Reforma psychiatrie: V plánu jsou komunitní centra

ČTK ČTK
8. 10. 2013 15:44
Péče tak podle ministra musí být blíže pacientovi a probíhat v přirozených podmínkách
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministerstvo zdravotnictví představilo strategii reformy psychiatrické péče. Podle současného ministra zdravotnictví Martina Holcáta je jedním z hlavních bodů strategie reformy ustavení komunitních Center duševního zdraví.

Péče tak musí bát blíže pacientovi a probíhat v jeho přirozených podmínkách.

Bývalý předseda České psychiatrické společnosti profesor Jiří Ramboch uvedl, že psychiatrických pacientů dlouhodobě přibývá, loni se jich v ČR léčilo 650 tisíc.

Podle řady průzkumů je přitom stav české péče o duševní zdraví v některých aspektech horší než u ostatních států západní a severní Evropy.

Jde na ni méně peněz než v ostatních členských zemí EU. "Aby se zlepšila tato péče, tak bychom potřebovali navýšení rozpočtu psychiatrie o tři až pět procent," upřesnil.

Reforma psychiatrické péče byla schválena letos na jaře jako součást Národního programu reforem. "Koncepce se snaží nalézt řešení, jak naši psychiatrii modernizovat. Nečekejme ovšem žádné překotné řešení, žádné bezmyšlenkovité zavírání lůžkových oddělení, vše musí jít postupně a tak, aby na prvním místě byl vždy zájem pacienta," shrnul ministr Holcát.

Centra na regionální úrovni

Jedna z největších bolestí české struktury starání se o duševně nemocné je podle současného předsedy České psychiatrické společnosti Martian Hollého v problematickém soustředění péče do velkých léčeben a psychiatrických nemocnic.

Navrhovaná centra, plánována na regionální úrovni, by se tak měla postarat o pacienty s vážnou duševní nemocí, kteří dosud musejí zůstávat v péči oněch velkých ústavů. Jedno takové centrum by mělo sloužit zhruba sto tisícům obyvatel.

V příštích letech počítá strategie s vypracováním standardů a metodik, včetně pilotních projektů Center duševního zdraví. Do roku 2023 pak potrvá naplnění stanovených cílů.

Systém by měl zahrnout péči praktického lékaře, psychiatrickou ambulanci a komunitní sestru. Pokračovat by měl krizovými centry, na ně by měla navazovat akutní nemocniční péče. Léčebny by měly mít i dlouhodobá lůžka pro pacienty, kteří nejsou schopni života mimo instituci.

Mezi další témata reformy patří destigmatizace, zlepšení spokojenost uživatelů péče a zlepšení spolupráci mezi psychiatrií a ostatní medicínou. Psychiatrickým léčebnám doporučí koncepce vypracovat transformační plány.

Ministerstvo zdravotnictví chce v příštích šesti letech na reformu získat z EU zhruba šest miliard korun, z toho čtyři miliardy na modernizaci psychiatrických nemocnic a budování komunitních center a dvě až tři miliardy na vzdělávání zdravotníků a na kampaň, která má pomoci odstranit negativní hodnocení psychiatrie částí veřejnosti.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hodnota veřejných zakázek loni stoupla na 715 miliard korun

Hodnota veřejných zakázek loni meziročně vzrostla o 5,5 procenta na 715 miliard korun. Její podíl na HDP meziročně vzrostl o 0,87 procentního bodu na 12,65 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou v pondělí projedná vláda.

"Ačkoliv byl ekonomický vývoj České republiky v roce 2020 negativně poznamenán epidemií covidu-19, samotný rozsah trhu veřejných zakázek významně zasažen nebyl. Jde zřejmě o důsledek faktu, že výdaje na nákupy od externích subjektů byly ve veřejných rozpočtech naplánovány na podzim 2019. Tedy ještě v situaci, kdy žádná epidemie v České republice nebyla a ani nebyla předpokládána," uvádí MMR ve své zprávě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy