Rektoři si najali za půl milionu PR firmu na změnu zákona. Nechtějí ukazovat smlouvy o výzkumu

Petr Koděra Lukáš Prchal Petr Koděra, Lukáš Prchal
28. 6. 2016 0:01
Univerzitám se v uplynulých měsících nepodařilo v zákonu o registru smluv vyjednat výjimku, aby nemusely zveřejňovat smlouvy se soukromými firmami na vědu a výzkum. Na druhý pokus na to jdou akademici vyzbrojeni lépe: za skoro půl milionu si najali profesionální PR agenturu. Podle poslance ANO a bývalého rektora brněnské Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušky je ostudné, že si vysoké školy pořizují za veřejné peníze lobbisty do parlamentu. Rektoři ale argumentují tím, že nechtějí zveřejňovat jen kontrakty na činnost placenou z jiných než státních peněz, především smlouvy se soukromými firmami, které si ve školách platí výzkum.
Foto: Sandra Štefaniková

Praha - Rektoři veřejných vysokých škol výrazně tlačí na to, aby nemuseli zveřejňovat smlouvy se soukromými firmami na vědu, výzkum a tvůrčí činnost.

Protože se univerzitám v uplynulých měsících nepodařilo v zákonu o registru smluv vyjednat výjimku svými silami, na druhý pokus na to jdou akademici vyzbrojeni lépe: za téměř půl milionu korun si na prosazení změny najali profesionální PR agenturu. Na její odměnu se školy složí a firmě zaplatí 150 tisíc jako paušál za know-how, dalších 300 tisíc pak lobbisté dostanou v případě úspěchu ve Sněmovně. "Na jednu školu to vychází zhruba pětatřicet tisíc korun," říká rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Právě teď je na změnu zákona příhodná chvíle. Norma sice začne platit tento pátek, ovšem ve Sněmovně už leží narychlo chystaná novela, která má pravidla pro zveřejňování kontraktů s plněním nad 50 tisíc změkčit. Právě toho chtějí univerzity využít a díky pozměňovacímu návrhu se zařadit k dalším státním firmám nebo nemocnicím, které také odmítají své smlouvy zveřejnit.

Kritici v čele s poslancem ANO a bývalým rektorem brněnské Masarykovy univerzity Jiřím Zlatuškou však považují aktivitu rektorů za nepřípustnou. Podle Zlatušky je ostudné, že si vysoké školy pořizují za veřejné peníze lobbisty. "Považuji tento způsob placeného ovlivňování legislativy vysokými školami ve prospěch omezení jejich transparentnosti za nepřijatelný," uvedl Zlatuška.

Nechceme tajit vše

Rektoři ale argumentují tím, že přehled o miliardovém hospodaření vysokých škol nemá z registru smluv zmizet úplně. Nechtějí zveřejňovat jen kontrakty na činnost placenou z jiných než státních peněz.

Registr smluv

Zkušební režim
Povinnost zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc začne platit v pátek. Zatím nebudou hrozit sankce, až po roce začne zákon fungovat naplno a smlouva, která nebude do tří měsíců veřejná, bude neplatná.

Na koho se vztahuje
Na ministerstva, úřady, kraje a obce a také firmy, v nichž úřady drží většinový podíl. Výjimku dostaly nejmenší obce prvního a druhého stupně a jejich firmy, dále společnost ČEZ, prezidentská kancelář, parlament, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář veřejného ochránce práv.

Rychlá novela
Zákon ještě neplatí a už ve sněmovně leží novela, která ho má ještě více oslabit. Smlouvy by nemusel ukazovat pivovar Budvar a další státní firmy.

"Kdyby Škodovka vyvíjela nový typ automobilu, těžko se smíří s tím, že se někdo dozví detaily o vývoji a jeho nákladech. I přes anonymizaci by v registru zůstalo dost citlivých údajů," říká rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Karel Melzoch, který jako místopředseda České konference rektorů před šesti týdny angažmá profesionálních parlamentních lobbistů inicioval.

Kolegy z jiných univerzit obeslal v polovině května e-mailem a doporučil rovnou bez výběrového řízení i konkrétní firmu, kterou jeho škola objednala a na kterou se zájemci složí. Jde o pražskou agenturu PAN Solutions, jejíž jednatelkou je bývalá disidentka Jana Marco, někdejší poslankyně a mluvčí ODS se skvělými kontakty do nejvyšších pater politiky.

"Máme smluvní vztah s vysokými školami ohledně návrhu novely zákona o registru smluv," potvrdil Petr Plecitý ze společnosti PAN Solutions.

Během dvou týdnů tak vznikl pozměňovací návrh a firma okamžitě našla i poslance, který jej předložil k odsouhlasení na sněmovním Ústavně právním výboru. Vybrala si sociálního demokrata Lukáše Pletichu.

"Je to rozumná věc. Firmy si ve školách platí výzkum a logicky nechtějí, aby konkurence věděla o jejich bádání," vysvětluje Pleticha, proč na nabídku lobbistů kývl a navrhl změnu zákona, o které budou poslanci ve středu jednat ve druhém čtení.

Zákonnou výjimku pro univerzity podporuje i ministerstvo školství. "Veřejné výzkumné instituce by měly provádět i komerční aktivity za účelem uplatnění svých vědeckých výstupů v praxi. Přitom však vstupují do hospodářského prostoru, přičemž uveřejňování těchto typů smluv ve veřejném registru by tyto typy aktivit, které jsou z pohledu státu žádoucí, mohlo významně ohrozit," řekl náměstek Robert Plaga.

Vše začalo Budvarem

Navrhovaná výjimka pro univerzity není jediná, o které se bude ve středu hovořit. Přidala se do balíčku více než dvaceti dalších návrhů, které mají původně přísný zákon oslabit.

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

WhatsApp

Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>

Sérii návrhů odstartovala novela, kterou začátkem letošního roku navrhl lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka. Nechtěl, aby se zveřejňování smluv týkalo státního pivovaru Budvar. Poslanci ale postupně začali k Jurečkovu nápadu nabalovat další návrhy institucí, které by podle jejich názoru zveřejňování obchodů poškodilo v konkurenčním boji. Jde třeba o Českou televizi nebo Český rozhlas. 

Podle autora původního zákona, poslance Jana Farského z hnutí Starostové, však norma, která začne platit za tři dny, chrání firmy před vyzrazením obchodního tajemství dostatečně a počítá i s výjimkami pro speciální obchody.
Pokud by poslanci novelu s úpravami schválili ve třetím čtení ještě v červenci a poté by se nezdržela u senátorů nebo u prezidenta, mohla by začít platit už letos na podzim.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 7 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 8 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy