Rejnoka architekta Kaplického v Budějovicích nechtěli. Možná bude stát na pražské Štvanici

ČTK ČTK
13. 12. 2016 17:21
Koncertní hala, které se kvůli jejímu vzhledu přezdívá Rejnok, měla stát v Českých Budějovicích. V roce 2014 ho ale tehdejší vedení zastavilo. Teď je možné, že nakonec bude stát v Praze. Podle radního Jana Wolfa Praze dlouhodobě schází moderní koncertní budova, navíc má hlavní město volné prostředky na investice do kultury. Budova navržená již zesnulým architektem Janem Kaplickým by mohla stát na Štvanici nebo u stanice metra Vltavská.
Návrh budovy architekta Jana Kaplického, která měla stát v Českých Budějovicích.
Návrh budovy architekta Jana Kaplického, která měla stát v Českých Budějovicích. | Foto: Future Systems

Praha – Praha zamýšlí na ostrově Štvanice vystavět novou koncertní halu. Mohl by tam stát takzvaný Rejnok od architekta Jana Kaplického. Budova by mohla vzniknout do roku 2022 a výstavba by vyšla do dvou miliard korun. V úterý to řekl radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice). Rejnok měl stát původně v Českých Budějovicích, ale v roce 2014 tehdejší vedení radnice přípravu stavby zastavilo.

"Po nové koncertní hale je ze strany města poptávka a aktuálně máme volné prostředky na investice do kultury. Po 25 letech bychom rádi začali budovat teprve druhou veřejnou stavbu. A vzhledem k tomu, že v Českých Budějovicích nebyl Rejnok postaven, líbilo by se mi jej mít v Praze," řekl Wolf. První veřejnou budovou měl na mysli Národní technickou knihovnu v Praze 6.

Důvodem plánované výstavby je podle Wolfa fakt, že Praze dlouhodobě schází moderní koncertní budova, navíc by si Praha zasloužila, aby měla budovu od světově významného architekta. "Mým osobním přáním je, aby Rejnok stál na Štvanici. Po demolici stadionu za minulého vedení Prahy se tady uvolnila parcela, která patří městu," řekl Wolf.

Zda by stál na Štvanici, ale není jisté, ve hře je podle radního také umístění nové koncertní haly u stanice metra C Vltavská. Problém s tím, že je ostrov v záplavové zóně, by podle Wolfa nebyl. Budova by stála na pilířích a ve spodních patrech by byly garáže, které by se při velké vodě vyklidily a po skončení povodně by se zase auta vrátila zpět.

Náklady na výstavbu jsou odhadovány na 1,5 až dvě miliardy korun. Výhledově by se pak výstavba mohla uskutečnit v letech 2018 až 2022. "Do případného otevření je šest let, to je reálná doba na to, aby budova mohla vzniknout," řekl Wolf.

Zamýšlená českobudějovická stavba dostala díky tvaru a barvě přezdívku Rejnok. Dokončená studie je Kaplického nejdopracovanějším dílem v tuzemsku. Navržený objekt má trojúhelníkový půdorys a zaujímá plochu téměř 1,5 hektaru. Centrum má mít dva koncertní sály pro 1000 a 400 posluchačů.

Podle Kaplického návrhu měla v Praze vzniknout na Letné Národní knihovna. Z výstavby nakonec sešlo. Stavbu původně podporoval i tehdejší primátor Pavel Bém (ODS), jenž nakonec změnil názor a veřejně proti stavbě budovy společně s tehdejším prezidentem Václavem Klausem protestoval.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výdaje na zdravotní péči se zvýší o osm až dvanáct procent, řekl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až 12 procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při informování o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Úhradová vyhláška počítala podle ministra původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy