Praha - Poslanci se znovu vrátí k novele zákona o registru smluv. Projednávat budou v pořadí už třetí návrh. Ten je kompromisem mezi řadou výjimek, kterou obsahoval původní poslanecký návrh, a senátní přísnou variantou, jež výjimku ponechala pouze pro národní podnik Budějovický Budvar. Ten v kompromisním návrhu explicitně zmíněný není.
Poslední navrhovaná úprava žádné konkrétní společnosti ze zákona nevypouští. Výjimku přiznává pouze ve specifických případech. Třeba pro technické projekty, dokumentace a výkresy. Také smlouvy týkající se Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo autorské smlouvy. A povinnost zveřejňovat kontrakt nemají mít ani univerzity, obce bez rozšířené působnosti a veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas, pokud se smlouvy týkají nákupu práv.
"Chceme, aby sněmovna novelu schválila v prvním čtení," doufá místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), který s novelou spolu s dalšími poslanci přišel. Pokud se nepodaří ji prosadit do 1. července, budou muset všechny firmy a organizace zveřejňovat všechny smlouvy v hodnotě nad 50 tisíc. Jinak nebudou platné.
Návrh jde do sněmovny se souhlasem vlády. "Považuji tento návrh za dobrý průsečík mezi poslaneckou a senátní variantou. Ze zákona se tak nestane trhací kalendář," řekl ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD).
Návrh vítá i premiér Bohuslav Sobotka: "Na stole je docela dobrá dohoda, která by mohla být schválena ve zrychleném režimu. Předpokladem je, že zůstane v podobě, na jaké se shodli zástupci několika sněmovních stran, a už se do ní nebude sahat," řekl Deníku Sobotka.
Novelu naopak odmítá TOP 09. "TOP 09 nesouhlasí s navrženými výjimkami z registru smluv, které devalvují smysl zákona. Podezřelá je taky výjimka pro Správu státních hmotných rezerv, se kterou ve velkém obchodují firmy Andreje Babiše," komentoval poslanec TOP 09 Martin Plíšek.
Václav Zeman z platformy protikorupčních organizací Rekonstrukce státu uvedl, že obecně jeho platforma nepodporuje žádné výjimky. "Navržený kompromis ale akceptujeme, zabrání plošným výjimkám pro všechny státní a městské firmy, které by zákon zmrzačily," podotkl.
V centrálním registru smluv je po roce fungování více než 530 000 smluv. "Šedesát procent zveřejněných smluv v prvním roce fungování je v rozmezí 50 tisíc korun až 1 milion korun, což je limit pro zakázky malého rozsahu," komentuje Michal Bláha z portálu Hlídač smluv, který spolupracuje s iniciativou Rekonstrukce státu.
Z registru vyplývá, že téměř 45 000 smluv za celkem devět miliard korun má skrytého dodavatele. Skoro 43 000 smluv bylo uzavřeno s firmami, které mají vazbu na politiky nebo sponzory politických stran. Nejvíc peněz ze státního rozpočtu získaly podle údajů z registru stavební firmy OHL ŽS (49,1 miliard korun), Metrostav (44,3 miliard korun) a Eurovia CS (35,9 miliard korun).
Víc než pětina firem ale využívá postup, kdy ve smlouvě začerní cenu a název dodavatele. Automaticky tím ale zákon neporušují, o tom, jestli jsou údaje součástí obchodního tajemství nebo ne, musí případně rozhodnout až soud.
Nejčastěji takto do registru vkládají smlouvy Česká pošta nebo Budvar. Podle Bláhy se ale počet takto upravených smluv bude snižovat s tím, jak budou rozsudky v jednotlivých případech přibývat. "Třeba Česká pošta podle mého názoru pravidla obchodního zákoníku nesplňuje," myslí si. Soudní řízení se ale může táhnout až tři roky.
