Cenu Ropák roku 2005 udělili aktivisté zmocněnci vlády pro severozápadní Čechy a poslanci ČSSD Vlastimilu Aubrechtovi.

Získal ji mimo jiné za zpochybňování ekologických limitů chránících obce Horní Jiřetín a Černice na Mostecku před další povrchovou těžbou uhlí.

Zelenou perlou 2005 za nejhorší ekologický výrok loňska ekologové ohodnotili prezidenta Václava Klause.

Prezident získal perlu za svůj výrok v článku Nešťastný debakl zeleného osamělce, který vyšel v deníku Právo loni v polovině června: "Občanská společnost je polemika se svobodnou společností! A je povinností každého demokrata ze všech svých sil do konce svých věků proti ní bojovat."

Ministři v čele

Druhé místo v anketě Ropák obsadil ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) za podporu těžby uranu v Dolní Rožínce na Žďársku do roku 2008, za podporu urychleně vybudovat průmyslovou zónu Nošovice u Frýdku-Místku s úvahou vyvlastnění pozemků a za odmítání rozpočtově neutrální ekologické daňové reformy.
   
Na třetím místě skončil ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) za ignorování ekologických rizik plynoucích z pěstování geneticky upravené kukuřice na jihu Moravy, za podíl na přípravě výstavby plavebního stupně Přelouč v cenné lokalitě Slavíkovy ostrovy a za selhávání ministerstva při posuzování vlivů na životní prostředí při sanaci ekologických zátěží.

Druhé místo v anketě Zelená perla získal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl se svým výrokem "Česká republika udělala chybu, když investovala do životního prostředí, protože z toho v podstatě nic nemá." Výrok uvedl časopis Euro

Dva ministři, tři hejtmani, vládní zmocněnec, dva krajští radní, primátor, dva zástupci firem a jeden zpracovatel posudku - to je letošní finálová dvanáctka, ze které stočlenná porota vybírala Ropáka roku.

O vítězi už nerozhoduje komise složená z 21 lidí jako před třinácti lety, ale více než stočlenná porota, ve které jsou zastoupeni jak ekologové, tak odborníci z vysokých škol, umělci nebo politici.

• Historii cen a seznam držitelů Ropáka v minulých letech - najdete ZDE

Uhlí, jez, zóna

Hlavními letošními tématy letos byly snahy prolomit územní ekologické limity na Mostecku, postavit jez na Labi v Děčíně a průmyslovou zónu Nošovice nebo vybudovat dálnici D3 do jižních Čech a lyžařský areál v Boleticích.

"Největší ohlas u veřejnosti mají letos zejména nová témata, jako je úvaha zbourat dvě obce další povrchovou těžbou uhlí či postavit průmyslovou zónu pro společnost Hyundai blízko Beskyd na velmi kvalitní půdě a za podivných okolností při prodeji pozemků," říká Miroslav Patrik z Dětí Země Brno.

Právě Nošovická zóna vedla k nominaci hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského.

"Nominován byl za to, že přispěl k eskalaci napětí v obci Nošovice vyděračskou nabídkou na poskytnutí daru ve výši sto tisíc korun každé rodině, pokud se podaří v termínu odkoupit všechny pozemky pro výstavbu průmyslové zóny pro automobilku Hyundai," řekl Miroslav Patrik z Dětí Země.

Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (vlevo) a předseda Zemědělského družstva vlastníků Nošovice Jiří Vícha na tiskové konferenci v Ostravě. | Foto: Aktuálně.cz

Politici vedou

"Myšlenkové pochody pánů, kteří mě nominovali, mi připadají zvláštní. Od začátku jsme byli korektní a velmi otevření, o všech krocích spojených s výkupy pozemků jsme informovali vlastníky i veřejnost. Férovým přístupem a individuálním jednáním s vlastníky jsme dosáhli dobrých výsledků. Nemám se za co stydět," tvrdí Evžen Tošenovský.

Ten není jediným významným politikem, který se letos dostal až do finále soutěže. Mezi nominovanými je i ministr životního prostředí Libor Ambrozek a to za podporu geneticky modifikované kukuřice.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban se kromě podpory výstavby průmyslové zóny v Nošovicích dostal mezi nominované i za podporu těžby uranu na Vysočině.

A třeba jihočeský hejtman Jan Zahradník si nominaci vysloužil za podporu výstavby lyžařského střediska Chlum na ptačím území soustavy Natura 2000 a dále za podporu dálnice D3, která může mít negativní vliv na přírodu.

V uplynulých letech titul získali například poslanec a bývalý místopředseda ODS Miroslav Beneš, jeho stranický kolega poslanec Jiří Drda a exministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr z ČSSD.

Anketa u soudu

Minulý rok cenu Ropák získal bývalý náměstek ministra průmyslu a šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina.

Anketu už řeší také soud. Hnutí Děti Země, které anketu pořádá, soud dvakrát nařídil, aby se jednomu z vítězů omluvilo.

Jde o případ někdejšího předsedy představenstva Spolany Neratovice a bývalého generálního ředitele Unipetrolu Pavla Švarce, který je dnes šéfem strategického státního podniku Čepro. Švarcovi nevadí, že získal v roce 2003 ekologickou anticenu, dotklo se ho ale to, jak hnutí formulovalo důvody, proč cenu dostal.

Soudy mu daly zapravdu, pořadatelé ankety se ale stále brání. "Je to pro nás precedentní rozhodnutí. Zdá se nám, že nejde o jeden výrok, ale snahou je útočit na anketu," říká Miroslav Patrik.

Podobnou cenu udělují ekologické organizace také v rámci Evropské unie. Jde o celoevropskou soutěž Cena vraha klimatu, o jejímž udělení rozhodují zástupci evropských ekologických organizací. Za rok 2004 cenu získala místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro dopravu a energii Loyola de Palaciová.

Na Slovensku zase udělují ekologové cenu pod názvem Smraškod. Tu za rok 2004 získal bývalý ministr hospodářství Pavol Rusko.