na "umyvadlo", pozn. red.). Recesistická skupina pak zorganizovala mytí před ambasádou. Akci nakonec ukončila policie.

Aktivita dezinformačních serverů v Česku často začne stoupat před volbami či v období krizí, které mohou destabilizovat politickou situaci. I proto mezi nejfrekventovanější témata patří migrace. V srpnu čekají Česko také dvojí volby - senátní a komunální. Aby stát zmírnil dopady dezinformací a poplašných zpráv, zřídil Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. To má za úkol dezinformace zaznamenávat a v případě, že ohrozí stát či mohou výrazně ublížit, proti nim zasáhne.

Dezinformaci ale musí jít vyvrátit a měl by na ni reagovat vždy úřad či instituce, pod kterou problematika spadá. Když se například šířila zpráva, že je nad Evropou radioaktivní mrak, informaci vyvracel Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Video: Mladí lidé nezkoumají zdroje informací, pokud kamarád nasdílí něco na Facebook, berou to jako zprávu, tvrdí politolog Miloš Gregor

Mladí lidé nezkoumají zdroje informací, pokud kamarád nasdílí něco na Facebook, berou to jako zprávu, tvrdí politolog Miloš Gregor. | Video: Martin Veselovský |  17:56

autor: Jakub Zelenka | 9. 8. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama