Do Českého Švýcarska se vrátili i po požáru turisté. Očekáváte pro příští rok slabší sezonu?
Nemyslím si, že by měla nastat. V sezoně a o víkendech sem pravidelně chodí mnoho turistů a to se nezmění ani po požáru. Nicméně měli bychom společně s regionem zapracovat na tom, abychom turisty rozprostřeli nejenom v rámci celého parku, ale i v rámci týdne, mimo sezonu zejména více do pracovních dnů. Potřebujeme vyřešit také dopravu, kterou je region velmi zatížený. A zásadní je také kontrola návštěvníků ze strany strážní služby, která je ale samozřejmě kapacitně omezená.
Kdy mohou turisté počítat se zpřístupněním tras zavřených po požáru?
Konkrétní datum v tuto chvíli nelze říct. Samozřejmě vnímáme blížící se turistickou sezonu 2023 a velký turistický význam míst soutěsek Kamenice a Pravčické brány. Aktuálně hledáme řešení a zvažujeme různé varianty. Dokážu si například představit, že se rozhodneme i pro kombinaci bezpečnostních zásahů a nalezení obchůzných tras.
Přicházíte do vedení parku čtyři měsíce po ničivém požáru. Jak byste chtěl, aby se park změnil do doby, kdy pozici budete opouštět?
Hlavně bych chtěl, aby v parku došlo k obnově přirozených ekosystémů a aby se podařilo zachovat ty stávající. Samozřejmě je také nutné, aby park plnil svou vzdělávací funkci. Turismus na něj může mít i negativní dopady a je třeba zlepšit vztah lidí k tomuto území.
Co vás ve funkci čeká jako první?
Nejdříve se seznámím s místem a vazbami v regionu. Dosud jsem pracoval v chráněné krajinné oblasti České středohoří a předtím v Labských pískovcích, nejbližší okolí národního parku tedy znám. Hlavním úkolem z hlediska koncepce je projednání a dokončení dokumentu Zásady péče o národní park, který bude určovat směr práce v území ve střednědobém horizontu.
Máte už představu, jakým směrem by se měla ubírat obnova parku po požáru?
Už nyní mohu říct, že větší část bude možné ponechat přirozené obnově. Ta už na některých místech probíhá a jde to poznat i na pohled, což je velice důležité. Počítáme ale také s tím, že v nejbližším okolí obcí, případně v dalších místech, kde se často pohybují lidé, vysadíme dřeviny, které mají oproti smrku nebo borovici vyšší odolnost proti požáru a zároveň jsou vhodné pro České Švýcarsko. Dovedu si představit například duby.
Slibujete zlepšení vztahů s obcemi. Co si pod tím můžeme představit? Právě špatnou komunikaci vytýkaly ony i bývalá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) vašemu předchůdci Pavlu Bendovi.
Po nástupu do funkce navštívím všechny obce, chystám i společná jednání. Chci si především vyslechnout jejich připomínky. Věci, na kterých se shodneme, zapracujeme do již zmíněného koncepčního dokumentu. Předchozí vedení ale nemohu hodnotit.
Obce minulému vedení vedle toho vyčítaly i zanechávání kůrovcového dřeva na některých místech. To podle nich mělo přispět k síle požáru. Chcete toto nějak změnit?
I v předchozím období na mnoha místech bezpečnostní těžby probíhaly, a to včetně odvozu dřeva. V každém případě je potřeba bezpečnost zajistit v nejbližším okolí obcí. Tam už těžby a odvoz souší probíhají. V zóně přírodě blízké je taková opatření potřeba detailně vyhodnotit. Je důležité vyvážit funkce parku z hledisek fungování ekosystému i bezpečnosti návštěvníků i obcí.
Plánujete nějaké změny v rozsahu bezzásahových zón?
Protipožární opatření lze v určitém měřítku uskutečnit i v těchto zónách, tedy v zóně přírodní a přírodě blízké. Nepředpokládám, že z hlediska jejich vymezení bylo nutné něco měnit.
Chtěl byste změnit systém, jakým České Švýcarsko v minulosti přistupovalo k hašení požárů?
Musíme mít nastavený systém, který by pružněji reagoval na intenzitu požárního rizika ve vztahu k návštěvnosti, pohybu v terénu a k extrémním suchům, která mohou v dalších letech přijít. Pro mě budou důležité výstupy z odborné skupiny ministerstva životního prostředí a od hasičů.
Mohu ale říct, že i dosud byly požáry v národním parku hašeny vždy obratem. Správa parku hasební postupy nijak nemůže určovat. Okamžikem nahlášení požáru přebírají řízení situace hasiči.
