24. listopadu
Pátek 24. listopadu se stal jedním z klíčových dnů sametové revoluce. Dnem, kdy pod tlakem událostí skončil v čele KSČ Miloš Jakeš, kterého vystřídal neznámý a nevýrazný Karel Urbánek.
Ani nové vedení strany ovšem už nedokázalo zastavit rozběhnutý stroj. Čím dál více lidí se otevřeně hlásilo k tomu, že se zúčastní generální stávky 27. listopadu. Občanské fórum v čele s Václavem Havlem se pomalu stávalo tím, kdo určuje další vývoj.
Na své straně mělo většinu národa včetně dělníků, na něž se špičky KSČ spoléhali jako na svou spásu. Když kovář Petr Miller přivedl na protirežimní demonstraci na Václavské náměstí tisíce dělníků z ČKD, byl to zásadní zlom.
Fotil akce protisocialistických živlů
A Bezpečnost včetně StB poznala, že ohrožena je i ony. Svědčí o tom i poznámky v situační zprávě Státní bezpečnosti, v níž se objevují rovněž poznámky o "nepřátelské činnosti" bývalých i současných esenbáků a estébáků.
"Bývalý příslušník II. S-SNB (Státní bezpečnost - pozn. A.cz) Josef Aubrecht, nar. 16. 7. 1925, bytem Praha 4 - Krč, který byl za pravicové postoje propuštěn ze SNB v r. 1970, vyhrožoval, že 'oni' si vše vyřídí s těmi orgány StB, kteří po roce 1969 zůstali sloužit ve SNB."
"Bývalí příslušníci StB dělají nyní seznamy pracovníků StB, kteří by měli být zlikvidováni. Dále se Aubrecht vyjádřil, že budou prosazovat, aby důchodci SNB měli nejnižší důchod na úrovni životního minima tj. 1.250,- Kčs."
"Pramen (spolupracovník StB - pozn. A.cz) z rozhovoru poznal, že Aubrecht je zřejmě členem organizované skupiny. Měl u sebe fotografický aparát a jednotlivá vystoupení protisocialistických živlů a různé nepokoje dokumentoval vlastním fotografickým aparátem."
Demonstrace na kolonádě
Státní bezpečnosti neunikla ani aktivita Nezávislého mírového sdružení, které rovněž mířilo na tajnou komunistickou policii.
"V okrese Nymburk bylo zjištěno, že tamní aktivisté nelegálního NMS byli úkolováni k tomu, aby přistoupili k vyhledávání agentury StB s cílem jejího převerbování, dále k tomu, aby zpracovali seznamy StB, čísla služebních aut atd."
Za jednoho z nejaktivnějších členů Nezávislého mírového sdružení zmiňuje denní hlášení bezpečnosti zaměstnance ČSD Nymburk Romana Vlasáka, který "organizuje v Poděbradech dne 27. 11. 1989 tzv. stávkovou demonstraci na tamní kolonádě".
Odhalený a propuštěný esenbák
Velkou smůlu měl podpraporčík Jiří Ritter, esenbák z Jablonce nad Nisou. Státní bezpečnost zjistila, že "patřil mezi ty, kteří se protispolečensky projevovali na demonstraci 24. 11. 1989 v Jablonci nad Nisou".
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Ritter se musel vzdát esenbáckého stejnokroje.
"Kádrovým rozkazem náčelníka Správy VB KS SNB Ústí nad Lab. byl k 30. 11. 1989 uvolněn ze služebního poměru přísl. SNB, současně mu byl odebrán služební průkaz a vydán zákaz vstupu do jednotek OS SNB Jablonec nad Nisou."
Skartované dokumenty
Že se Státní bezpečnost připravuje na špatné časy, se projevilo už o pár dní později. Jak se později potvrdilo, v prosinci 1989 nařídil šéf StB Aloiz Lorenc skartaci operativní agendy.
Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka byly zničeny především svazky a spisy z úseku boje proti vnitřnímu nepříteli.
"Formálně byla tato skartace zastavena až 8. prosince," řekl před časem v Lidových novinách Žáček.
