Praha - Za korupci souzeného exhejtmana Davida Ratha pustil po osmnácti měsících z vazby soudce Josef Hlaváček, jehož jmenování se i bezmála dvacet let od rozpadu Československa zpochybňuje.

Podezření, podle něhož nebyl soudce Hlaváček v době dělení federace řádně jmenován, se poprvé objevilo před dvěma lety. Desítky dokumentů, které soudcovský dekret zpochybňují, sesbíral a předložil publicista Miroslav Vodrážka. Došel k závěru, že ve jmenovací agendě chybí některé důležité doklady.

Případ se netýkal pouze soudce Hlaváčka, ale také dalších pěti jeho kolegů, kteří byli jmenováni v roce 1992 tak jako on soudci vojenských soudů, které byly o rok později zrušeny, a oni museli přejít k civilním soudům.

Pochybnosti vzbuzoval i fakt, že některé instituce, například Hrad, kde soudci skládali slib, neměly k jejich jmenování žádné dokumenty. Miroslav Vodrážka proto podal trestní oznámení, ale ministerstvo spravedlnosti později oznámilo, že existuje řada materiálů, podle nichž bylo jmenování soudců řádné.

Tím však pochybnosti neskončily.

Minulost soudce Hlaváčka

Miroslav Vodrážka pátral dál a nasbíral nové dokumenty. Následně podal druhé trestní oznámení, kterým se už v éře Nečasovy vlády a ministra Pavla Blažka opět zabývalo ministerstvo spravedlnosti a také Městské státní zastupitelství v Praze.

Publicista své oznámení rozšířil o nové doklady. "Jednalo se o to, že návrh na jmenování Hlaváčka a dalších vojenských soudců nepodal v roce 1992 federální ministr obrany, a tak nebyl návrh projednán vládou a tehdejší premiér Jan Stráský neměl pravomoc vojenské soudce jmenovat," řekl Aktuálně.cz Vodrážka.

Právě Stráský měl přitom Hlaváčka a další soudce do funkcí 21. prosince 1992 potvrdit, protože převzal některé pravomoci po prezidentu Václavu Havlovi, který na svou funkci předtím abdikoval.

Ostatně Jan Stráský úředníkům ministerstva spravedlnosti řekl, že o zmíněném jmenovacím aktu neví a nemá o něm informace ani ve svém diáři. Na druhou stranu však existuje Hlaváčkův jmenovací dekret, pod nímž je Stráského podpis.

Skartované doklady

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek nad druhým Vodrážkovým oznámením připustil, že v konečném návrhu federálního ministra obrany nebyl jiný návrh na jmenování soudců. Jenže zároveň v dopise, který má deník Aktuálně.cz k dispozici, Blažek napsal, že takový postup při jmenování neodporoval tehdejším zákonům.

Kromě toho Miroslav Vodrážka upozornil, že některé další dokumenty, které by doložily, že bylo jmenování Hlaváčka řádné, nejsou k nalezení. A to ani na ministerstvu obrany, ani v kanceláři prezidenta nebo v Národním archivu. Nečasův ministr spravedlnosti se spokojil s tím, že na konci roku 1993 byly po zrušení Správy vojenských soudů skartovány.

Blažek se však opět opřel o podepsaný jmenovací dekret a vyjádření Jana Stráského, který úředníkům ministerstva řekl, že podpis na jmenovacích dekretech je skutečně jeho.

"Jsem přesvědčen o správnosti jmenování soudců," dodal na závěr dopisu Blažek.

Další jmenování? Nemožné

Na Blažkovo rozhodnutí se dnes odvolávají soudci v odpovědi na otázku, zda nebylo možné soudce Hlaváčka nově jmenovat, aby se pochybnosti nad jeho soudcovským dekretem rozptýlily.

Prezident soudcovské unie Tomáš Lichovník Aktuálně.cz řekl, že nového jmenování se nelze domáhat, pokud bylo potvrzeno, že soudce Josef Hlaváček byl jmenován řádně.

Samotný soudce Hlaváček uvedl, že o novém jmenování ani nikdy nepřemýšlel. "Teď už pochybnosti nejsou a já to ani neřešil," řekl Aktuálně.cz.

Soudce Josef Hlaváček otevřel Rathovi dveře na svobodu v pondělí. O propuštění bývalého středočeského hejtmana přitom nerozhodoval poprvé. Již letos v srpnu ho nechal za mřížemi a zdůvodnil to i tím, že existuje riziko, že uteče do zahraničí.

Rath poté, co byl propuštěn na svobodu, může teď klidně odcestovat do zahraničí. Soud mu totiž zatím jeho cestovní pas nevzal.