Studie posoudí, jestli je "Zemanův" kanál reálný. Bude stát 23 milionů

Domácí Domácí
9. 6. 2016 12:05
Ministerstvo dopravy vybralo zpracovatele studie, která by měla posoudit proveditelnost stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe. Má zhodnotit případné přínosy projektu i možná rizika. Vítězem na zpracování studie se stalo Sdružení DOL, které tvoří společnost Vodní cesty, Sweco Hydroprojekt a Aquadis. Stát za ni zaplatí 22,3 milionu korun bez DPH.
ilustrační snímek
ilustrační snímek | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Ministerstvo dopravy posouvá dál kontroverzní projekt propojení řek Dunaje, Odry a Labe 380 kilometrů dlouhým kanálem. V zadávacím řízení vybrala společnost, která má zpracovat studii proveditelnosti projektu.

Výsledná analýza, kterou pro ministerstvo vypracuje Sdružení DOL zastřešující Vodní cesty, Sweco Hydroprojekt a Aquadis, by měla posoudit jednotlivé varianty provedení stavby a má zahrnovat mapové zobrazení všech alternativ. Zpracovatel studie má porovnat náklady a náročnost realizace stavby kanálu s přínosy projektu.

"Plníme tak programové prohlášení vlády. Studie ukáže, jaké by stavba z odborného hlediska měla přínosy a náklady. Pokud studie proveditelnosti pro některou z variant vyjde, mohou se dělat další kroky,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.

Stavba by podle předběžných odhadů měla vyjít na 400 miliard korun, z čehož velkou část má podle zastánců kanálu zaplatit Evropská unie. Ta ale s financováním této vodní cesty zatím nepočítá.

Výstavbu dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, který za propagaci kanálu v roce 2013 získal ekologickou antigenu Ropák. O projektu mluvil i během letošní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Práce na kanálu se týkala jedna ze smluv, které čínské a české firmy podepsaly na ekonomickém fóru na Žofíně.

Úvahy o propojení Labe s Odrou a Dunajem se objevily už ve středověku, blízko k realizaci měla vodní cesta například ve 30. letech minulého století, z rozsáhlých plánů se na českém území nakonec zrodil alespoň Baťův kanál. České vlády se možnou stavbou kanálu zabývaly od 90. let, ovšem bez konkrétních výsledků. Současný projekt má řadu odpůrců, zejména z řad ekologů. Výhrady se ozývají i k jeho trase, jež by často kopírovala železniční či dálniční síť.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Írán odškodní rodiny cizinců, kteří zemřeli při sestřelení ukrajinského letadla

Teherán souhlasí s odškodněním rodin cizinců, kteří zemřeli v lednu při zkáze ukrajinského dopravního letadla sestřeleného Íránem. Dnes to podle agentury AP prohlásila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Sestřelení letadla 8. ledna krátce po startu z teheránského letiště si vyžádalo životy všech 176 lidí na palubě. Írán se po třech dnech přiznal, že jeho armáda ukrajinské letadlo neúmyslně a v důsledku lidské chyby sestřelila.

"Podepsali jsme dohodu o vzájemném porozumění, že budeme nyní společně s Íránem vyjednávat o odškodnění, o kompenzacích pro příbuzné obětí," řekla Lindeová švédské tiskové agentuře TT. Na otázku, zda Írán skutečně vyplatí odškodné, Lindeová odpověděla, že o tom není pochyb.

Švédsko s Kanadou, Ukrajinou, Británií a s Afghánistánem postupují společně s cílem vymoci na Íránu odškodné. "Očekáváme, že velmi brzy budeme mít první vyjednávání s konkrétními výsledky," řekla šéfka švédské diplomacie.

Další zprávy