Prachař náhle spěchá. Zával na D8 chce řešit bez soutěže

Marek Pokorný Marek Pokorný
27. 10. 2014 6:39
Ministr dopravy nese na vládu plán, jak si poradit se zasypanou dálnicí D8 u Lovosic. Zakázku na sanační práce dá z ruky a nebude otevřeně soutěžit ani odstranění tisíců tun zeminy a zajištění svahu.
Zasypaná dálnice D8 u Lovosic
Zasypaná dálnice D8 u Lovosic | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) odmítá otevřeně soutěžit nejen nezbytné sanační práce na zavalené D8 u Lovosic.

Jak zjistil deník Aktuálně.cz, Prachař hodlá i další tendr - tedy hlavně odvoz zeminy a zabezpečení sesunutého svahu - vyhlásit jako uzavřené výběrové řízení. A to i přes to, že půjde o zakázku za desítky, spíše ale stovky milionů korun.

Na rozdíl od sanací, které zadá z ruky dopředu vybranému uchazeči, ministerstvo alespoň tentokrát neosloví jen jedinou firmu. Bude jich prý víc. Kolik? To zatím úřad odmítá říci. "Vybereme nejvýhodnější nabídku," ujišťuje Prachař.

Ve hře je zatím několik různě finančně nákladných metod a ministerstvo zatím nerozhodlo, jakou upřednostní. Proto ani není jasné, kolik bude stát.

Ministr se kvůli řešení závalu na D8, kde na nové vozovce leží tisíce tun zeminy od loňského červnového masivního sesuvu, dostal o víkendu pod palbu kritiky. Oznámil totiž, že v pondělí nese na vládu žádost o souhlas s tím, aby nemusel první sanační práce soutěžit.

Prachař chce dát práci za 72 milionů korun z ruky firmě Eurovia CS, která je spolu s Metrostavem lídrem sdružení, které staví další úseky D8.

Přestože je Prachař v úřadu od letošního ledna, chce zakázku na sanace zadat teprve nyní. Náhlý spěch a zadání díla z ruky obhajují Prachařovi lidé tím, že právě teď už není čas vyčkávat.

"Z geologických zpráv vyplývá, že sesuv není stabilní a je nutné co nejdříve zajistit jeho odvodnění. Tuto část sanačních prací je potřeba zahájit ihned, což vzhledem k zákonným lhůtám výběrových řízení nelze zajistit jinak než zadávacím řízením bez uveřejnění," řekl Prachařův mluvčí Tomáš Neřold.

Podle ekologů ze sdružení Děti Země je však šestnáct měsíců od sesuvu jen alibismus. Tvrdit, že je okamžitě nutné provést sanaci sesuvu, takže se obejdou zákony a veřejné výběrové řízení, je podle nich účelové.

"K sesuvu došlo už v červnu 2013, investor tak měl dost času ho standardními postupy dávno vyřešit," vysvětlil předseda organizace Miroslav Patrik.

Zdlouhavý postup ministerstva dopravy kritizuje i dopravní expert Jiří Petrák. Bývalý ředitel inženýrské firmy Mott McDonald nyní sedí v čele správní rady nadačního fondu Stínové ŘSD, který založil podnikatel Radim Jančura - dlouholetý kritik drahých a neprůhledných dopravních staveb v Česku.

"Rok a půl je nesmysl, to mělo být vyřešené do půl roku," říká Petrák, podle kterého prodleva přináší ekonomické ztráty. Především tím, že D8 stále není otevřená.

Musí to být do zimy

Podle ministerstva by první fáze sanací měly být hotové do zimy.

Rok a půl průtahů vysvětluje Prachařův úřad složitostí problému. "Současný ministr nastoupil do úřadu na konci ledna, sesuv patřil mezi první problémy, kterým se věnoval," hájí šéfa resortu mluvčí Neřold.

Před Prachařem se potížím měli věnovat ještě dva jeho předchůdci. Svah se na dálnici sesunul po vydatných deštích loni v červnu, kdy byl ministrem dopravy Zbyněk Stanjura z ODS. Zbýval mu ovšem v úřadu necelý měsíc - přišla totiž aféra Nagyová a pád celé vlády Petra Nečase.

Zdeněk Žák z prezidentské vlády Jiřího Rusnoka pak během půlročního angažmá v řešení nijak významně nepokročil.

Podle nynějšího mluvčího dopravy Tomáše Neřolda bylo napřed potřeba udělat přípravné práce: vykácet poškozený les a poté vybudovat přístupové cesty k sesuvu. Současný ministr Prachař pak nechal provést geotechnický průzkum a zpracovat technickou studii proveditelnosti sanace. Vše dosud přišlo na deset až dvanáct milionů korun.

"Společnosti, které zajistily geotechnický průzkum a technickou studii, muselo ŘSD vybírat v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, z čehož samozřejmě vyplývají i potřebné časové lhůty," řekl Neřold s tím, že práce zdrželo i rozhodnutí ústeckého hejtmana Oldřicha Bubeníčka.

Hejtman odmítl žádost ŘSD, které po něm chtělo vyhlásit stav nebezpečí. Bubeníček to ale odmítl s argumentem, že pro to nebyl zákonný důvod a že státní úředníci nedostatečně vysvětlili, proč žádost podávají.

Podle ministerstva dopravy by se práce urychlily. Kritici ale namítli, že jen díky tomu, že by se zakázky daly zadávat bez soutěží, jak to ostatně Prachař nakonec dělá.

Tenkrát na Moravě

Příklad, že si lze poradit i rychleji, přitom Česko zná. Podobná situace nastala před sedmnácti lety a stát tehdy ukázal mnohem pružnější přístup.

Při povodních na Moravě v červenci 1997 se utrhl téměř kilometr dlouhý a dvě stě metrů široký pruh půdy u hlavní železniční mezinárodní trati z Bohumína do slovenského Púchova. A České dráhy (tehdy ještě před oddělením Správy železniční dopravní cesty) začaly sesuv odstraňovat prakticky okamžitě. Do půl roku úsek zcela zprovoznily.

"Odbagrovali snad desítky tisíc tun zeminy. Je to hlavní trať na Slovensko, tak na tom všichni měli zájem," vzpomíná Karel Hurta, tehdejší starosta obce Bystřička u Valašského Meziříčí, na jejímž území k sesuvu došlo.

Zával se tehdy zastavil o železniční násep. Protože s ním prakticky nepohnul,  České dráhy odstavily z provozu jen jednu kolej, na druhé se pak smělo jezdit jen dvacetikilometrovou rychlostí.

"Do dvou měsíců se provoz železnice zcela obnovil, do půl roku pak byla hotová sanace celého svahu," říká mluvčí Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš, podle něhož to tehdy České dráhy stálo necelých 80 milionů korun.

Proč to tehdy šlo?

V čem je rozdíl mezi oběma případy a proč se v případě sesuvu u Bystřičky začalo se sanací okamžitě?

"Domnívám se, že rychlost odstraňování sesuvu v roce 1997 souvisí s tím, že byl na Moravě vyhlášen stav nebezpečí. Pro případ sesuvu na D8 krajem vyhlášen nebyl, což samozřejmě celý proces výrazně zpomaluje," uvádí mluvčí Neřold. Háček je ale v tom, že o vyhlášení stavu nebezpečí požádali silničáři až letos v září, tedy rok a čtvrt po sesuvu. 

Vysvětlení se nepodařilo získat ani od České geologické služby, která podloží kolem sesuté dálnice sleduje a analyzovala jej.

Jak ředitel České geologické služby Zdeněk Venera, tak jeho zástupce Petr Kycl jsou v zahraničí a nikdo jiný ze služby se problematikou nezabývá.

Kdy by měl být sesuv definitivně odstraněn a celá dálnice D8 zprovozněna, není jasné. Zveřejněné termíny se postupně posouvají.

"Odhadovaný termín celkového dokončení D8 je rok 2016, závisí to ale samozřejmě na tom, jak bude probíhat sanace sesuvu a další práce," prohlásil Neřold. Ředitel strategie ministerstva Luděk Sosna předminulý týden zase nevyloučil až počátek roku 2017.

 

Právě se děje

Další zprávy