Praha - Ačkoli od peněžní reformy v roce 1953 uplyne 60 let a ačkoli šlo o zlomovou událost tehdejších dějin, archivy stále skrývají informace, které nejsou známé.
"Archivy státní či veřejné bezpečnosti, ale i ty krajské a okresní - zejména pokud jde o trestní a soudní spisy - nevydaly stále vše. Takže si teprve nyní můžeme udělat detailní představu o tom, co se přesně před šedesáti lety v Československu odehrálo," vysvětluje Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Speciál měnová reforma 1953
Vážení čtenáři,
Aktuálně.cz pro vás připravilo seriál článků, jimiž připomínáme událost, která před 60 lety zacloumala Československem a vůbec poprvé i komunistickým režimem u nás.
Seriál přinese vedle svědeckých výpovědí i nová odhalení.
1. díl seriálu: Tajná akce českých komunistů sebrala zboží z obchodů
2. díl: Znemožni se, řekli komunisté prezidentovi. Ten poslechl
3. díl: Reforma komunistů: Bohatí levněji, chudí chléb za 64 Kč
4. díl: K čemu sloužila komunistům reforma? Expert vysvětluje
5. díl: Dětská propaganda po česku: Timur vymazal Tarzana
Pokud jste byli svědky událostí kolem měnové reformy, máte příběh, který byste chtěli sdílet, napište na adresu [email protected]. Děkujeme.
Rok 1953 srovnávají historikové s rokem 1948. Pokud totiž komunisté v únoru 1948 uchvátili moc politickou, pak na přelomu dubna a května 1953 peněžní reformou přebrali nad zemí i ekonomickou vládu. Na konfiskaci úspor či životních pojistek, kde měly miliony lidí uloženy peníze ještě z dob první republiky, si přitom netroufli ani nacisté.
Konec stalinské éry
Historik Libor Svoboda říká, že rok 1953 poznamenala především smrt sovětského diktátora Stalina a krátce po něm i skon československého prezidenta Gottwalda. Oba měli lví podíl na extrémní militarizaci československé ekonomiky, jednostranném rozvoji těžkého a likvidaci lehkého průmyslu.
Zbrojení oficiálně pohlcovalo kolem pětadvaceti procent HDP. A minimálně na dalších deset procent HDP přišly nepřímé výdaje - například v podobě zásobování čtvrtmilionové armády materiálem či výstavby bytů pro vojáky.
Jen pro srovnání - dnes se obranné výdaje Česka pohybují kolem jednoho procenta HDP.
"Lidé měli v šuplících naspořeno čtyřicet miliard korun, ale neměli je kvůli naprostému útlumu lehkého průmyslu za co utratit. Tyto prostředky jim stát při peněžní reformě s minimální náhradou jednoduše ukradl," říká profesor Drahomír Jančík z Ústavu hospodářských sociálních dějin Univerzity Karlovy.
"Rok 1953 byl zároveň rokem vrcholících čistek v československém bezpečnostním aparátu, a tedy i strachu, že kdokoliv může být kdykoliv zatčen," připomíná historik Svoboda.
Revolta v NDR
Pokud se porozhlédneme za hranice, v tehdejší Německé demokratické republice bylo v červnu 1953 s pomocí Sovětské armády brutálně potlačeno lidové povstání.
A na zcela opačném "spojeneckém konci" se rozpoutal nemilosrdný souboj o absolutní moc nad Sovětským svazem, při němž byla nakonec zlikvidována dosud všemocná skupina lidového komisaře vnitra Lavrentije Berii. Opomenout nelze ani ukončení tříletých bojů v Koreji, při nichž se i v Československu pořádaly sbírky na pomoc sužovanému severokorejskému lidu.
Historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů v úvaze nad rokem 1953 připomíná konec stalinské éry a nástup etapy, kdy je ta předchozí (ač zatím jen v Moskvě) kritizována z nejvyšších míst. "To se do té doby nikdy nestalo. Vyvrcholilo to o tři roky později tajným projevem sovětského vůdce Nikity Chruščova na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu o Stalinově kultu osobnosti," připomíná Blažek.
Konec přídělového systému
V Československu je všechno trochu jinak. V roce 1953 končí zakladatelská éra komunistického režimu a s ní odchází i zakladatelská postava Klementa Gottwalda. Režim se ocitá v hluboké ekonomické, sociální a po Gottwaldově smrti i v mocenské krizi, při níž se nekompromisně bojuje o uvolněný trůn.
A boj o moc doprovází i velká nejistota: kudy a jak vlastně pokračovat? "Zda ve velmi ostrém třídním kursu, anebo ho přece jen zmírnit," vysvětluje Petr Blažek.
Podtrženo a sečteno: v Československu končí éra, při níž komunistický režim navázal na válečné poměry a snažil se hospodářství i distribuci potravin regulovat podobně jako nacistická válečná ekonomika. V roce 1953 to však zákonitě vyúsťuje v dramatickou ekonomickou oběť v podobě peněžní reformy.
"A ta se pokoušela sanovat hospodářský model první pětiletky a vytvořit podmínky, které ukončí potravinový přídělový systém - tohle je základ zlomového třiapadesátého roku," shrnuje historik Blažek.
Chtěli svobodné volby, následoval teror
Pod vlivem ekonomické i politické krize narůstal mezi lidmi k režimu všeobecný odpor, při němž se stále častěji volalo po svobodných volbách a svobodných odborech. Komunističtí vůdci odpověděli terorem.
Právě v roce 1953 tajná policie pozatýkala poslední velkou skupinu spolupracovníků Krále Šumavy - Josefa Hasila, šumavského převaděče a agenta americké zpravodajské služby CIC, který na jihu Čech vytvořil rozsáhlou síť stovek pomocníků.
Tehdy si podle historiků mnozí dělníci definitivně uvědomili, že komunistický režim nevyjadřuje zájmy dělnické třídy. Přesněji - zastával zájmy jen těch dělníků, kteří byli loajální.
