Úřad pro zahraniční styky a informace, jak se rozvědka oficiálně nazývá, tvoří mezi ostatními českými zpravodajskými službami výjimku. Na rozdíl od Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství jako jediný nemá vlastní zákon, jenž by podrobně stanovil jeho působnost, prostředky k plnění úkolů a další nástroje důležité pro jeho činnost.
Ministerstvo vnitra nyní začalo takový zákon chystat. Minulý týden podle zjištění Aktuálně.cz informovalo ministra pro legislativu a předsedu Legislativní rady vlády Michala Šalomouna (za Piráty), že hodlá odpovídající právní předpisy pro tajnou službu, jejíž práce spočívá ve sběru zpravodajských informací v zahraničí, připravit.
"Úřad pro zahraničí styky a informace nemá vlastní zákon a já to považuji dlouhodobě za chybu. Je to specifická služba se specifickou náplní práce a považuji za přínosné, aby i její činnost stejně jako u zbývajících služeb přesně specifikoval vlastní právní předpis," řekl Aktuálně.cz ministra vnitra Vít Rakušan.
Přesné určení oprávnění
K Bezpečnostní informační službě i Vojenskému zpravodajství přiléhají zvláštní zákony, jež přesně vymezují jejich pravomoci. Jaké mají jejich příslušníci povinnosti, jak smí používat techniku pro sběr zpravodajských poznatků či jakým způsobem zacházet se spolupracovníky z řad civilistů.
Rozvědka je ohledně svých kompetencí zmíněna pouze ve společném zákoně, jejž sdílí s BIS a vojenskou tajnou službou. Ten však určuje jen nejzákladnější náplň práce tajných služeb a jejich postavení v českém právním prostředí včetně vztahu k ostatním státním institucím. Samotné rozvědce jsou věnované pouhé čtyři paragrafy.
Nejtajnější tajná služba
Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) platí za nejuzavřenější tajnou službu v zemi. Jako jediná nevydává výroční zprávy o své činnosti. Jejím úkolem je sběr strategických informací bezpečnostního, politického a hospodářského charakteru za účelem ochrany zájmů České republiky, operovat smí jen v zahraničí. Za rozvědku odpovídá vláda, její pravomoc vůči službě vykonává ministr vnitra.
Přímo ve vztahu k rozvědce společný zákon reguluje jen to, že získává informace v zahraničí. Na domácím území může operovat pouze ve chvíli, kdy základní poznatek má původ opět v jiné zemi. A legislativa stanovuje ještě to, že služba může - a v některých případech musí - zakrýt prostředky k plnění svých úkolů. Nic víc.
"Podstatou připravovaných změn má být systémovější a přesnější nastavení působnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace a také konkrétních oprávnění. Současná úprava působnosti a oprávnění úřadu v zákoně o zpravodajských službách je velmi stručná a dlouhodobě se jeví jako nedostačující a nesystémová," řekla Aktuálně.cz Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Upravit vztah k vládě
"Nový zákon by měl podle mého názoru hlavně upravit vztah služby k vládě. Uvítal bych, kdyby se vyjmula z působnosti ministerstva vnitra, což vzhledem k povaze její činnosti nedává smysl, a její působnost by se stejně jako Bezpečnostní informační služba podřadila pod vládu v čele s premiérem," řekl Aktuálně.cz bývalý ředitel rozvědky a bezpečnostní expert Petr Zeman.
Zvláštní zákon k rozvědce se připravoval i v minulých volebních obdobích, ale nikdy se nedostal ke konkrétní podobě předložené ke schválení. Zeman také zdůraznil potřebu, aby legislativu připravili experti výtečně orientovaní v problematice. V této souvislosti upozorňuje činnost rozvědky, jež ze své podstaty porušuje zákony zemí, v nichž operuje.
"Myslím si, že příslušníci služby vědí, jaké prostředky mohou používat a jakým způsobem. Ale podle mého soudu chybí funkce někoho, kdo by činnost zpravodajských služeb na plný úvazek koordinoval. Jsem zvědavý na podobu nového zákona," dodal Zeman. Vnitro chce nový zákon, o němž informoval také iROZHLAS.cz, předložit vládě příští rok v prosinci, pracovat na něm hodlá s experty z rozvědky, BIS i Vojenského zpravodajství.
Pětapadesát turbulentních dní
Úřad pro zahraniční styky a informace má za sebou otřes v podobě turbulentního angažmá posledního ředitele Petra Mlejnka. Ve funkci byl pouhých 55 dní. Poslední srpnový den rezignoval po sérii zjištění médií, které upozornily na jeho problematické podnikatelské vztahy z minulosti. Po jeho rezignaci ho týž den odvolala vláda Petra Fialy (ODS).
Mlejnek se dříve scházel s lobbistou Michalem Redlem, který je jednou ze dvou ústředních postav kauzy Dozimetr, v níž policie vyšetřuje možnou rozsáhlou korupci v pražském dopravním podniku. Rovněž se stýkal s bývalým policistou Luďkem Vokálem odsouzeným za korupci a vynášení informací ze sboru. Mlejnkova žena navíc ještě letos v červnu spoluvlastnila Vokálovu firmu na ochranu proti odposlechům.
Rozvědku po Mlejnkově rezignaci řídí její první náměstek Jiří Vondráček. Oba muži se znali ještě předtím, než se Mlejnek stal 8. července ředitelem. Sloužili spolu na vojenské misi v zahraničí. Dnes už bývalý šéf rozvědky působil dříve ve Vojenském zpravodajství, byl také výsadkářem. Na ministerstvu obrany se podílel na zajištění misí na Balkáně.
