Přehledně: Krach manželství zažila většina premiérů. Za rozvody stály milenky i pracovní vytíženost

Domácí ČTK Domácí, ČTK
9. 6. 2017 20:06
Většina polistopadových českých premiérů poznala manželské krize i rozvod, někteří z nich i během výkonu funkce. Jako poslední rodinnou krizi oznámil současný předseda vlády Bohuslav Sobotka. S manželkou Olgou jsou po 14 letech manželství odloučeni a v následujících týdnech budou hledat nové uspořádání rodinného života. Titulky nejen bulvárních médií plnili kvůli manželským problémům i Jiří Paroubek, Mirek Topolánek nebo Petr Nečas, kteří své ženy opustili kvůli novým partnerkám, dnes již manželkám. Miloš Zeman nebo Vladimír Špidla se rozvedli roky před usednutím do čela vlády. Rozvodem si z předsedů českých vlád neprošli pouze Václav Klaus, Josef Tošovský a Jiří Rusnok.
Foto: ČTK

Bohuslav Sobotka

Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) přiznal problémy v manželství ve čtvrtek. V následujících týdnech bude s manželkou Olgou (na snímku) "hledat jiné uspořádání rodinného života". Podle manželů Sobotkových je důvodem tlak, kterému je vystaven politik a jeho nejbližší. Oba zdůraznili, že nejde o unáhlený krok, jenž by byl motivován nějakou konkrétní situací či osobou. Jaké jiné uspořádání bude premiér hledat, není jasné. V prohlášení není zmínka o rozvodu.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy