


Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem, postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí. Na páteční tiskové konferenci to podle agentury APA prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to od dva měsíce do 15. prosince.

Rakousko zavedlo kontroly s Českem v říjnu 2023, aby omezilo nelegální migraci. Rakouská média v posledních dnech spekulovala o tom, že vláda by mohla kontroly zcela ukončit, protože na takový krok naléhala koaliční liberální strana NEOS. Karner v pátek ale oznámil další prodloužení kontrol, které tak budou trvat přinejmenším do léta, kdy Vídeň znovu posoudí další postup.
Karner rovněž oznámil, že Rakousko ostrahu hranic reorganizuje tak, aby se pozornost přenesla od hranic do celého pohraničí. Vídeň si od změny přístupu slibuje efektivnější a pružnější ostrahu pomezí.
Změna může vést ke snížení počtu vojáků, kteří na hranicích v rámci současné asistenční mise pomáhají policistům. "Pokud se počet zadržených (migrantů) sníží, klesne také počet vojáků," řekla rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová.
Kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie kvůli zmírnění nelegální migrace provádí i další země, mimo jiné Německo. To kontroluje hranice se všemi svými sousedy, tedy i s Českem. V úterý německý kancléř Friedrich Merz řekl, že očekává po pondělní dohodě unijních ministrů vnitra o migrantech brzké ukončení kontrol mezi členskými státy Evropské unie. Dodal, že kontroly se poté budou znovu odehrávat jen na vnějších hranicích EU.
Státy EU se v pondělí shodly na nových pravidlech zajišťujících rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt, má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, například usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.






Viceprezident největšího německého autoklubu ADAC rozpoutal bouři nevole, když se veřejně postavil za zdražování fosilních paliv kvůli ochraně klimatu. Členové masově ruší členství, trhají průkazky a obviňují klub ze zrady motoristů. Spor odhaluje hlubší proměnu ADAC i napětí mezi klimatickými cíli a každodenní realitou řidičů.



Z hlubin vesmíru k nám dorazil záblesk, který otevírá okno do dávné minulosti. Vědci zachytili desetisekundový signál z jednoho z nejvzdálenějších koutů kosmu. Pochází podle nich nejspíš z výbuchu supernovy, která explodovala v době, kdy byl vesmír starý pouhých 730 milionů let. Podle nich tak jde o unikát: o vůbec nejstarší dosud zaznamenanou supernovu.



Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.



Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba předpovídá, že do konce zimy nedojde k dohodě s Ruskem o příměří, protože Rusko má zájem pokračovat ve své strategii ničení ukrajinské ekonomiky a energetického sektoru. Politik to uvedl v rozhovoru pro web Ukrajinska Pravda.



Jan Jireš pracoval na resortu obrany jako vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie. Patřil mezi klíčové lidi. Loni odešel do Hospodářské komory a své know-how z ministerstva předává zbrojařům. V rozhovoru pro deník Aktuálně popisuje svůj pohled na diskriminaci zbrojařů ze strany bank, na kterou si stěžují zejména malé a střední firmy obranného průmyslu a které deník Aktuálně mapuje.