Řidič uniká trestu. Úřad neřekl, jak se měřila rychlost

Tomáš Fránek
24. 9. 2013 14:10
Úřady se nesmí odvolávat na to, že nechtějí hodnotit práci policistů
Foto: Aktuálně.cz

Brno - Úřady nesmí odbýt obranu řidičů proti spornému měření rychlosti jenom pouhým tvrzením, že úředníkům nepřísluší hodnotit práci policistů.

Musí tak v případech, kdy řidiči hrozí vysoká pokuta za rychlou jízdu, důkladně vyhodnotit všechny důkazy a řádně zdůvodnit, proč už například není nutný výslech policistů.

Nejvyšší správní soud tak potvrdil zrušení trestu půlročního zabavení řidičského průkazu a pokuty ve výši sedm tisíc korun pro řidiče, který před dvěma roky projížděl velkou rychlostí se svým BMW Litomyšlí. Policejní radar řidiči v katastru města naměřil rychlost 109 kilometrů za hodinu.

Úředníci z Městského úřadu v Litomyšli poté, co se řidič několikrát jednání vyhnul s odkazem na své údajné onemocnění, rozhodli o zabavení řidičského průkazu a pokutě. Potrestání řidiče potvrdil i Krajský úřad v Pardubicích.

Jak jste použili radar?

Úřednici v řízení odmítli návrhy řidiče na výslech policistů týkající se použité metody měření. Podle řidiče totiž byl radar použit nesprávně a v rozporu s návodem - radar byl umístěn příliš nízko a také za betonovým sloupkem. Úřad zpochybnění měření odmítl. „Kdyby byl radar použit nesprávně, tak by nenaměřil žádnou rychlost," uvedli úředníci s tím, že není jejich povinností hodnotit práci policistů.

Krajský soud v Hradci Králové ale pokutu zrušil s tím, že úředníci policisty ohledně způsobu měření vyslechnou měli. To se ale nelíbilo zástupcům Krajského úřadu v Pardubicích, kteří se proto obrátili na Nejvyšší správní soud.

Radar byl podle úředníků namontovaný ve služebním vozidle policie a byl řádně nastaven. A možnost špatného nastavení úřad vyloučil, chybně nastavený přístroj by nenaměřil žádnou rychlost. „Osoba obsluhující přístroj tak nemůže jeho funkci ovlivnit, neboť přístroj pouze nastaví do určené pozice a zapne jej. Zasahující policista byl navíc v obsluze přístroje řádně proškolen," uvedli úředníci ve stížnosti.

Nejvyšší správní soud ale zrušení trestu pro řidiče potvrdil. Soudci sice potvrdili, že řidič používal zdržovací taktiku ve snaze trestu za rychlou jízdu uniknout (nechal si například neoprávněně vystavit neschopenku), to ale nemá vliv na to, že úředníci ve svém rozhodnutí chybovali.

Soudci tak rozhodli, že námitky řidiče na měření rychlosti na nevhodném místě a tím i možné ovlivnění výsledku měření představují dostatečné zpochybnění klíčového důkazu pro vynesení rozhodnutí o trestu.

Obstrukce nemohou omlouvat

„Bylo tak povinností úřadu se s těmito námitkami v odůvodnění svého rozhodnutí řádně vypořádat, nestačilo je odbýt tvrzením, že správním orgánům nepřísluší hodnotit postup policistů," rozhodli soudci.

Úřad chtěl, aby soud v zájmu ochrany veřejného zájmu na řádném potrestání pachatelů přestupků prozkoumal a vyhodnotil manuál k použitému radaru. To ale soudci odmítli, soudy nemají nahrazovat práci úředníků.

A i když nyní hrozí, že úředníci i kvůli obstrukcím řidiče nestihnou vydat nové rozhodnutí o trestu pro řidiče v roční lhůtě, nemůže to podle soudců znamenat, že by soud neměl trvat na řádném zdůvodnění rozhodnutí.

„Jakkoliv Nejvyšší správní soud rozumí tomu, že v některých případech je z důvodů obstrukcí obviněných obtížné pravomocně rozhodnout v přestupkových řízeních v jednoleté lhůtě, tato skutečnost nemůže vést správní soudy k rezignaci na vynucování požadavků na řádné odůvodnění rozhodnutí správních orgánů," rozhodli soudci.

Podle nich navíc úřad případ šetřil zbytečně dlouho, prvostupňové řízení totiž mohlo skončit dříve, jednat se mohlo i bez přítomnosti řidiče.

 

Právě se děje

Další zprávy