reklama
 
 

Rathovy limity zastavily výdaje na léky

30. 1. 2007 13:15
Praha - Poprvé od roku 1990 se loni v českém zdravotnickém systému zastavil strmý růst výdajů za léky.

První údaje z minulého roku publikovala společnost IMS Health. Podle ní Češi loni utratili za léky 39,6 miliardy korun, což je o 200 milionů méně, než v roce 2005. V posledních pěti letech přitom výdaje rostly každý rok v průměru o deset procent.

Přispěly k tomu kroky, které zavedl sociálnědemokratický ministr zdravotnictví David Rath.

Ten se za výsledek pochválil. "Je to ojedinělý výkon i v celé Evropské unii. Za tohle bych zasloužil státní vyznamenání," řekl Rath.

"Je vidět, že náš plán, který jsme koncem roku 2005 zahájili, dobře vyšel. Bylo možné udržet spotřebu léků na stejné úrovni, a přitom se zdravotní stav občanů nezhoršil. Neznám žádné zprávy o pacientech, kteří by nebyli léčeni."

Ředitelka Mezinárodní asociace farmaceutických firem (MAFS) Jana Mikotová Rathův "výkon" hodnotí kritičtěji. "Rostoucí, přibližně šestiprocentní, je přitom jak celosvětový trh s léky, tak vývoj mezd a výběru pojistného v České republice. Záporný růst rostoucí životní úrovni neodpovídá," uvedla.

Varování z Německa

Léky v číslech

Léky v číslech

Růst výdajů za léky
(v procentech)

Rok Růst/Pokles 2001        6 2002        9 2003      11 2004      14 2005        8 2006     -0,5 Zdroj. IMS Health

Hlavním Rathovým zásahem bylo stanovení limitů, do kterých se pod hrozbou pokuty - výdaje na léky musely vejít v každé nemocnici a soukromé ordinaci.

Nový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) zatím nechce výsledky komentovat: "Statistiku jsem zatím neviděl. Nechci se k tomu vyjadřovat, dokud nebudu znát přesné výsledky."

Julínkova opatrnost je pochopitelná. Stlačit výdaje za léky se přísnější kontrolou pokusila německá vláda v roce 2004. Výdaje, které německým pojišťovnám rostou zhruba o miliardu euro každý rok, se najednou snížily o 2,5 miliardy. V následujícím roce však regulace přestala fungovat a výdaje na léky vyrostly o 3,5 miliardy eur.

Pacienti přežili

Podle odborníků MAFS však není vyloučeno, že tvrdé opatření pacienty přece jen nepoškodilo. "I za situace, kdy na trh nevstupují žádné nové léky, zvyšuje jen samotné prodlužování délky života pacientů a nasazování účinnější léčby roční výdaje za léky spontánně o 5 procent," zdůrazňuje Mikotová.

Propad v počtu spotřebovaných balení byl přitom ještě větší než v cenách. Češi loni spotřebovali podle IMS Health o čtyři procenta méně balení, tedy o 13 milionů krabiček léků než v roce 2005.

Rathovi dává za pravdu statistika, podle níž se zdravotní stav občanů v loňském roce zlepšil nejvíc od poloviny devadesátých let.

"Společnost si zvykla na pravidlo, že lék rovná se zdraví. Jenže léky mají i nežádoucí účinky včetně úmrtí pacientů," řekl exministr zdravotnictví a dnes poslanec Rath.

V Česku sice úmrtí způsobená podáváním léků nikdo nesleduje, Rath podle mezinárodních srovnání odhaduje jejich počet na tisíce.

SÚKL potvrzuje

Své výsledky o spotřebě léků za rok 2006 ještě nevydal Státní ústav kontroly léčiv. Jeho průběžná data zatím statistiku IMS Health potvrzují. Za první tři čtvrtletí dokonce hlásí úsporu přes tři miliardy korun.

Státní ústav používá jiná čísla a loni hlásil útratu za léky dokonce ve výši 64,5 miliardy. Na rozdíl od IMS Health ale do celkové částky počítá drahé léky, které výrobci prodávají přímo do nemocnic. Zahrnuje také marži distributorů i lékárníků v jejich největší sazbě a daň z přidané hodnoty.

autor: Petr Holub | 30. 1. 2007 13:15

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama