Praha - Kandidují do sněmovny a s jedinou výjimkou (místopředsedy ODS Petra Bendla) nikdy nebyli poslanci. Přesto patří mezi nejznámější jména, která tentokrát usilují o poslanecký mandát. A protože figurují v popředí kandidátek, je velmi pravděpodobné, že jej od voličů dostanou.

Všechny také spojuje to, že jsou nebo byli regionálními politiky či úředniky, kteří musí podle zákona o střetu zájmů od roku 2007 odhalovat své vedlejší příjmy v majetkových přiznáních.

Není žádným překvapením, že nejmovitějším z několika vybraných je senátor Karel Schwarzenberg, předseda a pražský lídr TOP 09, který v přiznáních uvádí soupis příjmů plynoucích začasté z rodového majetku.

Naopak tím, kdo si vedle platu vydělal podle přiznání nejméně, je vlivný 1. náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr, trojka kandidátky ODS ve středních Čechách. V majetkovém přiznání, které je uloženo v archívu jeho úřadu, neuvádí naprosto žádné příjmy, ani ty, jež by mu mohly plynout ze členství ve správní radě VZP.

Kromě těchto dvou mužů si v následující grafice můžete prohlédnout, jak co přiznali například také pražský lídr socialistů Martin Pecina, chomutovská primátorka Ivana Řápková či kmotr Margarity Paroubkové Petr Benda.

Poslance už máme

Aktuálně.cz vám už před časem umožnilo nahlédnout do majetkových přiznání těch poslanců současné sněmovny, kteří mají šanci usednout do poslanecké lavice znovu.

Získat desítky těchto přiznání bylo mnohem snazší, než vypátrat příjmy několika lidí. Pro obě skupiny sice platí při přiznání majteku stejný zákon, ale opět se ukázalo, že úřady voličům vůbec neulehčují, aby základní informace o svých budoucích zástupcích získali.

Různé instituce si totiž vykládají paragrafy zákona odlišně. Zatímco ve sněmovně stačilo k přístupu do majtekové databáze asi 10 minut a v Senátu i s problémy s tiskárnou 5 minut, jinde, zejména na Šnajdrově ministerstvu zdravotnictví, bylo poměrně obtížné se k údajům dostat.  

Heslo napořád...

Ve sněmovně i v Senátu kromě rychlého vyřízení navíc dostane občan dlouhodobě přiděleno heslo, s nímž se může do databáze vracet.

Už na pražském magistrátu, kde jsme zjišťovaly poměry primátora Pavla Béma, může občan s přiděleným heslem nahlížet do registru jen dva týdny.

„Zákon tu dobu, po kterou je umožněn přístup, neukládá," objasnil to Jiří Mazáč z odboru kanceláře ředitele pražského magistrátu. "Po dohodě s tajemníky městských částí jsme určili 14 dnů jako optimální lhůtu. Někde to třeba mají jen na dva dny."

... ale také na den!

A někde také doslovna na několik hodin, jak se ukázalo na zmíněném ministerstvu zdravotnictví. 

Když jsme tam chtěli fyzicky nahlédnout do konkrétního majetkového přiznání Marka Šnajdra, trvalo několik dní, než se to podařilo vyřídit. 

A pak jsme zažádli o elektronický přístup, dostali jsme ho na jeden jediný den.

"Login a heslo má platnost 24 hodin. Nepovažujeme za vhodné dávat funkčnost delší," vysvětlil v e-mailu pro Aktuálně.cz ředitel odboru komunikace ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. "Důvod je čistě bezpečnostní, např. riziko ztráty dat žadatelem."

V praxi to pro občana znamená těžkou komplikaci - pokaždé podat novou žádost a nechat ověřit totožnost.

Šikana úřadů?

"To jsou šikanózní způsoby," rozčiluje se nad postupem úřadu, jehož náměstek míří do parlamentí politiky, Oldřich Kužílek z obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost.

"Zákon přikazuje úřadům zřídit přístup a přidělit heslo. K tomu, aby toto heslo zase zrušily, jim zákon žádné oprávnění nedává," upřesňuje , bývalý zákonodárce a jeden z autorů zákona o svobodném přístupu k informnacím. "Zdá se, že postupují protiprávně."

"No, každopádně by bylo dobře, kdyby se přístup sjednotil," přidává se právník Vladimír Balaš. "Koneckonců jsme jeden stát."