Rakušan: STAN už není jen regionální stranou, ale odvahy lidovců jít do dvojkoalice si ceníme

Veronika Neprašová Veronika Neprašová
14. 2. 2017 18:11
Do konce února chtějí Starostové a nezávislí oznámit, jestli do parlamentních voleb půjdou jako dvojkoalice s lidovci, nebo jako samostatná strana. "Ještě se může stát, že se nedohodneme. Ale já tomu spojenectví dávám 80 procent," říká první místopředseda STAN Vít Rakušan. Desetiprocentní hranice pro vstup do parlamentu se nebojí. "Pokud chceme být třetí silou, méně než 10 procent stejně nemá smysl," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Radost Víta Rakušana (vlevo) a Petra Gazdíka (vpravo) nad volebním úspěchem kandidátky Starostů Dany Drábové.
Radost Víta Rakušana (vlevo) a Petra Gazdíka (vpravo) nad volebním úspěchem kandidátky Starostů Dany Drábové. | Foto: Radim Beznoska

Jak daleko je vyjednávání předvolební dvojkoalice Starostů a lidovců? Máte termín, do kterého se má rozhodnout?

Do konce února chceme předložit základní koncept té spolupráce. Anebo případně říct, že do voleb půjdeme každá strana samostatně. Stále se může stát, že tam budou věci, na kterých se nedohodneme.

Koaliční spolupráci s lidovci ale vyjednáváte prakticky od začátku tohoto roku. Netrvá to příliš dlouho, když do parlamentních voleb zbývá necelých osm měsíců?

Podle mě ten konec února je skutečně limitem. Od března se musíme začít intenzivně připravovat na volby, začít kampaň. Ať už jako dvojkoalice, nebo samostatně jako Starostové. V lednu se nám podařilo domluvit se s SNK-ED. Pro lidovce jako pro stranu se staletou tradicí ale byla to rozhodnutí složitější než pro nás. Takže jsme na ně netlačili.

Kolik procent dáváte tomu, že se s lidovci skutečně nakonec dohodnete na dvojkoalici?

V tuto chvíli už tomu dávám 80 procent.

Vaše původní nabídka vůči lidovcům byla vytvořit úplně novou stranu. Ta už ve hře ale není. Proč?

Nám se varianta integrační strany zdála otevřenější. Navíc bez rizika těch deseti procent. Ale nepřekvapilo nás, že KDU-ČSL nebyla ochotná pustit svou značku. Na druhou stranu velmi oceňujeme odvahu, se kterou se lidovci rozhodli jít do spolupráci na úrovni dvojkoalice. Pro nás je to druhá nejlepší varianta.

Zmínil jste riziko, které je s takovou spoluprací spojené. Totiž že jako blok dvou kandidujících stran vám pro vstup do parlamentu nebude stačit 5 procent hlasů, ale dvakrát tolik. Nebojíte se této hranice?

Riziko to je. Ale pokud chcete přijmout roli nějaké výrazné třetí síly, tak abychom se jí ve stávajícím volebním systému mohli stát, těch deset procent stejně potřebujeme.

Pokud se skutečně s lidovci dohodnete, jak si případný volební úspěch rozdělíte? Půl na půl, nebo podle volebního výsledku?

To by mělo být součástí té koaliční dohody, o které se teď budeme bavit. A to do absolutních detailů, abychom pak případně zabránili zklamání jedné nebo druhé strany. Rozumíme tomu, že v takovém spojenectví může být jedna strana přirozeně silnější. Nebudeme se s lidovci handrkovat o to, abychom měli přesně vyrovnané poslanecké mandáty. Budeme v tomto soudní a budeme respektovat to, co vyjde z voleb. Ale v koaliční smlouvě chceme ošetřit, abychom se navzájem nemohli jednoduše přehlasovat.

Lidovečtí voliči jsou označovaní za vůbec nejdisciplinovanější. Neobáváte se, že na společné kandidátce vaši lidé pohoří kvůli tomu, že voliči zakroužkují ty lidovecké?

Samozřejmě víme, že lidovci mají věrné voliče, kteří kroužkují jejich kandidáty. Na druhou stranu, pokud této praxi je schopná nějaká strana konkurovat, pak jsme to my. Starostové jsou vytvořeni ze silných regionálních osobností. A i osobnosti-nestraníci, které chceme postavit na kandidátky, jsou respektovaní a významní lidé ve svém regionu. Takže tito lidé podle mě přirozeně část preferenčních hlasů na sebe přivážou, v některých oblastech třeba i většinový podíl.

Budete případné společné kandidátky vytvářet společně s lidovci, tak aby si jednotlivé osobnosti v krajích zbytečně nekonkurovaly?

Ano. Nominace do jednotlivých krajů budeme dělat samostatně a výslednou kandidátní listinu budeme skládat dohromady.

Budete chtít, aby jedna nebo druhá strana měla v tomto právo veta?

Nástroj veta je příliš silný instrument. Ale pokud bychom na kandidátce viděli člověka, se kterým máme třeba osobní negativní zkušenost, tak by tam měla být možnost vyvolat jednání o jeho kandidatuře. Ale obecně si spíš ty kandidáty kádrovat navzájem nechceme.

Zmínil jste, že chcete na kandidátky Starostů prosadit i nestraníky z řad regionálních osobností. Koho například?

Například pana profesora Miroslava Bártu, egyptologa. On nám pomáhal už při vytváření programových tezí. Další jména ale chci nechat jako překvapení.

Zmiňujete program. Starostům bývá vytýkáno, že jsou z podstaty regionální strana, která nemá program pro celorepublikovou úroveň politiky…

Tento mýtus hodláme už brzy zbořit. Už brzy chceme představit program, který je propracovanější, než má většina stran. Tradiční strany úplně neumějí vystoupit z toho, co tu léta prosazovaly. A my máme zarámování, které dává větší svobodu a modernost.

V čem?

Naším jednoznačným rámcem je prozápadní směřování, nezpochybnitelnost našeho členství v NATO a EU. Dále je pro nás nepřekročitelné otáčení se na Východ. To jsou sice velmi obecné mantinely, ale zároveň strašně důležité v dnešní době. A do tohoto rámce pak dáme pestrý, do detailů propracovaný program. A myslím, že bude pro konkurenty největším překvapením.

Máte už zpětnou vazbu od lidovců, jak moc se tento program shoduje s tím jejich?

Zásadní je, že si rozumíme v tom základním rámci. V pohledu na státní správu, subsidiaritu se také velmi shodneme. Dále v pohledu na důležitost EU a zahraničně-politické směřování země. KDU nezpochybňuje ani tržní hospodářství. Takže v těch základních tezích těch styčných bodů máme obrovské množství.

A co naopak body, ve kterých se rozcházíte?

My jsme oproti lidovcům samozřejmě liberálnější v některých věcech, třeba ve vztahu k sexuálním menšinám apod. Určitě chceme, aby lidovci nezpochybňovali dnes už existující institut registrovaného partnerství. Takže určitě budou nějaké sporné body, ve kterých na sebe narazí naše liberálnost a jejich konzervatismus, ale myslím, že jich nebude moc.

Volební spolupráci jste kromě lidovců zvažovali původně také s ODS. Proč jste se nakonec vydali jinou cestou?

ODS se přece jen na některé zásadní věci dívá jinak než my. Je tam mnohem silnější euroskeptické křídlo. Ale dovolím si říct ještě jinou věc. Pana profesora Fialy si velmi vážím a je vidět, že v čele ODS odvádí výbornou práci. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že mnoho starostů z větších měst vstoupilo do politiky právě proto, aby z tamních radnic sesadili právě ODS, včetně mě. Takže ještě ty naše vzájemné vztahy asi nejsou dostatečně vyčištěné na to, abychom spolu kandidovali ve volbách.

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek pro Aktuálně.cz řekl, že vám i oni nabídli prohloubení původní spolupráce až na koaliční úroveň. Proč už pro vás spolupráce s TOP 09 přestala být zajímavá?

Alespoň na jednáních, na kterých já jsem byl, nabídka dvojkoalice a rovného postavení STAN nezazněla. Ani jsem neviděl takovou nabídku písemně. Nechci popírat, že toto spojenectví nebylo pro STAN výhodné. Ale úplně stejně výhodné bylo i pro TOP 09. My jsme díky tomu získali poslanecké mandáty a oni zase hlasy v regionech, ve kterých jako původně pražská strana žádné zázemí neměli.

A kdy jste tedy začali mít pocit, že už to není spojenectví výhodné pro vás?

Ten pocit trvá už od senátních voleb 2014. Tehdy jsme nabízeli minimálně 10 našich kandidátů, většinou silných starostů s podle nás velkým voličským potenciálem. Nakonec to dopadlo tak, že za TOP 09 kandidovalo 24 lidí, za STAN 3. Naši kandidáti všichni uspěli, kandidát TOP 09 ani jeden. A tu atmosféru, to naštvání našich lidí si pamatuji. A osobně to považuji za bod zlomu, kdy to většina našich členů začala vnímat jako nerovnoměrný, nesvobodný svazek.

Podle Miroslava Kalouska je za tím ale ještě jiná věc, a to fakt, že TOP 09 otevřeně odmítá jakékoliv povolební spojenectví s hnutím ANO. Jinými slovy, Starostové si podle něj umetají cestu k případné koalici se stranou Andreje Babiše.

Já chápu, že ve chvíli, kdy někomu nevyjde projekt, kterému věřil, tak hledá důvody na té druhé straně. A tak si myslím, že to je i v tomto případě. Naše myšlenky se takto vůbec neubíraly. Nám už prostě to stávající spojenectví nevyhovovalo, byla to vůle všech našich orgánů. Není to věc žádné taktiky, ale absolutního tlaku zezdola. Od Miroslava Kalouska je to laciná zkratka, které nevěří ani on sám. Ale TOP 09 rozhodně nechápu jako nepřítele a vůbec nevidím problém v naší případné povolební parlamentní spolupráci. 

A jak to tedy mají Starostové s povolební spoluprací s hnutím ANO?

Především chceme, aby v této zemi nemohl vládnout Andrej Babiš s podporou komunistů a jiných extremistů, kteří se nedejbože do parlamentu dostanou. A za sebe říkám, že rozhodně spolupráce s hnutím ANO teď žádným naším plánem ani přáním není. I toto navíc bude součástí koaličních jednání s KDU-ČSL, s kým a v jaké chvíli do koalice půjdeme a nepůjdeme.

Situace lidovců je ale v tomto opačná, oni s hnutím ANO na vládní úrovni spolupracují už tři roky…

S tou vládou ale také udělali za tu dobu nějakou zkušenost. Ta konstelace před čtyřmi lety vypadala jinak, i jejich historická zkušenost je důležitá. Věci v politice nejsou statické, ale jinak nechci mluvit za ně.

Má smysl, aby v Česku vznikl nový středopravicový subjekt, vždycky jsem byl příznivcem větších projektů a spojování stran, říká Pavel Bělobrádek. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy