Respekt se Kunderovi neomluví. Spisovatel zvažuje soud

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
31. 10. 2008 11:47
Světoznámému autorovi vadí slova o udavačství

Praha - Časopis Respekt se nebude omlouvat za článek "Udání Milana Kundery".

"Velmi stručně nám napsali, že se neomluví," řekl deníku Aktuálně.cz Jiří Srstka, ředitel agentury Dilia, která v Česku Kunderu zastupuje. Informaci potvrdil i šéfredaktor Respektu Martin M. Šimečka.

Kundera se nyní rozhoduje, jak bude dál postupovat. "Zatím zvažuje další kroky," řekl Srstka. Vyloučená není ani žaloba na ochranu osobnosti proti Respektu.

Spisovatel požaduje omluvu všude, kde byl označen za udavače, tedy i na obálce časopisu, finanční satisfakci nežádá.

Respekt o Kunderově údajném udavačství publikoval v půli října. Na základě dokumentu, který získal z Ústavu pro studium totalitních režimů, napsal, že světoznámý spisovatel údajně v roce 1950 udal protikomunistického odbojáře Miroslava Dvořáčka. Ten následně strávil čtrnáct let v komunistickém lágru.

Kundera po několika desetiletích prolomil mlčení a proti nařčení se prostřednictvím ČTK ohradil. Článek doslova označil za "atentát na spisovatele".

Na stranu autora, který žije ve Francii, se postavilo i několik osobností, například literární historik Zdeněk Pešat. Ten tvrdí, že udavačem byl Miroslav Dlask.

Zajímalo se i zahraničí

Případ vzbudil značný ohlas i v zahraničí. Zabývala se jím řada předních světových médií. Například francouzský list Le Figaro napsal, že obvinění opět přililo olej do ohně komplikovaného vztahu Čechů a Kundery. Češi podle něj spisovatele "obdivně nenávidí".

Prestižní The New York Times pro změnu psal, že by "obvinění mohlo oslabit Kunderovo morální postavení jakožto mluvčího, jakkoliv tajemného, proti totalitní korozi denního života".

Britský The Independent pro změnu o Kunderovi napsal, že se "v osmdesátých letech stal bez větších pochyb nejmódnějším a nejvíce oceňovaným spisovatelem planety". Článek ovšem nadepsal titulkem Nesnesitelná zrada Milana Kundery? a dodal, že obvinění by mohlo vážně poškodit Kunderovu reputaci v rodném Česku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 20 minutami

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy