


Vláda Andreje Babiše (ANO) rozsekla měsíce se táhnoucí spor o to, zda „dovolí“ prezidentovi Petru Pavlovi zúčastnit se summitu NATO, který se chystá v turecké Ankaře. Premiér potvrdil, že se hlava státu oficiálně nezúčastní aliančního jednání, důvodem jsou rozdílné pohledy ohledně výdajů na obranu. Prezident Pavel již dříve avizoval, že je ve hře kompetenční žaloba, pokud nebude součástí delegace.

„Důvody, které nás k tomu vedly, jsou naprosto praktické. Máme tady nějaký zbytečný a nesmyslný spor, že by šlo z naší strany o nějaký truc nebo že bychom prezidentovi něco zakazovali – zásadně to odmítáme, není to pravda,“ vzkázal na pondělní tiskové konferenci premiér Babiš. S tím, že Pavla vláda schválila jako vedoucího delegace na Valné shromáždění OSN.
Do Ankary tak začátkem července zamíří předseda vlády, ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě). Babiš dodal, že prezident podle dostupných informací během svého mandátu absolvoval 61 zahraničních cest, jenom za vlády hnutí ANO pak navštívil 12 zemí.
„Určitě není žádný důvod, že bychom měli nějaký zájem bránit prezidentovi v jeho ústavních kompetencích,“ argumentoval předseda vlády. Mandát byl podle Babiše upraven po jednání ministrů obrany, který se uskutečnil minulý týden v Bruselu, s hlavou státu ale i tak nepočítá.



„Tento summit se bude lišit od těch předchozích, pro naši zemi bude velice důležitý. Budeme tam obhajovat pozici České republiky. Nebudeme mluvit jako předchozí vláda. Myslíme si, že je důležité budovat armádu a mít dostatečný počet vojáků. Jsme připraveni vysvětlovat naši pozici, vláda je zodpovědná za zahraniční politiku a za rozpočet,“ uzavřel Babiš otázku složení delegace na summit NATO.
Kancelář prezidenta republiky v pondělí uvedla, že v úterý 23. června v 10 hodin vyjádření prezidenta republiky k oznámení vlády o složení delegace.
Pokud Pavel podá kvůli summitu NATO kompetenční žalobu, bude se jí Ústavní soud nejspíše zabývat přednostně. Zda by soud rozhodl ještě před summitem, který se koná 7. a 8. července, není jisté. Průměrná délka řízení v takzvaných plenárních věcech skončených v letech 2007 až 2025 činila necelých deset měsíců. Ve sporech o rozsah kompetencí rozhoduje ÚS vždy v plénu, které tvoří všech 15 soudců a soudkyň, uvedla mluvčí soudu Kamila Abbasi.
Pavel, který na summity NATO jezdí prakticky od začátku svého mandátu a pracoval také v řadách Severoatlantické aliance, nadále trvá na své účasti a odkazuje se na ústavní zvyklost. Předseda vlády Andrej Babiš se však nechal slyšet, že by prezident neměl být součástí delegace. Důvodů je vícero.
Napětí mezi hlavou státu a Strakovou akademií plyne ze sporů o financování obrany, neboť Česko letos nesplní závazek vůči NATO vydat na ni dvě procenta hrubého domácího produktu. České investice do obrany by měl na summitu podle premiéra obhajovat kabinet, nikoli prezident. Babišovi se nelíbí ani scénář, že by se do Ankary vydal po boku prezidenta, který by se zúčastnil neformální části programu.
Velkou měrou do situace vstupuje i konflikt mezi Hradem a vládními Motoristy sobě, jejichž poslance Filipa Turka odmítl prezident jmenovat ministrem zahraničních věcí i do čela resortu životního prostředí. Výsledkem jsou nejen ostré slovní narážky ze strany šéfa diplomacie Petra Macinky, ale i komplikace související se zahraničními cestami.
Pavel kvůli sporu navštívil jednání vlády před dvěma týdny. Prezidentská kancelář účast na vládě tentokrát neavizovala a Pavel později potvrdil pro Českou televizi, že na pondělní jednání nedorazí. Až podle výsledku se chtěl rozhodnout, zda podá kompetenční žalobu. Tu měl podle svých slov připravenou pro případ, že ho vláda do delegace nezařadí.
V jedné věci mu vláda nakonec vyhověla. Prezident Pavel povede delegaci na Valné shromáždění OSN, které se koná v září v New Yorku.
Tím, že nehodlá ustoupit, brání Pavel podle svých slov i pozici svým nástupcům. V debatě v Třebíči minulý týden zdůraznil, že vláda není nadřazena prezidentovi ani předsedovi Senátu či Poslanecké sněmovny. „Všichni mají své kompetence,“ dodal.
Na letošním summitu se podle prezidenta Pavla potvrdí, že největší hrozbou pro Evropu je a bude Rusko, že je nutné nadále podporovat ve vlastním zájmu Ukrajinu v boji proti ruské agresi a že bezpečnost Evropy bude muset být hlavně v rukou Evropanů.
Prezident předpokládá i potvrzení vůle zvyšovat výdaje na obranu, které je podle něj nutné chápat jako formu pojištění a investici do vlastní, nikoli cizí obrany. „NATO samo o sobě není nic, co by nás uchránilo. My jsme NATO,“ pokračoval Pavel.
Neformální schůzky podle něj přinášejí víc než formální schválení již předjednaných záležitostí. „To by určitě alianci výrazně prospělo a já věřím, že se k tomu dřív nebo později vrátíme. Summit v Ankaře potvrdí to, co je teď připraveno,“ odpověděl Pavel na dotaz z publika, co očekává od summitu, který se uskuteční 7. a 8. července.
K výdajům na obranu řekl, že v poměru k hrubému domácímu produktu je Česko společně s Albánií na chvostu mezi 32 členy NATO. Přispívat rovným dílem je podle něj nutnost, pokud nemá být Česko vnímáno jako černý pasažér kolektivní obrany.



Ve věku 77 let v úterý zemřel bubeník americké rockové skupiny ZZ Top Frank Beard. Hudebník, který byl členem slavného texaského tria téměř 60 let, zemřel v hospicové péči na svém ranči v texaském Richmondu. V posledních chvílích života byl obklopen rodinou, uvedl jeho publicista Bob Merlis. Informovala o tom agentura AP.



Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v úterý ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Spojené arabské emiráty v podvečer podle agentury Reuters zase uvedly, že na ně Írán vypálil dvě balistické rakety. Jedna raketa zasáhla teritoriální vody země, druhá dopadla mimo ně.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters také kritizoval korupci během nynější války.