Komunisté v Praze uctili Koněva. Potlačení Maďarů s tím nesouvisí, hájil ho šéf bojovníků za svobodu

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
21. 11. 2017 20:46
U sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 se setkali komunističtí politici a aktivisté, dorazily i maršálovy vnučky. Na místě kritizovali úmysl osadit zídku u sochy informačními tabulemi.
Pietní shromáždění u pomníku maršála Koněva | Video: Tomáš Cetkovský

Praha - Stojíme na pražském náměstí Interbrigády. A zatímco se chystají oficiální řečníci, posloucháme postarší paní v pletené čepici. "Ten srpen v osmašedesátém, to byla provokace z obou stran. Češi provokovali sovětské tanky hořlavinami," vypráví. Kousek opodál drží muž v davu rudou sovětskou vlajku.

Paní, která zřejmě neuznává skutečnost, že pokud by sovětské tanky do Československa za noční tmy nevtrhly, nikdo by je "neprovokoval", přišla na setkání u sochy sovětského válečného maršála Ivana Koněva. Té, o níž média v posledních týdnech tak trochu víc píšou - některá v duchu, že jí hrozí likvidace, jiná, že na kamenný sokl za ní mají přibýt informační desky.

Pravdou je to druhé. I to ovšem řečníky, střídající se u mikrofonů, pobuřuje. Na desce totiž má být zmíněno, že kromě podílu na osvobození Prahy byl Koněv i u událostí, ve kterých není zrovna za kladného hrdinu. Například u rozdrcení maďarského povstání v roce 1956, stavby Berlínské zdi nebo zaštítění zpravodajské přípravy na invazi do Československa v roce 1968.

Nebo tedy onu vzájemnou provokaci, jak by řekla paní v čepici. Lidí dorazilo asi sto, zhruba pětina z nich drží protikomunistické transparenty, připomínající zločiny "rudých" v Evropě.

Ostatní jsou vesměs důchodového věku. A tleskají. Tleskají, když plánované osazení deskami kritizuje komunista Josef Skála, někdejší spolupracovník StB, který v srpnu 1968 vítal na Ruzyni sovětské okupanty. Tleskají Jaroslavu Vodičkovi, jehož Český svaz bojovníků za svobodu akci spolupořádá. Vodička je sám dvojnásobný člen KSČ a bývalý konfident Veřejné bezpečnosti.

"My komunisté si vážíme každého, kdo se zasloužil o poražení nacistické bestie," promlouvá ke shromáždění Josef Skála, jinak vášnivý obhájce režimu, který posílal letce RAF a západní vojáky po únoru 1948 za mříže, stejně jako například velitele pražského povstání Karla Kutlvašra.

Ten má se zdejší akcí vlastně docela dost společného. Koněvův pomník stojí na náměstí Interbrigády od roku 1980 a v komunistické historiografii to byl právě tento maršál, kdo osvobodil Prahu a zachránil ji před zničením.

Realita byla trochu jiná. Tíhu bojů nesli právě Kutlvašrovi povstalci a vojáci Vlasovovy Ruské osvobozenecké armády - muži, kteří se dostali do německého zajetí a obrátili se proti sovětskému režimu. Ke konci války se snažili dostat do amerického zajetí. Ztráty Koněvových jednotek, které přijely až po německé kapitulaci, byly v Praze minimální.

Na rozdíl od předchozích frontových bojů, kde Koněv proslul lhostejností k tomu, kolik jeho vojáků padne. Ostatně byl sám trochu v podmínce, začátek války se mu jako veliteli zrovna nepovedl a Stalin neúspěchy netoleroval.

Tady na náměstí Interbrigády mají ale lidé, co se přišli Koněvovi poklonit, o svých odpůrcích předem jasno. "Vy nemáte ponětí, co byla válka. Vy ty lidi, co obětovali životy, chcete vymazat," vypráví rozzlobená důchodkyně v čepici. Další pamětnice jí přizvukuje: "Přála bych vám zažít jednačtyřicátý," vmete do tváře protestujícím aktivistům a odchází.

Nikdo přitom nechce sovětské vojáky vymazat, ale to v šeřícím se listopadovém podvečeru nehraje roli. Protest je veskrze poklidný, pár policistů a městských strážníků nemá moc práce. Když hraje ruská hymna, aktivisté se obracejí k pomníku zády. Při české se zase otáčejí zpět, ta je v pořádku.

Šéf Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička později v ústraní uznává, že teď není o odstranění památníku řeč. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář ho prý překvapil úmyslem pomník opravit.

S umístěním desky ale nesouhlasí. "To je předělání historie. To, že Koněv potlačil maďarské povstání, přece nemá s válkou souvislost," říká Vodička, který nicméně souhlasí s tím, aby se o Koněvových stinných stránkách učily děti ve školách. Ty by podle něj měly věnovat víc prostoru dějepisu 19. a 20. století.

Spor o tři desky

Předmětem sporu je bronzová deska, přesněji trojice desek v češtině, angličtině a ruštině, které pomník doplní. O jejich umístění je podle místostarosty Prahy 6 Jana Laciny už rozhodnuto, osazeny budou v první půli roku 2018.

Desky zmiňují Koněvovo přispění k osvobození Prahy v květnu 1945, ovšem bez glorifikace, že maršál město zachránil. Odpůrcům úprav pomníku vadí zejména to, že na deskách budou i pozdější významné body Koněvova života, narušující portrét hrdiny bez poskvrny.

Rusové vnímají druhou světovou válku velmi emotivně jako konflikt, v němž utrpěli největší ztráty a nesli rozhodující tíhu bojů. Vůči zmínkám, které k nesporným vojenským zásluhám doplňují i kritiku sovětského vedení, jsou proto citliví. Úkorně berou například připomínání sovětsko-německého paktu z roku 1939 nebo masakru zajatých polských důstojníků v Katyni.

O budoucnosti památníku se léta vedly spory. Někteří vyhraněnější politici, dnes už většinou bývalí, navrhovali po posledních komunálních volbách odstranění pomníku. Současné vedení Prahy 6 to ale odmítá s poukazem na to, že osobnost válečného maršála je součástí české historie.

Když nedávno starosta Prahy 6 Ondřej Kolář poslal ruskému velvyslanci dopis, ve kterém jej informoval o úmyslu osadit kamenný sokl u pomníku bronzovými informačními deskami, vrátil se mu zpět jako bumerang zkušenému vrhači: z trochu jiné, ale nakonec vlastně předvídatelné strany.

S dopisem a kritickým komentářem směrem ke Kolářovi (psali jsme o tom zde) totiž vyrukovala dnes už bývalá komunistická poslankyně Marta Semelová, přestože nebyla účastníkem korespondence (text zde). Semelová mimochodem uvedla, že starosta "nehorázně a hrubě urazil padlé rudoarmějce, skandálně přepisuje historii, rozeštvává lidi a plive na Rudou armádu".

Semelová tehdy upozorňovala, že základní ambicí Prahy 6 je odstranění pomníku. Na otázku, odkud dopis má, neodpověděla.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy