reklama
 
 

Rektoři si najali za půl milionu PR firmu na změnu zákona. Nechtějí ukazovat smlouvy o výzkumu

28. 6. 2016
Foto: Sandra Štefaniková
Univerzitám se v uplynulých měsících nepodařilo v zákonu o registru smluv vyjednat výjimku, aby nemusely zveřejňovat smlouvy se soukromými firmami na vědu a výzkum. Na druhý pokus na to jdou akademici vyzbrojeni lépe: za skoro půl milionu si najali profesionální PR agenturu. Podle poslance ANO a bývalého rektora brněnské Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušky je ostudné, že si vysoké školy pořizují za veřejné peníze lobbisty do parlamentu. Rektoři ale argumentují tím, že nechtějí zveřejňovat jen kontrakty na činnost placenou z jiných než státních peněz, především smlouvy se soukromými firmami, které si ve školách platí výzkum.
Doporučujeme

Praha - Rektoři veřejných vysokých škol výrazně tlačí na to, aby nemuseli zveřejňovat smlouvy se soukromými firmami na vědu, výzkum a tvůrčí činnost.

Protože se univerzitám v uplynulých měsících nepodařilo v zákonu o registru smluv vyjednat výjimku svými silami, na druhý pokus na to jdou akademici vyzbrojeni lépe: za téměř půl milionu korun si na prosazení změny najali profesionální PR agenturu. Na její odměnu se školy složí a firmě zaplatí 150 tisíc jako paušál za know-how, dalších 300 tisíc pak lobbisté dostanou v případě úspěchu ve Sněmovně. "Na jednu školu to vychází zhruba pětatřicet tisíc korun," říká rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Právě teď je na změnu zákona příhodná chvíle. Norma sice začne platit tento pátek, ovšem ve Sněmovně už leží narychlo chystaná novela, která má pravidla pro zveřejňování kontraktů s plněním nad 50 tisíc změkčit. Právě toho chtějí univerzity využít a díky pozměňovacímu návrhu se zařadit k dalším státním firmám nebo nemocnicím, které také odmítají své smlouvy zveřejnit.

Kritici v čele s poslancem ANO a bývalým rektorem brněnské Masarykovy univerzity Jiřím Zlatuškou však považují aktivitu rektorů za nepřípustnou. Podle Zlatušky je ostudné, že si vysoké školy pořizují za veřejné peníze lobbisty. "Považuji tento způsob placeného ovlivňování legislativy vysokými školami ve prospěch omezení jejich transparentnosti za nepřijatelný," uvedl Zlatuška.

Nechceme tajit vše

Rektoři ale argumentují tím, že přehled o miliardovém hospodaření vysokých škol nemá z registru smluv zmizet úplně. Nechtějí zveřejňovat jen kontrakty na činnost placenou z jiných než státních peněz.

Registr smluv

Zkušební režim
Povinnost zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc začne platit v pátek. Zatím nebudou hrozit sankce, až po roce začne zákon fungovat naplno a smlouva, která nebude do tří měsíců veřejná, bude neplatná.

Na koho se vztahuje
Na ministerstva, úřady, kraje a obce a také firmy, v nichž úřady drží většinový podíl. Výjimku dostaly nejmenší obce prvního a druhého stupně a jejich firmy, dále společnost ČEZ, prezidentská kancelář, parlament, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář veřejného ochránce práv.

Rychlá novela
Zákon ještě neplatí a už ve sněmovně leží novela, která ho má ještě více oslabit. Smlouvy by nemusel ukazovat pivovar Budvar a další státní firmy.

"Kdyby Škodovka vyvíjela nový typ automobilu, těžko se smíří s tím, že se někdo dozví detaily o vývoji a jeho nákladech. I přes anonymizaci by v registru zůstalo dost citlivých údajů," říká rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Karel Melzoch, který jako místopředseda České konference rektorů před šesti týdny angažmá profesionálních parlamentních lobbistů inicioval.

Kolegy z jiných univerzit obeslal v polovině května e-mailem a doporučil rovnou bez výběrového řízení i konkrétní firmu, kterou jeho škola objednala a na kterou se zájemci složí. Jde o pražskou agenturu PAN Solutions, jejíž jednatelkou je bývalá disidentka Jana Marco, někdejší poslankyně a mluvčí ODS se skvělými kontakty do nejvyšších pater politiky.

"Máme smluvní vztah s vysokými školami ohledně návrhu novely zákona o registru smluv," potvrdil Petr Plecitý ze společnosti PAN Solutions.

Během dvou týdnů tak vznikl pozměňovací návrh a firma okamžitě našla i poslance, který jej předložil k odsouhlasení na sněmovním Ústavně právním výboru. Vybrala si sociálního demokrata Lukáše Pletichu.

"Je to rozumná věc. Firmy si ve školách platí výzkum a logicky nechtějí, aby konkurence věděla o jejich bádání," vysvětluje Pleticha, proč na nabídku lobbistů kývl a navrhl změnu zákona, o které budou poslanci ve středu jednat ve druhém čtení.

Zákonnou výjimku pro univerzity podporuje i ministerstvo školství. "Veřejné výzkumné instituce by měly provádět i komerční aktivity za účelem uplatnění svých vědeckých výstupů v praxi. Přitom však vstupují do hospodářského prostoru, přičemž uveřejňování těchto typů smluv ve veřejném registru by tyto typy aktivit, které jsou z pohledu státu žádoucí, mohlo významně ohrozit," řekl náměstek Robert Plaga.

Vše začalo Budvarem

Navrhovaná výjimka pro univerzity není jediná, o které se bude ve středu hovořit. Přidala se do balíčku více než dvaceti dalších návrhů, které mají původně přísný zákon oslabit.

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>

Sérii návrhů odstartovala novela, kterou začátkem letošního roku navrhl lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka. Nechtěl, aby se zveřejňování smluv týkalo státního pivovaru Budvar. Poslanci ale postupně začali k Jurečkovu nápadu nabalovat další návrhy institucí, které by podle jejich názoru zveřejňování obchodů poškodilo v konkurenčním boji. Jde třeba o Českou televizi nebo Český rozhlas. 

Podle autora původního zákona, poslance Jana Farského z hnutí Starostové, však norma, která začne platit za tři dny, chrání firmy před vyzrazením obchodního tajemství dostatečně a počítá i s výjimkami pro speciální obchody.
Pokud by poslanci novelu s úpravami schválili ve třetím čtení ještě v červenci a poté by se nezdržela u senátorů nebo u prezidenta, mohla by začít platit už letos na podzim.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama