Rok 1953: Stát okradl lidi a dělníci se vzbouřili

Jan Gazdík Jan Gazdík
28. 5. 2013 7:50
Rok, kdy českoslovenští komunisté sáhli k měnové reformě, byl zlomový v celém sovětském bloku
Dne 30. května 1953 schválilo NS zákon o peněžní reformě. Čs. občané přicházejí do výměnných středisek, aby si vyměnili staré peníze za novou měnu. Na sn. bankovní úředníci přepočítávají staré peníze
Dne 30. května 1953 schválilo NS zákon o peněžní reformě. Čs. občané přicházejí do výměnných středisek, aby si vyměnili staré peníze za novou měnu. Na sn. bankovní úředníci přepočítávají staré peníze | Foto: ČTK

Praha - Ačkoli od peněžní reformy v roce 1953 uplyne 60 let a ačkoli šlo o zlomovou událost tehdejších dějin, archivy stále skrývají informace, které nejsou známé. 

"Archivy státní či veřejné bezpečnosti, ale i ty krajské a okresní - zejména pokud jde o trestní a soudní spisy - nevydaly stále vše. Takže si teprve nyní můžeme udělat detailní představu o tom, co se přesně před šedesáti lety v Československu odehrálo," vysvětluje Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Speciál měnová reforma 1953

Logo reforma 1953

Vážení čtenáři,

Aktuálně.cz pro vás připravilo seriál článků, jimiž připomínáme událost, která před 60 lety zacloumala Československem a vůbec poprvé i komunistickým režimem u nás.

Seriál přinese vedle svědeckých výpovědí i nová odhalení.

1. díl seriálu: Tajná akce českých komunistů sebrala zboží z obchodů

2. díl: Znemožni se, řekli komunisté prezidentovi. Ten poslechl

3. díl: Reforma komunistů: Bohatí levněji, chudí chléb za 64 Kč

4. díl: K čemu sloužila komunistům reforma? Expert vysvětluje

5. díl: Dětská propaganda po česku: Timur vymazal Tarzana

Pokud jste byli svědky událostí kolem měnové reformy, máte příběh, který byste chtěli sdílet, napište na adresu [email protected]. Děkujeme.

Rok 1953 srovnávají historikové s rokem 1948. Pokud totiž komunisté v únoru 1948 uchvátili moc politickou, pak na přelomu dubna a května 1953 peněžní reformou přebrali nad zemí i ekonomickou vládu. Na konfiskaci úspor či životních pojistek, kde měly miliony lidí uloženy peníze ještě z dob první republiky, si přitom netroufli ani nacisté.

Konec stalinské éry

Historik Libor Svoboda říká, že rok 1953 poznamenala především smrt sovětského diktátora Stalina a krátce po něm i skon československého prezidenta Gottwalda.  Oba měli lví podíl na extrémní militarizaci československé ekonomiky, jednostranném rozvoji těžkého a likvidaci lehkého průmyslu.

Zbrojení oficiálně pohlcovalo kolem pětadvaceti procent HDP. A minimálně na dalších deset procent HDP přišly nepřímé výdaje - například v podobě zásobování čtvrtmilionové armády materiálem či výstavby bytů pro vojáky.

Jen pro srovnání - dnes se obranné výdaje Česka pohybují kolem jednoho procenta HDP.

"Lidé měli v šuplících naspořeno čtyřicet miliard korun, ale neměli je kvůli naprostému útlumu lehkého průmyslu za co utratit. Tyto prostředky jim stát při peněžní reformě s minimální náhradou jednoduše ukradl," říká profesor Drahomír Jančík z Ústavu hospodářských sociálních dějin Univerzity Karlovy.

"Rok 1953 byl zároveň rokem vrcholících čistek v československém bezpečnostním aparátu, a tedy i strachu, že kdokoliv může být kdykoliv zatčen," připomíná historik Svoboda.

Revolta v NDR

Pokud se porozhlédneme za hranice, v tehdejší Německé demokratické republice bylo v červnu 1953 s pomocí Sovětské armády brutálně potlačeno lidové povstání.

A na zcela opačném "spojeneckém konci" se rozpoutal nemilosrdný souboj o absolutní moc nad Sovětským svazem, při němž byla nakonec zlikvidována dosud všemocná skupina lidového komisaře vnitra Lavrentije Berii. Opomenout nelze ani ukončení tříletých bojů v Koreji, při nichž se i v Československu pořádaly sbírky na pomoc sužovanému severokorejskému lidu.

Historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů v úvaze nad rokem 1953 připomíná konec stalinské éry a nástup etapy, kdy je ta předchozí (ač zatím jen v Moskvě) kritizována z nejvyšších míst. "To se do té doby nikdy nestalo. Vyvrcholilo to o tři roky později tajným projevem sovětského vůdce Nikity Chruščova na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu o Stalinově kultu osobnosti," připomíná Blažek.

Konec přídělového systému

V Československu je všechno trochu jinak. V roce 1953 končí zakladatelská éra komunistického režimu a s ní odchází i zakladatelská postava Klementa Gottwalda. Režim se ocitá v hluboké ekonomické, sociální a po Gottwaldově smrti i v mocenské krizi, při níž se nekompromisně bojuje o uvolněný trůn.

A boj o moc doprovází i velká nejistota: kudy a jak vlastně pokračovat? "Zda ve velmi ostrém třídním kursu, anebo ho přece jen zmírnit," vysvětluje Petr Blažek.

Podtrženo a sečteno: v Československu končí éra, při níž komunistický režim navázal na válečné poměry a snažil se hospodářství i distribuci potravin regulovat podobně jako nacistická válečná ekonomika. V roce 1953 to však zákonitě vyúsťuje v dramatickou ekonomickou oběť v podobě peněžní reformy.

"A ta se pokoušela sanovat hospodářský model první pětiletky a vytvořit podmínky, které ukončí potravinový přídělový systém - tohle je základ zlomového třiapadesátého roku," shrnuje historik Blažek.

Chtěli svobodné volby, následoval teror

Pod vlivem ekonomické i politické krize narůstal mezi lidmi k režimu všeobecný odpor, při němž se stále častěji volalo po svobodných volbách a svobodných odborech. Komunističtí vůdci odpověděli terorem.

Právě v roce 1953 tajná policie pozatýkala poslední velkou skupinu spolupracovníků Krále Šumavy - Josefa Hasila, šumavského převaděče a agenta americké zpravodajské služby CIC, který na jihu Čech vytvořil rozsáhlou síť stovek pomocníků.

Tehdy si podle historiků mnozí dělníci definitivně uvědomili, že komunistický režim nevyjadřuje zájmy dělnické třídy. Přesněji - zastával zájmy jen těch dělníků, kteří byli loajální. 

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy