Zákon sleduje legitimní cíl, řekl soudce zpravodaj Jan Filip. Potraviny, které by jinak skončily jako odpad, pomáhají lidem v nouzi, třeba matkám samoživitelkám nebo bezdomovcům. Srovnání s vyvlastněním soudce odmítl. Nejde například o nemovitosti, ale o zboží, které vlastník chce prodat se ziskem, a když to nejde, musí je náležitě zlikvidovat, což také stojí peníze. "Zboží není určeno k tomu, aby ho někdo hromadil jako Harpagon někde ve skladu," uvedl Filip. Harpagon je hlavní postava z Moliérovy hry Lakomec.
"Verdikt samozřejmě respektuji, nicméně jsem dál přesvědčen o tom, že jde o nepřípustný zásah do vlastnických práv, známý z éry socialismu. Nesouhlasím s tím, aby vlastník měl povinnost zbavit se bezplatně určitých věcí ve prospěch někoho jiného. Tento krok podle mne není ničím jiným, než vyvlastněním či naturálním zdaněním, a to do dnešní společnosti přece nepatří," uvedl v reakci na rozhodnutí soudu Valenta.
Podle České federace potravinových bank ale novelizace zákona prohloubila spolupráci řetězců a potravinových bank. Množství darovaných potravin se začátkem loňského roku zvýšilo až na trojnásobek.
"Mnohé řetězce s námi spolupracují dlouhodobě a potraviny nám nabízely již před platností novelizace zákona o potravinách. Mohli jsme tak využít již předešlých zkušeností. S jednotlivými řetězci jsme celý rok pracovali na zlepšení procesů, celkové spolupráci a vzájemné podpoře," uvedla v tiskové zprávě ředitelka federace Veronika Láchová. Federace zastupuje všech 15 fungujících potravinových bank.
Návrh čekal na rozhodnutí od poloviny roku 2016. Podalo jej 25 členů horní komory reprezentovaných Ivem Valentou (za Soukromníky). Novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích považovali za zásah do vlastnických práv, vadila jim také až desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje za nedodržení povinnosti. "Považuji za naprostý nesmysl nutit podnikatele do veřejné charity," uvedl Valenta.
Novela se dotkla prodejen s plochou nad 400 metrů. Konkrétně jde o potraviny, které nesplňují některé obecné požadavky, například mají deformovaný obal nebo špatné označení, ale jsou bezpečné. Podle novely mají zboží dostat neziskové organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu.
Státní politiku musí stát dělat za své peníze
Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavedl nucenou účast na charitě. Povinnost senátoři přirovnali k nuceným darům či nevýhodným odkupům při nacistické arizaci židovského majetku nebo ke komunistické kolektivizaci venkova. Stát by podle senátorů neměl přenášet náklady sociální politiky na konkrétní a relativně malou skupinu lidí - potravinářské podnikatele. "Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze," napsali senátoři.
Podle ústavních soudců ale nejde o žádný státní teror. Opatření je v zájmu celé společnosti a obecného blaha. Podle advokáta senátorů Zdeňka Koudelky se stát takovou argumentací vrací před rok 1989. "Poprvé tady stát poroučí vlastníkům, že musí svůj majetek někomu dát," řekl Koudelka.
Kritizovaná změna se do zákona dostala na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Novelu v roce 2016 schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům úpravy vadilo to, že nebudou moci potraviny dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s odůvodněním, že je třeba bojovat proti plýtvání potravinami.
