Jednání běží dál, tvrdí KDU-ČSL i Starostové. Zatím si neplácli, napětí zvyšují problémy obou stran

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 28. 2. 2017 21:11
Zástupci KDU-ČSL a Starostů a nezávislých sice v úterý jednali o koalici pro podzimní parlamentní volby, ale zda si nakonec plácnou, není stále jasné. Kromě debat o tom, kdo by měl být na jakém místě kandidátky, trápí špičky stran aktuální potíže. Nejdříve se vedení STAN zlobilo na lidovce, že podpořili omezení registru smluv. Nyní se po změnu lidovci zajímají o to, jak to bylo se spoluprací STAN s pochybným podnikatelem, který měl vazby na na uprchlého Radovana Krejčíře.
Přístup KDU-ČSL k registru smluv je těžká rána pro naši případnou volební koalici, podrazili sami sebe, říká poslanec Jan Farský (STAN). | Video: Martin Veselovský

Praha - Plánované spojenectví KDU-ČSL se Starosty a nezávislými prochází zatěžkávací zkouškou. U obou stran se objevily problémy, které vyvolávají v druhém "táboře" znepokojení, byť špičky lidovců i STAN tvrdí, že dál jednají o vytvoření koalice.

Podle informací Aktuálně.cz v úterý jednali zástupci obou stran dokonce dvakrát, nejdříve ráno a následně navečer. Na programu byla debata o složení kandidátek i programu. Nadále se zdá, že se kdykoli můžou objevit rozpory, které vše zhatí.

Jeden z posledních problémů se týká osekání registru smluv, druhý kontaktů STAN s pochybným podnikatelem ze Zlínska. 

Farský se zmínil o možném konci spolupráce s lidovci

Nejdříve poslanec Jan Farský v úterním rozhovoru po DVTV připustil možnost, že by spolupráce s lidovci mohla skončit. A to kvůli tomu, že minulý týden při hlasování ve sněmovně pomohli omezit registr smluv. 

"Z mého pohledu je náš vzájemný vztah dost vážně narušený, protože jestli nedokáží respektovat náš a dokonce i svůj program, jak se potom můžeme domluvit na koaličním programu?" tvrdil Farský v DVTV.

Zároveň upozornil, že bude velmi důležité, jak se lidovci zachovají v Senátu, kam nyní novela zákona o registru smluv putovala. Lidovci slíbili, že se pokusí vrátit do zákona povinnost, aby státní a městské firmy musely nadále dávat do registru uzavřené smlouvy.

Na přímou otázku moderátora, zda by taková věc "rozsekla" připravovanou koalici, pokud by se lidovcům toto nepodařilo, Farský odpověděl: "Obávám se, že to může být věc, která rozsekne vznikající koalici. Byl to pro nás i KDU-ČSL stěžejní bod programu, který nerespektuje. A to kredibilitu partnera snižuje, to bude určitě důležitý bod vyjednávání," uvedl.

Předseda STAN Petr Gazdík se v úterý odpoledne snažil slova Farského mírnit. "Já rozumím názorům Honzy Farského, protože je spoluautorem zákona o registru smluv a věnoval tomu roky života, na druhé straně věřím kolegům z KDU-ČSL, že nechtěli, aby celá věc dopadla ve sněmovně  tak, jak dopadla," tvrdí Gazdík.

Podle něj má STAN s lidovci v Senátu dosti velkou sílu, a věří, že společně dokáží ještě co nejlepší podobu registru zachránit. 

Gazdík mi vše vysvětlil, tvrdí Jurečka

Gazdík se svými Starosty a nezávislými je navíc v ošemetné situaci, kdy lidovcům příliš nemůže "vyhrožovat" koncem spolupráce. Zejména, když v úterý Český rozhlas odvysílal reportáž, v níž zpochybnil chování vedení STAN i některých jejích významných členů.

Podle rozhlasu lidé ze STAN konzultovali obsazení orgánů pražských firem z oblasti energetiky a vodárenství s pochybným podnikatelem Michalem Redlem. Ten byl stíhán ve dvou kauzách s Radovanem Krejčířem, a jeho stíhání skončilo jen proto, že získal  potvrzení o údajné vážné duševní nemoci.

Předseda STAN Gazdík sice tvrdí, že šlo o pouhé konzultace, aniž by kohokoliv z lidí doporučených Redlem někde dosadili, lidovci však budou chtít vědět podrobnosti.

"Ať si problémy STAN řeší sami, ale budeme chtít od nich nějaké vysvětlení," sdělil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Věří ale, že další sbližování obou stran bude pokračovat. "Nemyslím, že by tato věc měla narušit jednání obou stran," podotkl.

Podobně mluví také první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který uvedl, že o celé věci jednal s předsedou STAN Gazdíkem. "On mi všechny věci vysvětlil, a já mu věřím. Spíš se mi zdá, že tato "kauza" je důkazem toho, že asi znevózňujeme někoho, kdo si naši spolupráci nepřeje," tvrdí druhý muž KDU-ČSL.

Je třeba domluvit kandidátky

Místopředseda hnutí Stanislav Polčák kvůli kontaktům s Redlem nebude na březnovém sněmu STAN kandidovat na žádnou z volených funkcí. Nechce poškodit dobrou pověst hnutí, uvedl v úterním prohlášení. Polčák situaci vysvětlil vedení STAN na mimořádném jednání předsednictva.

Na Redla a řadu dalších lidí se europoslanec podle svých slov obrátil kvůli tomu, že pražská organizace STAN hledala odborníky na vodárenství nebo energetiku. Sháněl proto tipy na takové lidi. "Na této snaze nevidím nic špatného. Samotný fakt, že byl někdo před patnácti lety trestně stíhán, aniž byl odsouzen, podle mě není důvodem ke společenské izolaci takového člověka," uvedl Polčák. "Svou neopatrnost si ,odpracuji' jako řadový člen hnutí," dodal.

V zákulisí obou stran je navzdory proklamacím cítit nejistota. Zástupci lidovců i STAN pod podmínkou anonymity přiznávají, že dohoda o spolupráci není tak rychlá, jak předpokládali - původně uváděli jako datum poslední únorový den. Místo toho v úterý jednali o společných kandidátkách, kde se musí domluvit například na tom, které místo připadne lidovcům a které STAN. Přitom je jasné, že na křeslo ve sněmovně budou mít šanci především ti, kdo budou na špici kandidátek.

"Navíc musíme dosáhnout toho, aby lidé na kandidátkách sdíleli stejné hodnoty, byť jsou z jiných stran, jinak by to nemělo smysl," prozrazuje jeden z účastníků jednání.

Teprve další týdny tak ukáží, zda koalice mezi oběma stranami skutečně vznikne, nebo zůstane jen u plánů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy