reklama
 
 

Rozhovor: Hlavní chybou maturit byl postoj učitelů

9. 9. 2012 16:15
Další změny modelu škodí i vysokým školám, které na něj nemohou okamžitě reagovat

Praha - Za problémy letošních maturit nestojí ani tak jejich hodnocení, jako spíše postoj některých učitelů.

Ve druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Martin Mikuláš, lektor angličtiny z Matematicko-fyzikální fakulty pražské Univerzity Karlovy.

"Učitelé ani žáci nejsou zvyklí akceptovat takzvané vetující chyby, kam patří nedodržení rozsahu, vybočení z obsahového rámce a nedodržení formy," říká.

Kromě toho poukazuje na význam externího hodnocení písemných prací - a to včetně slohů.

"Volný písemný projev by měl být stoprocentně hodnocen externě, protože víme, že rozdíly v hodnocení mezi učebními obory s maturitou a gymnázii jsou ohromné, takže tam by to poškodilo spíše lepší studenty než ty horší," dodává Mikuláš.

A.cz: Co říkáte na kritiky obviňující ze selhání hodnotitele, byly oprávněné?

Učitelé se neodpoutají od subjektivního pohledu na studenta; učitelé mají studenty zaškatulkované - je zajímavé, že kritika přišla ve chvíli, kdy jedničkáři nedostávali jedničky, ale objevily se přeci případy, kdy i čtyřkaři dostali jedničky, protože napsali skvělou práci. V případě čtyřkařů, kterým se práce povedla, jsem však kritiky hodnocení nezaznamenal.

Já jsem předpovídal, že Cermat vyhoví asi pěti procentům případů, což je obvyklá praxe a což se koneckonců naplnilo (procento stížností, kterým bylo vyhověno, se pohybovalo v závislosti na kraji mezi necelými šesti až po více jak třináct procent, pozn. red.).

A.cz: V čem je tedy "jádro pudla"?

Problém je v tom, že učitelé ani žáci nejsou zvyklí akceptovat takzvané vetující chyby, kam patří nedodržení rozsahu, vybočení z obsahového rámce a nedodržení formy - to Cermat zvolil naprosto správně.

Je to jako kdybych v matematice místo sečtení dvou čísel tato čísla odečetl - vypočtu to správně, ale výsledek úlohy bude jiný. Je možné vypracovat hezký popis, ale bylo-li zadáno napsat vypravování, řešeím jinou úlohu. Podle mě právě tohle učitelé naprosto nepochopili, i když jim byla kritéria známa - jsou dokonce publikována na internetu.

Většina chyb je politických - a pan ministr Fiala se v tomto nezachoval správně. Ředitele Zeleného odvolal v době, kdy se sice ozývala kritika, ale ještě nebylo jasné nakolik oprávněná. Ostatně nakonec se ukázalo, že většina těch hodnotitelů pracovala správně.

A.cz: Co by se mělo nechat školám a co dělat centrálně?

Školám se může nechat ústní část. Volný písemný projev by měl být stoprocentně hodnocen externě, protože víme, že rozdíly v hodnocení mezi učebními obory s maturitou a gymnázii jsou ohromné, takže tam by to poškodilo spíše lepší studenty než ty horší.

Ale zajistí se tak, že i výborný student učebního oboru s maturitou dostane lepší známku než špatný gymnazista a podobně. U didaktických testů je to jasné, ty musí být centrálně distribuované a hodnocené.

A.cz: A jak by mělo hodnocení správně vypadat?

Obvykle bývají dva hodnotitelé, dá se to ale do určité míry korigovat a za jistých okolností tak může být i jeden hodnotitel.
Nicméně dva jsou ideální a mohlo by to být zachováno - zase to ale naráží na politický tlak ušetřit za každou cenu.

Vyzkoušejte si: Jak byste uspěli u maturity z češtiny?

Praxe potom bývá taková, že v případě, kdy se tito dva hodnotitelé výrazně - třeba o dva stupně - liší, tak potom přichází další hodnotitel. Myslím, že Cermat dodržuje běžné standardy hodnocení. Nelíbí se mi, když někdo kritizuje tu metodiku, protože takhle to probíhá i v jiných testovacích systémech.

A.cz: Označil jste maturitu z anglického jazyka za tristní. Myslel jste způsob hodnocení, nebo skutečné výkony studentů?

Myslel jsem tím úroveň toho, co skutečně tato zkouška hodnotí. Pokud máme šest mezinárodních úrovní popsaných Radou Evropy, tak tomu se přizpůsobují téměř všechny mezinárodní zkoušky - včetně našich státních jazykových zkoušek.

Platí tu tak pravidlo, že pokud takovou zkoušku, i když třeba na trojku, složím, tak splňuji většinu kritérií daných standardů - tohle ale u státní maturity neplatí.

Nám vychází, že tomu standardu odpovídají pouze ti studenti Matfyzu, kteří odmaturovali s extrémně dobrým hodnocením. Z našich výsledků vyplývá, že úroveň maturity je nastavena hodně mírně.

Neodpovídá to tomu, co se původně deklarovalo a později "zamlžilo". Od určitého vysokého procenta úspěšnosti by to mohlo odpovídat, ale jinak ne.

Státní maturita dokonce není ani na seznamu standardizovaných jazykových zkoušek vydávaného ministerstvem, byť to bylo v návrhu ministra Dobeše, ale nedostalo se to tam. Je to tak správně. Ani základní ani vyšší úroveň státní maturity neodpovídá jedné jediné úrovni dle mezinárodní klasifikace úrovní jazykových zkoušek.

A.cz: Co třeba jazykovým testům chybí?

Testy nejsou nekvalitní, ale mohly by tam být některé věci, které tam nejsou. Třeba u těch jazykových zkoušek chybí část, která by ověřovala schopnost aktivně používat vyžadované jazykové prostředky.

Takhle se stalo, že součástí porozumění čtení jsou cvičení, která jsou třeba u státních jazykových nebo cambridgeských zkoušek samostatnou částí.

V písemném a ústním projevu se žák může zkrátka vyhnout tomu, co neumí. Porozumět textu také může, aniž by aktivně ovládal některé jazykové prostředky, které by ale ovládat měl.

Proto je tam vždy část, která tyto jazykové prostředky testuje - její omezení je podle mého názoru opět způsobeno tím, že činila žákům problémy, například byly z testů vyňaty větné transformace.

A.cz: A co státní maturita a vysoké školy?

My už jsme se například naučili ta jednotlivá hodnotící pásma tak nějak kalibrovat s našimi rozřazovacími testy, ale jestli nám do toho vstoupí nějaká změna, protože někdo chce jednu úroveň jen proto, aby se odlišil, tak pro nás to znamená začít celou tu práci znova.

To samé platí i pro ostatní vysoké školy, které se připravují, ale potřebují čas, aby zjistily, co třeba znamená taková a taková úspěšnost u státní maturity z biologie na vyšší a základní úrovni obtížnosti a podobně.

Pokud se ten model změní, budou nám naše výsledky opět k ničemu.

autor: Jakub Novák | 9. 9. 2012 16:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama