Radil Věcem veřejným, vsadil si na Okamuru, teď chce být klíčovým náměstkem na obraně

Jan Horák Jan Horák
24. 8. 2020 9:26
Ministr obrany Lubomír Metnar si v těchto dnech vybírá klíčového náměstka resortu. Kdo funkci obsadí, bude mít zásadní podíl na formování obranné politiky státu. Ministr může ukázat na jednoho ze tří uchazečů. Aktuálně.cz přináší přehled jejich profesní minulosti. Mezi adepty je i stávající zkušený úředník ministerstva, který dříve vypracovával analýzy pro politický projekt Věci veřejné.
Martin Riegl.
Martin Riegl. | Foto: ministerstvo obrany

Náměstek pro obrannou politiku a strategii je stěžejní spolupracovník ministra obrany, řídí největší sekci na ministerstvu. Tvoří se v ní zásady pro obrannou a bezpečnostní politiku státu. Stejně tak odpovídá za to, že Česko prosazuje reálná opatření vyplývající z našeho členství v NATO. Současně zpracovává návrhy na zapojení českých vojáků do zahraničních misí. Zmíněné úkoly má v rukou právě náměstek.

Poslední řádný náměstek Jakub Landovský odešel loni v srpnu do Bruselu, kde působí jako velvyslanec České republiky při NATO. Sekce od té doby podléhá pověřenému řízení. "Pověřený náměstek disponuje stejnými kompetencemi," řekl Aktuálně.cz mluvčí resortu Jan Pejšek. Ve výběrovém řízení si řekli o místo uvolněné Landovským čtyři lidé. Pohovory úspěšně absolvovali tři, z nichž si ministr zvolí nejlepšího.

V úterý devětatřicetiletý Martin Riegl je jediným uchazečem zevnitř resortu. K funkci má nejblíž, zmíněnou sekci od konce června z pověření vede. Více než dva roky stojí v čele jejího největšího odboru - obranné politiky. Než v červnu roku 2015 na ministerstvo obrany vkročil, pohyboval se v blízkosti politiků coby poradce. Takto podle zjištění Aktuálně.cz zpracovával důležité analýzy pro politické hnutí Věci veřejné, které vybudoval podnikatel Vít Bárta.

Vybral si ho ministr Věcí veřejných

Coby analytika si ho pak vyhlédl tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš, v červenci 2011 z něj udělal šéfa svého kabinetu. Dobeš s povděkem kvituje Rieglovu kvalifikaci v oblasti bezpečnosti a mezinárodní politiky. "Z mého pohledu je to logická cesta, kterou se ubírá," řekl Dobeš ke konkurzu. Za jeho ministrování seděl Riegl i v dozorčí radě Českých drah. Sám Dobeš byl důležitou figurou Věcí veřejných, pomáhal s jejich financováním a řídil kampaň v Praze.

Pár měsíců po rozpadu Věcí veřejných, způsobeném po konfliktu mezi Bártou a zbytkem hnutí, Dobeš coby ministr v prosinci 2012 skončil. Vystřídal ho Zbyněk Stanjura (ODS). V únoru následujícího roku odešel z resortu i Riegl. Před sněmovními volbami v říjnu 2013 na sebe upozornil i mimo svou profesi. Vzhledem k výhodnému kurzu si vsadil na to, že hnutí Úsvit Tomia Okamury pronikne do sněmovny. Vyhrál 234 tisíc korun.

Bývalý ministr dopravy Věcí veřejných Pavel Dobeš.
Bývalý ministr dopravy Věcí veřejných Pavel Dobeš. | Foto: Vojtěch Marek

Sázková kancelář Fortuna mu ale peníze odmítla vyplatit s tím, že Úsvit nekandidoval samostatně. Riegl kvůli tomu podal žalobu, obě strany se pak dohodly mimosoudně. Hodnocení spolupráce s Věcmi veřejnými i sporu s Fortunou se zdržel.

"Externě jsem spolupracoval se soukromými, státními, občanskými sdruženími či akademickými institucemi," řekl Aktuálně.cz Riegl, který vystudoval politickou geografii, již přednášel na řadě míst v zahraničí a posledních 12 let i na Univerzitě Karlově. Půl roku patřil také k poradcům úřadu vlády během mandátu kabinetu Bohuslava Sobotky.

Špatné předání výpovědi a rady šéfovi NATO

Pokud má někdo z českých představitelů nejblíže ke generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, je to Jan Havránek. V srpnu 2017 ho ministerstvo obrany vyslalo coby člena nejužšího Stoltenbergova poradního týmu, jenž čítá čtyři lidi. Havránek se rovněž uchází o funkci náměstka. S ministerstvem obrany přišel do styku v roce 2010, kdy byl poradcem tehdejšího šéfa resortu Alexandra Vondry (ODS).

Havránkovi je práce v sekci obranné politiky a strategie blízká, v minulosti tam byl dva roky zástupcem ředitele. Následně kryl rok záda náměstkovi coby ředitel sekce. Roku 2014 stanul v čele obranných poradců při stálé delegaci Česka při NATO. Odtud vedla cesta do Stoltenbergovy kanceláře. Současný konkurz není pro něj první pokus vrátit se do důležité funkce na domácí půdě, v březnu kandidoval na ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Ještě na ministerstvu stál Havránek u počátku příběhu, v němž nyní resort hraje o necelé dva miliony korun. Zkraje roku 2015 přišel tehdejší generální sekretář ministerstva Jan Vylita o bezpečnostní prověrku. Podle předpisů tím ztratil základní předpoklad pro setrvání ve funkci. Bylo tehdy na Havránkově odpovědnosti, aby s Vylitou probral možnosti jeho dalšího působení. S Havránkem seděl u pohovoru ještě jeden úředník.

Vylita chtěl zůstat generálním sekretářem, nabídky jiného postu na dobu určitou nevyužil. Následovala výpověď. Vylita se kvůli ní soudil. Podle pravomocného rozsudku ji neobdržel řádně, jeho pracovní poměr na ministerstvu podle soudu dál trvá. Vylita se od verdiktu odrazil ke sporu o ušlou mzdu ve výši 1,74 milionu korun. V prvním kole vyhrál, odvolací soud ale rozsudek zrušil. Věc má od května na stole po dovolání Nejvyšší soud.

Z NATO přichází dva uchazeči

Zmíněnou výpověď zadministroval právě Jan Havránek. Soudu řekl, že ji nechtěl Vylitovi "cpát do chřtánu", ale že ji měl možnost při osobním pohovoru převzít. Právě to ale podle soudu nestačilo. "Vzhledem k tomu, že žalovaný (ministerstvo) prostřednictvím svých zaměstnanců neprojevil vůli fyzického předání listiny s výpovědí (…), nelze výpověď považovat za účinně doručenou," stojí v rozsudku, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.

Aktuálně.cz požádalo Havránka o vyjádření k jeho motivaci jít do konkurzu, představě o vedení sekce a také k jeho pohledu na okolnosti Vylitovy výpovědi. Havránek se omluvil, že je na dovolené. Jak upozornil server Lidovky.cz, vedle Riegla a Havránka úspěšně absolvoval pohovory ve výběrovém řízení také Petr Chalupecký. Chalupecký od září 2015 řídí oddělení politických záležitostí v divizi bezpečnostní politiky NATO.

Jeden z nejbližších poradců generálního tajemníka NATO Jan Havránek.
Jeden z nejbližších poradců generálního tajemníka NATO Jan Havránek. | Foto: Aspen Institute Central Europe

Předchozích pět let byl zástupcem českého velvyslance při NATO. Na poli diplomacie začal kariéru roku 2002 jako politický tajemník českého velvyslanectví v USA. Po návratu domů v roce 2006 plynule přešel na ministerstvo zahraničí. Působil tam coby zástupce ředitele kabinetu ministra, následně pod Karlem Schwarzenbergem a poté Janem Kohoutem zastupoval ředitele oddělení bezpečnostní politiky resortu.

Ať už si ze sestavy Riegl, Havránek a Chalupecký zvolí Metnar kohokoliv (podle informací Aktuálně.cz se rozhodne nejpozději první týden v září), bude funkce ohraničená na tři roky. Po této době skončí mise Jakuba Landovského v Bruselu, pak se mu na ministerstvu obrany obnoví služební poměr, jenž je nyní přerušený. "Ano, je to tak. Místo mi bude uvolněné, až se vrátím," potvrdil Aktuálně.cz Landovský.

 

Právě se děje

Další zprávy