Rath: Lékařům přidáme, poplatky zrušíme. I přes dluhy

7. 1. 2009 18:37
Rath se vydal na inspekci do benešovské nemocnice
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Tím, že hradili poplatky, se lidi vlastně  jen složili na odchodné bývalých šéfů nemocnice, řekl ve středu při návštěvě Benešova David Rath.

Myslel tím odstupné bývalého ředitele benešovské nemocnice Miroslava Petríka. A jeho dvou náměstků. Ti si ještě před odchodem ze svých postů odklepli padák ve výši dvanácti měsíčních platů. Podle Ratha to činí kolem osmi milionů korun.

Z postů je odvolal právě David Rath. Poté, co se jako nový hejtman ujal vlády nad Středočeským krajem.

Rath: Čísla o hospodaření mi zkazila náladu

"Pokud vím, nemocnice vybrala během roku na poplatcích přes deset milionů korun. Kdybych chtěl být škodolibý, řekl bych, že si to všechno s sebou odnesl bývalý ředitel Petrík," řekl Rath při debatě se zaměstnanci. A zdůraznil, že na nesrovnalosti v Benešově přišel on sám.

Pak začal s výčtem dluhů, se kterými se zařízení potýká.

"Moje informace jsou šokující. Nemocnice hospodařila se ztrátou minus šedesát milionů korun. Tohle číslo mi zkazilo náladu nejméně na půl hodiny," prohlásil Rath.

S padesátimilionovou dotací od kraje a úvěrem 19 milionů od banky se tak podle něj nemocnice dostala k minus 130 milionům korun. V takových dluzích se podle Ratha nemocnice nikdy v historii netopila.

"Tohle úplně mění pohled na benešovskou nemocnici a její hospodaření. Jen to posílilo mé odhodlání řešit odchodné bývalého ředitele přes orgány činné v trestním řízení," řekl nový hejtman.

Trestní oznámení údajně zatím nepodal, protože se chtěl do nemocnice nejprve osobně přijet podívat. Co nevidět to ale udělá.

"Je neuvěřitelné, že původní vedení kraje něco takového dovolilo," prohlásil Rath.

Do krajské nemocnice stále zadarmo

To, že se krajská nemocnice topí v dluzích, ale rozhodně nemění jeho plány. Nedotkne se to ani odpouštění poplatků, ani to nesníží platy. Naopak. Lékařskou péči budou mít lidé v nemocnicích Středočeského kraje stále zadarmo a platy zaměstnanců porostou.

"ČSSD není a nikdy nebyla příznivcem zpoplatnění zdravotní péče. Ministr Julínek to přehnal. Vyvolal tím obrovskou vlnu odporu v politice i ve veřejnosti. Proto myslím, že slovo poplatky bude v české politice na několik let tabu," řekl Rath. 

Jediné, za co by se možná v budoucnu mohly vybírat peníze, je podle něj nemocniční strava.

"Základní strava by mohla být zadarmo, šlo by o takové jídlo, ze kterého by pacient kaloricky přežil, i když by z toho neměl žádný gurmánský zážitek," řekl Rath. Pokud by chtěl pacient oběd lepší, mohl by si připlatit.

O tom, odkud vezme kraj na vyšší mzdy i bez poplatků peníze, ještě neví. "Svoláme něco jako krizové řízení. Myslím, že na to teď budeme mít několik týdnů čas," řekl Rath.

Z akciovky opět na neziskovku

V čem už má ale Rath jasno, je to, že nemocnice nemůže zůstat akciovkou.

"V zoufalé ekonomické situaci, ve které se nemocnice ocitla, na ni může kdykoliv někdo z věřitelů vyhlásit konkurz. Nebo může přijít s exekutorem. To všechno statut akciové společnosti dovoluje," řekl Rath. Jediným štěstím podle něj zůstává, že už akcie nemocnice zatím nikdo neprodal.

Nemocnici chce převést opět na neziskovku. "Mohli bychom to stihnout do poloviny roku," řekl.

Pak chce Rath zažádat o peníze Evropskou unii. "Samozřejmě počítáme i s krajskou dotací. Jak ale nakonec ekonomickou situaci nemocnice uspokojivě vyřešit, bude opravdu zapeklitý oříšek," řekl.

Poplatky vynesly 10 milionů

Nový ředitel nemocnice Milič Řepa potvrdil, že se zařízení dostalo do červených čísel a vykazuje předběžnou ztrátu kolem 130 milionů korun.

"Jedná se o dluh u banky, další části dluhu jsou dluhy dodavatelům a z provozu nemocnice. Všechna čísla jsou ale předběžná, protože celková uzávěrka hospodaření bude někdy ke konci ledna, až doběhnou všechny příjmy a výdaje," řekl Řepa.

Na poplatcích nemocnice vybrala za loňský rok celkem 10 602 858 korun. Tyto peníze využila hlavně na vybavení pokojů a ambulancí.

"Toho, že platit nemusí, dnes lidé využívají. V ambulancích se možnosti nezaplatit lékaři vzdala jen tři procenta lidí. V lékárně to bylo více, asi třináct procent pacientů," řekl mluvčí benešovské nemocnice Petr Ballek.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

Důvěra v českou ekonomiku opět klesla, firmy trápí zdražovaní materiálů

Důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně potřetí snížila, proti srpnu klesla o 2,4 bodu na 96,2 bodu. Zhoršila se u podnikatelů i spotřebitelů. Důvodem pesimismu firem je pokračující nedostatek materiálů a jejich zdražovaní, u spotřebitelů vyvolává obavy zvyšování cen. Na webu o tom v pátek informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání jsou ale všechny indikátory vyšší.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Sardinii zadrželi bývalého katalánského premiéra Puigdemonta, Madrid ho viní ze vzpoury

Policie na Sardinii ve čtvrtek večer zadržela bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Podle katalánského deníku La Vanguardia současného europoslance zadržela na základě zatykače, který vydal španělský nejvyšší soud. Madrid ho viní ze vzpoury kvůli referendu o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Politik by měl v pátek stanout před italským soudem.

Puigdemont odcestoval na Sardinii, aby se zúčastnil folklórního festivalu a jednal s tamními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii. "Když přistál na letišti v Algheru, tak ho zadržela policie," uvedla v prohlášení Puigdemontova poslanecká kancelář.

Soud v Sassari by měl nyní rozhodnout, zda politika vydá do Španělska či nikoliv. Stání je naplánováno na dnešní dopoledne, ačkoliv podle agentury ANSA není jasné, zda soudce rovnou rozhodne o extradici. "Věříme, že justiční orgány Puigdemonta propustí. Je to už počtvrté, co se tohle stalo," prohlásil politikův právní obhájce Gonzalo Boyer.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy